Osvětové programy připomínají výhody a termíny preventivních prohlídek. Letáčky visí snad v každé čekárně lékaře. Češi o možnostech prohlídek vědí, ale nechodí na ně, říkají průzkumy. Že řada lidí na prevenci kašle, je jistě pravda. Ale máslo na hlavě mají i sami lékaři, zdravotní pojišťovny a příslušní státní úředníci.
Prevence je v rukou každého z nás. A v rukou našeho lékaře
Jak to dopadne, když požádáte praktika o preventivní vyšetření přiměřené vašemu věku? Mnohdy tristně.
Lékař má poznat pacienta, když je zdravý
Prevence je pojem dosti široký, v medicíně znamená zjednodušeně předcházení různým nemocem nebo stavům. Lékaři rozeznávají tři druhy prevence:
Prevence
- Primární prevence – snaží se předcházet tomu, aby onemocnění vůbec vzniklo. Lékaři ji ovlivní minimálně, je věcí každého člověka, jak žije, jak se stravuje, stará o své tělo ap.
- Sekundární prevence – zde se již lékaři mohou více zapojit, ale potřebují k tomu pacienty, aby spolupracovali. Lékaři se snaží odhalit onemocnění již v časném stadiu a co nejdříve ho léčit.
- Terciární prevence – nastupuje, pokud už člověk nějaké onemocnění má a lékaři se snaží působit tak, aby se předešlo komplikacím.
„Primární prevenci my jako lékaři ovlivníme dost málo, tu má v rukou každý sám za sebe,“ říká praktická lékařka Andrea Pekárková z Centra individuální péče (www.individualnipece.cz) při VFN v Praze. Přesto je podle ní i v této fázi důležitý kontakt s lékařem. „Účelem primární prevence je totiž i navázání vztahu pacienta s lékařem, získání důvěry. Když pak pacient přichází s onemocněním, lékař ví, jak ten člověk vypadá, když je zdráv. I to je strašně důležité, abychom se s lidmi setkávali, když jim je dobře, jsou v pohodě, abychom to pak mohli porovnat.“
Naše zdravotnictví teoreticky nabízí celou řadu preventivních prohlídek, v praxi je však mnoho lidí nevyužívá. „Myslím si, že je to u nás dobře podchycené, lidé ale prevenci nevěnují pozornost a možnosti nevyužívají,“ uvedla lékařka na vzdělávací akci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jejímž tématem byly právě preventivní prohlídky.
Preventivní prohlídky samy o sobě zdraví nezajistí. Jak už bylo řečeno, základ je na každém z nás. Důležité je také věnovat pozornost svému tělu, poslouchat, zda nehlásí nějaký problém. Ženy se mohou naučit samovyšetření prsu.
K tématu: Tělo nemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí, říká Jan Hnízdil
Využití preventivních prohlídek
- Pouze 20 % populace chodí na preventivní prohlídky hrazené pojišťovnou.
- Zhruba polovina žen, které mají nárok na mamografii, toho využívá.
- Jen 17 % lidí podstupuje prevenci rakoviny tlustého střeva.
- Nejlepší situace je u prevence rakoviny děložního čípku, cca 50 %. Týká se totiž mladších žen, které obvykle navštěvují gynekologii.
Proč lidé nechodí na prevenci? Důvody jsou různé – lenost, nezájem o vlastní zdraví, podceňování významu prevence, i obavy z procedur a případných nepříznivých zjištění. Nechceme slyšet špatné zprávy. Ale příčiny jsou i na druhé straně pomyslné barikády.
Domáhám se prevence – a není to vůbec jednoduché
Předpokládaný průběh akce VFN, kdy my, pacienti dostaneme „nakládačku“, protože na prevenci nechodíme, naruší sami účastníci. Je jasné, že na podobnou akci přijdou ti, kdo se o své zdraví zajímají. A s průběhem preventivních prohlídek nemají zrovna pozitivní zkušenosti: „Zdravotnictví lidi vůbec nemotivuje. Můj praktický lékař se diví, co tam dělám, když jdu jednou za dva roky na prohlídku,“ spouští debatu jedna z účastnic. Další se přidávají:
„Paní doktorka neví, co mi má udělat, je z toho otrávená.“
„Když jsem si řekla o preventivní vyšetření, poslali mě na krev a tím to skončilo. I o výsledky jsem si musela říkat sama. Nějaké závěry, vyhodnocení, prohlídka? Nic. ´Je to dobrý,´ sdělil lékař po telefonu, ´chodit sem ani nemusíte.´“
„Sedíte hodiny v čekárně, mezi nemocnými.“
„Já se domáhám prevence a můžu vám říct, že to vůbec není jednoduché, přimět lékaře, aby vám ji poskytl.“
Přítomná lékařka i její kolegové z VFN se diví, tuto praxi prý neznají. „Všeobecná fakultní nemocnice se tomuto tématu cíleně věnuje. Lékaři si na prevenci hodně zakládají, u nás to funguje, máme například speciální ordinační hodiny na prevence,“ říkají.
