Kdo může za špatné potraviny? Chyba je většinou na straně maloobchodu

Na podrobné hodnocení roku 2016 z pohledu kvality a bezpečnosti potravin je ještě brzy. Jedno je podle ředitele odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jasné už teď a platí již několik let: „Četnost chyb na straně retailu je několikanásobně vyšší, než je tomu u výrobců,“ říká Jindřich Pokora a chválí zejména české výrobce potravin. „Rok 2016 naštěstí nepřinesl žádnou zdraví spotřebitelů ohrožující potravinovou krizi, přesto se odehrálo několik významných událostí.“

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2016

• 
• 
• 

Dalších 199 fotografií

Jaká pochybení v roce 2016 hodnotíte jako nejvážnější?

Asi nejvýznamnější událostí, která tvrdě zasáhla potravinářský průmysl, byly dopady ukončení režimu mléčných kvót.

Byť tento režim byl ukončen již v roce 2015, důsledky se nejtvrději projevily až loni. Pokles cen mléka a jeho dopad na prvovýrobce je lokálně až fatální. Bohužel chov skotu není krátkodobou záležitostí, je to investice s návratností po řadu desetiletí. Proto byly Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí loni tak často sledovány mléčné výrobky, resp. jejich kvalita. Není nijak odůvodnitelné, aby na trhu byly nejakostní mléčné výrobky a přitom padaly ceny mléka, resp. když se snižuje cena vstupní suroviny. Zjištění nevyhovujících výrobků, a to především zahraničních, byla přitom relativně častá. Podle mého názoru se jednalo o praktickou ukázku toho, jak si podnikatelé uvádějící potraviny na trh představují svoji zodpovědnost vůči prvovýrobě v České republice.

Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

„Nemám problémy s výběrem potravin na českém trhu s ohledem na jejich předpokládanou bezpečnost,“ říká Jindřich Pokora

Druhým případem, který by bylo vhodné připomenout, byla kauza medů s rezidui antibiotik, vyrobených firmou Včelpo spol. s r.o. Pro SZPI tato kauza začala již v roce 2015, kdy u několika medů této firmy bylo úřední kontrolou SZPI zjištěno, že byť deklarovány jako české, podle svých pylových profilů nepocházejí z České republiky, ale původ je nutno hledat na východ – a možná i hodně na východ od nás. V roce 2015 byla tato zjištění SZPI ze strany výrobce a určitého segmentu „odborníků“ zlehčována, nicméně validita pylových analýz je s ohledem na zkušenosti laboratoře nezpochybnitelná. Výrobce tento zdvižený varovný prst nijak neakceptoval a logickým důsledkem pak bylo provalení se problému v celé šíři v minulém roce. Jak tato kauza zasáhla české včelaře, o tom lze vést dlouhé diskuse.

Jak se podle vás v posledních letech vyvíjí situace s bezpečností a kvalitou potravin? Jsou nějaké nešvary, které zcela vymizely, a naopak nějaké „novinky“?

Na hodnocení vývoje bezpečnosti a kvality potravin se necítím být náležitě kvalifikován. SZPI provádí kontroly na základě tzv. hodnocení rizika. Jinými slovy: při kontrole upřednostňujeme ty provozovatele a jejich výrobky, kde lze z nejrůznějšího důvodu očekávat problémy. Z toho důvodu nemohou být výsledky dozorového orgánu považovány za statisticky vypovídající údaje o situaci na trhu. Dovolím si však konstatovat, že jako nadprůměrně informovaný spotřebitel nemám problémy s výběrem potravin na českém trhu s ohledem na jejich předpokládanou bezpečnost. Po stránce kvalitativní je to podobné, i když dávám přednost českým výrobkům, a to pokud možno bez použitých přídatných látek.

Je častěji chyba na straně obchodníka, nebo výrobce?

Porovnávat četnost chyb obchodu a výrobců v podmínkách České republiky je po řadu let poměrně jednoduché. Podle mého kvalifikovaného odhadu je četnost chyb na straně retailu několikanásobně vyšší, než je tomu u výrobců. Pokud bychom porovnávali pouze parametry potravin, pak je takové srovnání ještě výrazně lepší z pohledu české výroby. U českých výrobců skutečně hovoříme o zanedbatelné četnosti porušování právního řádu. Ve sféře maloobchodu se ale dostáváme na čísla v řádech tisíců nevyhovujících šarží za kalendářní rok. Jak jsem výše uvedl, takové jednání ze strany maloobchodu je během uplynulé řady let zjišťováno opakovaně, a tak lze stížnosti na výši sankcí pro sféru maloobchodu označit jako nedůvodné. Spíše by se hodilo připomenout, že s ohledem na závažnost protiprávního jednání, pro kterou zákonodárce stanovil maximální sankci padesáti milionů korun, se sankce ukládané Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí pohybují na dolní hranici této částky, resp. stále jsou zatím pouze v jednotkách procent.

Co se v poslední době zlepšilo?

Pozitivně bych si dovolil hodnotit vývoj farmářských trhů a oblast regionálních potravin. Na tomto poli se v letech minulých udělalo ze strany výrobců a organizátorů hodně práce. Oba tyto pojmy vstoupily do podvědomí spotřebitelů a tento segment trhu již má svoje stálé zákazníky, kteří oceňují zejména způsob jejich produkce, krátkou cestu z místa výroby, a především jejich neanonymnost.

Co byste poradil lidem, kteří chtějí kupovat kvalitní potraviny?

Zájemcům o kvalitní potraviny bych osobně doporučil potraviny s jasným původem; pokud se někdo schovává za centrální adresou výrobce nebo obchodního řetězce, asi má pro to svůj důvod. A dále by možná nebylo od věci vrátit se k potravinám vyráběným tradičním způsobem (např. chléb z rozváděných kvasů) a potravinám, u kterých nejsou používané „umělé“ aditivní látky.

Ing. Jindřich Pokora

Ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Inspekce odkrývá zákulisí kontroly potravin ve velkém rozhovoru na serveru Vitalia.cz.