Kde je pravda aneb od vývinu vakcíny až k aplikaci
Úplně na začátku Světová zdravotnická organizace vždy v únoru každého roku vydává doporučení k použití výrobních vakcinačních chřipkových kmenů pro následující chřipkovou sezónu.
Toto doporučení vychází z analýzy dat poskytovaných více než 100 laboratoří po celém světě, které se účastní sledování globálního výskytu chřipky. Během roku se chřipkové viry třídí a vybírají se chřipkové virové izoláty, které se zasílají do tří světových center SZO: ve Spojených státech, Anglii a Austrálii. Tímto způsobem se monitorují genetické změny cirkulujících chřipkových kmenů.
Na rozdíl od jiných běžně podávaných vakcín, jejichž složení se v průběhu let nijak nemění, se složení vakcíny proti chřipce mění každý rok, aby bylo v souladu s kmeny, které budou s největší pravděpodobností cirkulovat v dané chřipkové sezóně. Dnešní chřipkové vakcíny vždy obsahují tři virové kmeny, které nejčastěji reprezentují jejich celosvětový výskyt: A, B a typ C. V České republice byl letos zaznamenán chřipkový virus typu A. Během léta hlásí farmaceutické firmy expedici prvních dávek vakcíny. Vloni byly vakcíny k dispozici už začátkem září, předloni dokonce v červenci.
Kdy se očkuje
Očkování se obvykle provádí v období před předpokládaným výskytem chřipky, to znamená od září do poloviny prosince. Očkovat je možné v období endemického výskytu chřipky, přičemž je třeba, aby se očkovaná zdravá osoba vyvarovala možnému kontaktu s touto infekcí minimálně 14 dní po očkování – dokud u ní nedojde k vytvoření dostatečné protilátkové odpovědi po očkování. Pozdní očkování nemá vliv na kvalitu imunitní odpovědi a nezvyšuje riziko nežádoucích účinků po očkování.
Dále praktičtí lékaři i pediatři každý týden informují hygienické stanice o výskytu virového onemocnění. Pokud onemocní více než 2000 lidí na 100 000 obyvatel v okrese, hygienici vyhlašují epidemii. Ta se může šířit okresy a kraji postupně po celé zemi nebo se vyskytne pouze lokálně.
Některé zdravotní pojišťovny očkování proplácejí částečně nebo dokonce v plné výši, přesto je podle expertů v Česku očkováno asi sedm procent obyvatel, a to je výrazně méně než v zemích západní Evropy. Podle praktických lékařů je to míň, než je „zdrávo“.
Většina lidí prohlašuje, že se jich onemocnění chřipkou netýká, nebo naopak tvrdí, že i s očkováním proti chřipce onemocněli. A tady musíme vysvětlit, že očkování proti chřipce nechrání očkovanou osobu proti jiným virovým nebo bakteriálním respiračním onemocněním s podobnou symptomatologií jako má chřipka. Přesto zkušenosti lékařů říkají, že ten, kdo se nechává očkovat proti chřipce pravidelně každý rok, tomu se i tyto jiné virové nebo bakteriální respirační onemocnění úspěšně vyhýbají.
Obchod se strachem?
Kdesi o farmaceutickém průmyslu psali, že je to obchod se strachem. Samozřejmě, že každá hrozba znamená finanční žně pro všechny, kdo se na obchodu s léky podílejí (výrobci, distributoři, lékárníci a další), přesto si myslím, že jejich úkolem je výroba a distribuce vakcíny s typem, který pravděpodobně vypukne o pár měsíců později. I když kdo má asi prsty v tom, když některým lidem chodí domů pozvánka na povinné očkování proti chřipce? Jiné zprávy chodí z některých firem, které svým zaměstnancům dokonce nařizují očkování proti chřipce. Ale českých sedm procent žádnou farmaceutickou firmu nevytrhne.
V souvislosti s těmito firmami se vždycky bude mluvit ve spojitosti s velkým ziskem a naopak s tím, že nejsou schopné pokrýt okamžitou potřebu vakcín. Ne, že by na prodeji vakcín proti chřipce nevydělaly, ale už ani vyhlášení chřipkové epidemie s českým člověkem nezatřese. Co s námi naposledy zatřáslo, byla hrozba z ptačí chřipky. Lék Tamiflu zmizel z lékáren tak rychle, jako vstupenky na Madonnu. A lidé byli schopni dát cokoli, jen aby se jim podařilo lék sehnat. Někteří si mysleli, že vyhráli, když zakoupili lék přes internet. Ve skutečnosti šlo jen o samé podvody.
Vakcínou proti chřipce by se měli povinně nechat očkovat lidé se závažnějším onemocněním srdce, plic, ledvin a s cukrovkou, dále očkování je doporučováno lidem nad 65 let a některým skupinám zaměstnanců, jako například ve zdravotnictví. Je na každém z nás, jestli se očkovat necháme nebo ne. V tom druhém případě pak zní alespoň obecná rada: Dodržujte zásady zdravého životního stylu, především zvýšenou hygienu, otužujte se a doplňujte vitamíny. A stejně není větší radosti, než si říct po sezóně, jak jsme chřipku nedostali, zbytečně jsme nezatěžovali tělo chemií, nevyhodili peníze a nemeškali čas.
A ještě pár informací pod čáru…
Co je vlastně chřipka? Infekční onemocnění způsobené viry chřipky. Je vysoce nakažlivá, postihuje všechny věkové skupiny a může vyvolat epidemii. Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označované jako A, B a C. Typy A a B nejčastěji infikují člověka. Chřipkové viry typu A vyvolávají onemocnění i u některých zvířat, zatímco chřipkové viry typu B infikují výhradně člověka.
Chřipka je prudký zánět dýchacích cest, který se po uplynutí inkubační doby, 12 až 48 hodin, projeví rychlým nástupem horečky, třesavkou, velkými bolestmi hlavy, svalů, kloubů a pocitem těžké schvácenosti. Někteří pacienti mají nutkání na zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí, omámením až halucinací, takže někdy bývá vysloveno podezření na zánět mozkových blan. Suchý, dráždivý kašel, který vždy doprovází chřipku, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později.
K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo zánět srdce. U dospělých lidí, kteří už trpí nějakou chronickou chorobou, dojde zpravidla k jejímu zhoršení. Malé děti a staří lidé jsou nejvíce ohroženi komplikacemi, při kterých bývají hospitalizováni.
K přenosu dochází kapénkovým způsobem: mluvením, kašláním, kýcháním apod.
Chřipka bývá každoročně příčinou tisíců úmrtí na celém světě.
S využitím informací z www.vakciny.net
ČLÁNKY DO MAILU