Čtěte dále: Co mě hrozně štve na čekání u lékaře, není čas
Zkušenosti účastníků ale mluví o hodinách strávených v čekárně mezi nemocnými a neochotě i neznalosti lékařů. „Je to celý komplex příčin. Na Západě jde přeci o standard a je to problém zdravotních pojišťoven. Prevence je povinnost lidí, a pokud to nedělají, měli by platit vyšší zdravotní pojištění. Funguje to tak v řadě zemí. Pojišťovna by to měla sledovat, a kdo nechodí, měl by být sankcionován. Lidi tam nikdy dobrovolně nepůjdou,“ domnívá se jedna z účastnic. „Řekla bych, že větší chyba je na straně zdravotnictví než u pacientů,“ hodnotí.
VFN Centrum individuální péče: Preventivní prohlídky hrazené zdravotní pojišťovnou
Hodina u praktika? Zažili jste to?
Nakonec i lékařka připouští, že na straně bílých plášťů není vždy vše v pořádku: „Máte pravdu v tom, že někteří lékaři, ač je to velká ostuda našeho stavu, sami nepřikládají prevenci velký význam. Dokonce dnes se mnou jeden lékař, internista, sváděl boj, když jsem ho chtěla preventivně vyšetřit. Prý: Když mi nic není, nemusím chodit k lékaři,“ říká Andrea Pekárková. „ Ale to je přesně věta, která vystihuje, o čem prevence není. Je lepší jít k lékaři, právě dokud jsem zdravý.“ Řada nemocí může probíhat skrytě. Přitom podle údajů VFN až 60 % lidí uvažuje tak, že pokud je nic netrápí, nemají potřebu chodit k lékaři. Dlouhodobé lékařské statistiky prý pak potvrzují zásadní význam prevence: Jestliže se nemoc zachytí včas, pacient má obvykle 95% šanci na vyléčení. „To, co vložíme do prevence, se nám mnohonásobně vrátí,“ přesvědčují pacienty v Centru individuální péče VFN.
Jak to má vypadat? Obsahem každé preventivní prohlídky má být pohovor s lékařem, kdy – pokud ji nezná – zjišťuje podrobně vaši historii, měl by se zeptat na nové věci, zda se např. v rodině neobjevilo závažné onemocnění, ale i na významné události ve vašem životě, které mohou ovlivnit zdravotní stav ap. On takový rozvod či ztráta zaměstnání na zdraví nepřidá. „Anamnéza by se měla každé dva roky obnovovat a měla by být opravdu dobře zpracovaná. Ve škole nás učí, že je to 50 % toho, co potřebujeme o pacientovi vědět, a teprve druhých 50 % představuje vyšetření,“ popisuje Andrea Pekárková.
Toto zní rozumně, ale kdo jste podobnou preventivní prohlídku někdy zažil?
Součástí preventivní prohlídky má dále být podrobné fyzikální vyšetření (výška, hmotnost, krevní tlak, změny na kůži, jednotlivé orgány ad.). Dnes se již ustupuje od vyšetření přes konečník, které bývalo součástí preventivní prohlídky. „Přeci jen, může narušit důvěru mezi pacientem a lékařem a provádí se tedy již jen v odůvodněných případech, pokud je nějaké podezření,“ komentuje lékařka. „Délka vyšetření je hodně individuální, může zabrat deset minut, půl hodiny i hodinu.“
Opět, stalo se vám někdy, že vám lékař při prevenci věnoval takto podrobně a dlouho?
Nakonec zbývají ještě laboratorní vyšetření. Tabulka ukazuje, na která má každý pacient nárok. „Hradí je pojišťovna, lékaře nic nestojí, a pokud se člověku nedostanou, mohl by si stěžovat a domoci se jich,“ říká lékařka. Tím by to však nemělo končit. „Správný lékař sám pátrá po rizikových pacientech. Například pokud je někdo obézní, vyšetření cholesterolu a tuku v krvi jednou za 10 let nestačí, lékař by je měl doporučit častěji.“ Všechna zjištění by pak lékař měl vyhodnotit, v případě potřeby doporučit režimová opatření či léčbu.
To je prevence u praktického lékaře, pojišťovny hradí i další, odborná vyšetření, například u stomatologa, gynekologa či mamograf, podrobněji v tabulce. Snad jediná prevence, na kterou dostatečně dbáme, jsou vyšetření u pediatra. Do 18 let nejsou prý s preventivními prohlídkami problémy, rodiče vodí své děti na kontroly svědomitě a lékaři ještě termíny hlídají. Pak to začne – lépe řečeno skončí. Chyba je však na více stranách.
Jaké jsou vaše zkušenosti s prevencí?
Čtěte dále: Dvě minuty a dost? Zubař má dát prevenci víc