Kdo málo spí, hodně jí a chřadne

Stres v práci, pak honem nakoupit, uvařit, vyžehlit, ještě něco dodělat do práce, trocha televize, čtení a rázem je noc… To, že zase jdeme spát po půlnoci a ráno nás čeká kohoutí kokrhání před šestou, nám dobře nedělá. Spánek je totiž jedním z pilířů lidského zdraví; a dobrý spánek je důležitou podmínkou dobré kvality života, což si málokdo uvědomuje. Jak navíc říká Soňa Nevšímalová, profesorka neurologie zaměřující se na spánkovou medicínu, spánek je důležitý i pro udržení naší hmotnosti.

Jak škodí nedostatek spánku a jak si poradit se spaním, když pracujete na směny?

Melatonin diriguje náš čas

Rytmus našeho spánku a bdění má na starosti mozek, který řídí produkci hormonu melatoninu, který se uvolňuje během tmavé části čtyřiadvacetihodinového cyklu a zpětně ovlivňuje činnost hypotalamu – část mozku řídící řadu hormonálních a útrobních funkcí organismu. Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času, pro tělo je signálem, že je noc, a tedy vhodná doba na spánek.

Produkce melatoninu začíná už v kojeneckém věku, novorozenci spí až sedmnáct hodin, ovšem potřeba spánku se postupem času snižuje. Přesto je důležité, aby děti a dospívající hodně a dobře spali (hovoříme až o deseti hodinách denně), protože v průběhu spánku se vylučuje i růstový hormon.

Mladí dospělí a lidé středního věku by měli spát sedm až devět hodin, ve stáří už jde jen o sedm až osm hodin. Potřeba nočního spánku tedy klesá, což je dáno zejména sníženým vylučování melatoninu.

Spěte a předejdete nemocem

Spánek je nesmírně důležitý pro naši regeneraci jak duševních, tak fyzických sil. Ten nejdůležitější je tzv. hluboký synchronní pomalovlnný NREM spánek, ovlivňuje totiž paměťové procesy, kreativitu, ale i imunitní pochody. „Pokud máme nedostatek spánku, jsme náchylnější ke vzniku běžných virových infektů – často lidé onemocní v pátek po celotýdenním vyčerpání a krátkém spánku,“ říká uznávaná neuroložka.

Spánek je také důležitý pro odplavování některých toxických látek, ale i pro udržení naší hmotnosti. „Jde o určitou rovnováhu mezi dvěma hormony, mezi leptinem, který signalizuje pocit sytost, a gherlinem, který spouští hlad. Nedostatečný spánek snižuje koncentraci leptinu a tím zvyšuje hladinu gherlinu. Je známé, že při restrikci spánku je daleko větší pocit hladu, lidé mají větší chuť na sladké, zvyšuje se jim váha, což je rizikový faktor celé řady onemocnění, například cukrovky II. typu,“ hovoří o možných dopadech nedostatku spánku Jana Nevšímalová.

Práce na směny škodí třetině světové populace

„V poslední době se ví, že spánek je důležitý i pro ochranu proti nádorovým nemocněním, přičemž celá řada z nich je spojena třeba se směnným provozem,“ uvádí Soňa Nevšímalová s tím, že první velký boom vzniku karcinomu prsu se týkal zdravotních sester pracujících na tři směny.

„Nakonec se ukázalo, že nešlo jen o karcinom prsu, ale i ovaria (vaječníků). U mužů šlo o karcinom prostaty, nádory tlustého střeva, ale i nádory krvetvorných buněk. Jsou některé státy, kde – pokud někdo dlouho pracuje na směny a dostane nádorové onemocnění – tak je odškodněn, protože se to bere jako důsledek směnného provozu,“ uvádí neuroložka.

TIP: Kam jít, když špatně spíte

Směnný provoz většinou dobře snášejí mladší lidé, ovšem jak říká Soňa Nevšímalová, hranice je kolem padesáti let. „Takže i sestry, které celý život sloužily v třísměnném provozu, krátce po padesátce vnímají, že už to není ono.“

Přes den se nikdy nevyspíte tak jako v noci

Potíž je v tom, že lidé pracující na směny, kterých je celosvětově až jedna třetina (započítávají se i lidé pracující od brzkých ranních, nebo do pozdních nočních hodin), se přes den nevyspí plnohodnotně jako v noci. „Denní spánek není nikdy tak kvalitní a dlouhý, na to je celá řada publikací. Chybí tam klid, nikdo nespí tak dlouho – sedm, osm hodin, ale spíš si jde zdřímnout na tři, čtyři hodiny, to ale nestačí,“ upozorňuje na celosvětový problém neuroložka.

„Pro pracovníky v třísměnném provozu je každá rada drahá. K nám chodí pacienti i právě z třísměnného provozu, kteří mívají trvalé poruchy cirkadiánního cyklu,“ říká neuroložka. Člověk sice přes den usne, ale v těle může stále běžet řada biologických procesů, jako by byl den. Tím se organismus dostává do jakési disharmonie a tělo si neodpočine, nezregeneruje se. Druhý den se člověk nemůže soustředit, fungovat naplno.

Pokud tímto nočním životem unavení lidé směnný provoz opustí, je jim lékařem indikovaný melatonin na vylepšení stavu. „Mám zkušenost s tím, že pokud práci na směny člověk opustí, má problém i nadále, minimálně řadu let,“ říká neuroložka s tím, že během trvání pracovního poměru v třísměnném provozu se stav pacienta může zlepšovat jen velmi těžko.

Světlo z ulice narušuje spánek jako úplněk

S narušeným spánkem bojují i lidé, kteří sice nepracují na směny, ale bydlí v přízemních bytech, kam doléhá pouliční světlo. „To je velký problém. Bylo zjištěno, že úplněk náš spánek narušuje, přestože máme zatemněno. Podobně na nás může působit pouliční světlo, které k nám do ložnice doléhá. Spánek je rušen, je méně souvislý, je zde více probouzecích reakcí, tedy i méně hlubokého spánku, který je velmi důležitý pro paměť i imunitu,“ uvádí Soňa Nevšímalová. Velmi podrobně jsme se tématu věnovali v rozhovoru Zhasnout, prosím! Nebezpečí dnů bez světla a nocí plných záře.

Neuroložka tedy doporučuje festovní zatemnění, ale po probuzení bychom měli žaluzie roztáhnout, abychom co nejvíce denního světla pochytili. Protože mezi doporučované terapie patří jak léčba melatoninem, tak léčba intenzivním světlem.