Třiďte! Pak se to stejně často smíchá dohromady, nebo pošle jen do spalovny, protože většinu vytříděného odpadu stále nikdo neumí zpracovat!
Jak se to pozná? Pokud něco zavezu do eko dvora, často mi řeknou ať to hodím do směsného kontejneru. Donedávna dávali z plastu bokem jen petlahve. Nyní sice třídí trochu lépe, ale obávám se že jen proto,a by to vytříděné dali do spalovny místo na skládku.
Obávám se, že ve spalovně končí i většina vytříděného papíru.
Co jde třídit dobře je sklo, kovy a např. bio odpad.
Na kovy ale moc kontejnery neexistují, zjevně na to přihlouplí zákonodárci a regulátoři moc nemysleli.
Zásadní je toho odpadu vyprodukovat co nejméně, ale to zjevně není dostatečně dobrý business aby se na to tlačilo !
Plasty a papír má smysl třídit právě i díky spalování. Je to palivo a velmi snadno (a levně) se to likviduje. Směsný odpad se buď zahrabává do země, nebo se také pálí, ale musíte k tomu přidávat palivo a pečlivě sledovat teplotu.
Recyklace papíru je velmi náročný proces, který vyžaduje hodně energie a nebezpečných látek. Také produkuje nebezpečný odpad. Na vstupu totiž není jen papír, ale i barviva, leštidla, různé tmely a lepidla. Bez toho časopis nebo reklamní leták nevyrobíte, papír musí být kvalitní a potištěný. Takže ve výsledku je vlastně dobře, když se ho moc nerecykluje. Pro ekologii je lepší vyrábět papír ze dřeva. Recyklovat leda ten, co není potřeba čistit. Dodnes pamatuji toaleťák, ve kterém šlo přečíst i několik písmen z novin.
Recyklace plastu je pak sice méně nebezpečná, ale zase ho není potřeba tolik. Některé druhy, například HDPE, se dají recyklovat triviálně: namlýt, rozpustit, vylisovat vlákna a nasekat na drť. A máte vstupní materiál pro vstřikolis. V případě PET to nejde, ten se vám už nespojí. Tam recyklace není možná a místo toho se používá jako vstupní surovina pro jiné věci. Například se z něj dají nasekat vlákna a vyrobit příze. A z ní pak udělat látka a z té něco ušít. Teď je ale otázka, kolik se těhle "umělohmotných" triček dá prodat? Zdaleka ne tolik, kolik PET odpadu produkujeme.
A v neposlední řadě je potřeba ještě zohlednit dopravu. Ono je kolikrát ekologičtější to tady spálit, než to naložit na loď a poslat přes půl světa někam, kde to zpracují. Velké kontejnerové lodi, s motory schopnými fungovat i na ten nejšpinavější uhlovodík co po destilaci ropy zbyde, představují možná neviditelnou, ale velmi podstatnou ekologickou zátěž.
Jinak ještě jedna věc k recyklaci kovů z kontejnerů: obvykle k ní nedochází. Je to velmi náročný proces, který má hodně špatný poměr cena/užitek. Dokonce i železo je problém, protože když do vysoké pece nasypete plechy a tyče, tak vám toho většina shoří a vyletí komínem. Takže je to potřeba sypat do jiných pecí, kde je regulovaná teplota i přístup vzduchu. A teprve ingoty z toho na něco použít. Dělá to málokdo. Hliník, měď apod. jsou podobný problém. Obykle se to taví na "blíže nespecifikovanou slitinu" nebo se to třebas mele a používá pro pokovení. Skutečná recyklace nastává jen tehdy, pokud někdo vynaloží úsilí na roztřídění podle materiálu. Což u obsahu sběrného kontejneru moc nehrozí, tam se to třídí víceméně jen magnetem na barevné a železné kovy.
Jediné skutečně snadno recyklovatelné je sklo. Plus bioodpad, který v zásadě stačí zahrabat do kompostu.
V třídění odpadu obecně je strašný bor... chaos a mělo by to být v prvé radě jednotné. Třeba ten multikomoditní sběr, WTF? Vyhazování smetí je rutina a když budu mít v místě bydliště házet tetrapack do plastů a na chatě do papírů, tak to nebudu házet správně nikde. A to je jen blbý tetrapack, ale viděl jsem i společnou nádobu na papír, plast a dřevo.
Podobné nesmyly vytváří i technické služby(TS) jednotlivých měst. Já se třeba v jednom letáčku dočtu, že do žlutého nepatří: "kelímky, sáčky, fólie, polystyrén, plastové hračky, novodurové trubky, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.)"
A v jiném letáčku stejných TS se dočtu, že "KELÍMKY OD JOGURTŮ apod. Žlutý kontejner na plasty."
Tak kam tedy patří ten pitomý kelímek od jogurtu? A to už se raději ani neptám, jestli má být propláchnutý.
Jindy jsem zase četl, že do žlutého nepatří mastnotou znečištěné plasty a pak vidím v regionální TV, jak stejné TS z edukativních důvodu vysypou na parkovišti bobra směsného odpadu, sejdou se tam děti ze škol z širého okolí a pracovník TS se v tom hrabe a ukazuje dětem, co mělo být v tříděném odpadu a ne tady na té hromadě. Typickým příkladem špatně vytříděného materiálu je obal od salámu, který je logicky mastný. Tak kam tedy patří ten mastný obal od salámu?