Ač také nejrůznější šarlatány, alternativní léčby a podobně nemám rád, věc je trochu složitější. On totiž o výsledku léčby rozhoduje i psychický stav pacienta, a ten můžou právě tito šarlatáni významně ovlivnit.
Příklad ze života: Příbuzný byl hospitalizován kvůli zažívacím problémům. Lékaři zjistili rozsáhlý zánět střev a museli jich část vzít. Než se to zahojí, dali mu vývod. Jenže onen příbuzný měl zafixováno, že vývod = rakovina a nikdo mu to nevymluvil. Dva dny po operaci skočil z okna a zabil se. Myslím, že zrovna jemu by nějaký šarlatán svým zaříkáváním mohl výrazně pomoci.
I proto si dovoluji znova zopakovat, co jsem v této diskusi psal už dvakrát: čím větší je spoluúčast pacienta na léčbě, tím větší je i jeho právo o této léčbě rozhodovat. Koneckonců, i u nás se platí ze zdravotního pojištění šarlatáni jejichž léčba žádnými blind testy neprošla, jen mají svou léčbu svázanou přísnými pravidly. Říká se jim psychologové.