Na severu jihoanglického hrabství Hampshire se nachází průzračně čistá řeka Test. Kromě samotného dna není problém v ní zahlédnout i hejna čiperných pstruhů. Důvodem, proč tomu tak je, je skutečnost, že tato řeka protéká křídovcovým podložím, které na vodu působí jako pročišťující filtr.
Kromě malebné krajiny se na břehu této řeky nachází ještě jedna pozoruhodnost. Ve vesnici Laverstoke v roce 2013 společnost Bacardi vybudovala novou palírnu pro svůj proslulý gin Bombay Sapphire.
Palírna je umístěná v rozlehlém komplexu budov bývalého vodního mlýna, ve kterém se více než dvě stě let vyráběl papír na britské bankovky. Nově zrekonstruované budovy v kombinaci s hučící řekou Test působí velmi atraktivně a tak není divu, že zde Bacardi vybudovalo rozsáhlé návštěvnické centrum, které zájemce seznamuje jak s historií ginu, tak i s výrobou samotného Bombay Sapphire.
Gin se pil na zdraví a na kuráž
I když dnes je gin neodmyslitelně spjat s představou anglického gentlemana, nezrodil se tento nápoj na britských ostrovech. Skutečným domovem ginu je Holandsko. Tam se na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století začal gin vyrábět jako léčivý nápoj pomáhající při mnoha zdravotních obtížích. Holandský gin se vyráběl z obilného destilátu a jalovce, po kterém také zdědil své holandské jméno genever.
Angličané se s tímto nápojem poprvé setkali už v první polovině sedmnáctého století během třicetileté války prostřednictvím holandských vojáků. Příslušníci holandské armády se vyznačovali neobvyklou kuráží. Vojáci si odvahu údajně dodávali častým přihýbáním z lahvičky naplněné geneverem, kterou neustále nosili připnutou u pasu. Geneveru se proto v Anglii začalo říkat holandská kuráž (dutch courage).
Od patoku ke kvalitě
Na samotné britské ostrovy se ale holandský gin dostal až s Vilémem III. Oranžským ve druhé polovině sedmnáctého století. V té době se v Anglii začal gin také vyrábět. Připravoval se z nekvalitního obilného destilátu. Jeho nízká cena a vysoké daně na pivo způsobily, že se gin stal velmi populárním mezi chudou vrstvou. Ginu se v Anglii začalo říkat opium obyčejných lidí.
Vše se změnilo až v devatenáctém století. Tehdy byla vynalezena destilační kolona. Tento objev umožnil výrobu jemnějšího a kvalitnějšího alkoholu. Do ginu se v té době kromě jalovce začaly přidávat i další aromatické rostliny, které chuť destilátu ještě více zjemňovaly. Tomuto novému ginu se začalo říkat London Dry Gin a velmi si jej oblíbili angličtí gentlemani.
Ve stejné době také britští kolonizátoři v Indii začali pít tonik obsahující vysoké dávky chininu jako lék proti malárii. Netrvalo příliš dlouho, než lidé přišli na to, že chuť tohoto výrazně hořkého antimalarika je o dost snesitelnější, když se tonik smíchá s ginem. Vznikl tak nejpopulárnější ginový koktejl, který se pije dodnes.
Gin & tonik
Namíchejte si jeden z nejtradičnějších koktejlů podle barmanů z Bombay Sapphire.
Ingredience:
- 50 ml ginu
- 100 ml toniku
- 1 čtvrtka citronu
- kostky ledu
Postup:
- Sklenici naplníme ledem.
- Led ve sklenici promícháme, aby se sklenice od ledu ochladila.
- Ze sklenice vylijeme případnou vodu z rozpuštěného ledu.
- Citron zmáčkneme o okraj sklenice tak, aby šťáva z něj stekla do sklenice. Citron přidáme ke kostkám ledu.
- Do sklenice nalijeme gin i tonik.
- Jemně promícháme, aby z nápoje neutekly bublinky.
Přísně tajné
Jednou z nejzajímavějších částí, která je v laverstokském mlýnu k vidění, je samotná palírna. I když se turisté mohou po celém areálu pohybovat sami, do palírny se vstupuje s průvodcem po skupinkách a za dodržování přísných pravidel. Nikdo nesmí fotit a všechna elektronická zařízení včetně chytrých hodinek a fitness náramků musí být vypnutá. Těžko říct, zda důvodem těchto opatření je bezpečnost nebo obavy o uchování výrobního tajemství.
Galerie: Recept na Becherovku je supertajný. Jak se vaří slavný likér?
V rozlehlém sále je kromě samotné destilační kolony k vidění i to, jak probíhá ochucování alkoholu jalovcem a dalšími bylinami.
Každá palírna do ginu přidává vlastní směs různých rostlin a jejich částí. Poměr a složení této směsi je vždy tajemstvím daného výrobce a také důvodem, proč každý gin chutná trochu jinak. Kromě jalovce je tak možné ve vůni ginu například hledat i okvětní lístky růže, okurku nebo citronovou kůru.
Původně se vůně všech těchto ingrediencí do ginu dostávala tak, že se do jednou vydestilovaného alkoholu přidal jalovec a další přísady a destilát se znovu vypálil. Tento postup je ovšem časově i finančně náročný. Nemluvě o tom, že chuť takto vyrobeného ginu je poměrně drsná.
Dochucování odpařováním
V polovině devatenáctého století se ale v Anglii gin začal vyrábět metodou, která se v angličtině nazývá vapour infusion a do češtiny ji lze přeložit jako plynná infuze, nebo ještě trefněji jako dochucování odpařováním.
V případě této metody se vůně a chuť bylin do alkoholu dodává zároveň s destilací. Jalovcové bobule a všechny ostatní použité rostliny se umístí do děrovaného měděného koše, který je součástí destilační kolony. V průběhu destilace alkoholové páry procházejí otvory měděného koše, zachytávají aroma bylin a poté se přeměňují do tekutého skupenství a stává se z nich alkohol obohacený o vůni použitých ingrediencí.
Od angeliky po skořici
Všechny rostliny, které se přidávají do ginu Bombay Sapphire, se v laverstokské palírně pro ukázku pěstují ve dvou sklenících vytápěných pouze energií pocházející z destilace ginu. Lidé si zde mohou prohlédnout například citronovník nebo očichat čerstvé lístky koriandru.
Ještě podrobněji se všem ingrediencím přidávaným do ginu Bombay Sapphire věnuje místnost zvaná Dry Botanical Room. Zde jsou ukázány konkrétní části rostlin, které se do ginu při destilaci přidávají. Kromě už zmíněného citronu, koriandru, dvou druhů pepře a samozřejmě také bobulí jalovce to je ještě kořen kosatce, kořen angeliky, kořen lékořice, hořké mandle a skořice.
I když je Dry Botanical Room plný vůní, není to hlavní důvod, proč zde lidé tráví nejvíce času. Na začátku prohlídky každý návštěvník dostane seznam všech ingrediencí, které se do Bombay Sapphire ginu přidávají a které jsou v této části expozice vystaveny. Úkolem je zaškrtnout na seznamu ty, které člověku nejvíce voní. Cílem této hry je získat koktejl přesně odpovídající individuální chuti každého návštěvníka. V poslední části prohlídky se nachází bar, ve kterém barmani každému namíchají koktejl přesně podle jeho chuťových i čichových preferencí. Kdo dal přednost mužnějším a drsnějším vůním, rozhodně nedostane tak sladký koktejl jako ten, kdo na svém seznamu zaškrtl kosatec a mandle.
ČLÁNKY DO MAILU