Vlákno názorů k článku Kdo rozhoduje o životě a zdraví dítěte: rodič, nebo lékař? od Jiří - "Stát je nadřazený nad právem rodičů" - to...

"Stát je nadřazený nad právem rodičů" - to je typické socialistické myšlení, kterého se naši zákonodárci, soudci a sociální pracovnice zbavují jen velice pomalu. Stále se u nás něco vymýšlí, zkoumá, upravuje, přitom v západní Evropě jsou tyhle věci vymyšlené, osvědčené. Tam může žena rodit doma, tam záleží na rodičích, zda dají děti očkovat. Tam zpravidla neseberou úřady dítě ženě jen proto, že přišla o byt (tohle je u nás snad pozůstatek ne ze socializmu, ale ještě od nacistů). Jenže kdyby se u nás přebíralo to fungující ze západu, tak by se ukázalo, kolik expertů a politiků je u nás zbytečných.

No to máte tak. Pokud stát zdravotní péči platí, tak taky rozhoduje o tom, komu a kdy bude jaká péče poskytnuta. Když mluvíte o tom přebírání ze západu, tak taky zmiňte, že tam je mnohem větší spoluúčast pacientů na léčbě - a z toho (a jenom z toho) plyne jejich větší právo do léčby kecat.

Prostě buď si za vlastní dělejte co chcete (pokud tím neškodíte ostatním), nebo si to nechte zaplatit, ale pak se vzdáváte vlastní svobody a musíte bezvýhradně respektovat požadavky platícího.

Stat plati zdravotni pojisteni? A z ceho? Vzdyt nema rucicky, aby si ty penize mohl vydelat.

Stát to platí. A peníze na to vybírá formou daně zvané zdravotní pojištění. Protože o přerozdělování této daně rozhoduje stát, tak to vlastně platí. Stejně jako pekaři nemůžete nařídit, co udělá s korunou, kterou dostane za rohlík a nakládá s ní podle svého uvážení, tak naprosto stejně stát nakládá podle svého uvážení s vybranými daněmi (ať je nazývá, jak chce).

Prostě buďto máte solidární systém, ve kterém o vašem životě rozhodují úředníci, nebo si o sobě rozhodujete sám, ale za své. Bohužel u nás platí to první bez možnosti volby.

Jenže stát, když to platí (z našich peněz), tak může tolerovat lidem různé stupně volnosti: za socializmu jsme si nemohli vybrat lékaře. Dnes nám stát zaplatí lékaře, kterého si vybereme (má-li smouvu s pojišťovnou), ale ještě stát nedospěl k takové toleranci jako ve vyspělé části Evropy, kde umožní lidem si vybrat (a proplatí), zda se např. budou léčit klasickými léky nebo homeopatiky.

Pane, vy jste komouš jak poleno. Stát nic neplatí, protože sám o sobě nemá ani halíř. Zdravotnická péče je placena z peněz pojištěnců a z daní pracujících. A jestliže jak tvrdíte je třeba respektovat požadavky platícího, tak respektujte požadavky pojištěnců a plátců daní. Z Vás bych udělal ministra propagandy - J.Goebels, úplnej hadr.

"Stát je nadřazený nad právem rodičů" - ne, to je zásadní chyba hned v úvodu. Nejde o stát, ale právo dítěte. Nebo vám přijde v pořádku, když dítě umře, protože rodiče mu nenechají z důvodu své víry dát transfuzi?

Nebo vám přijde v pořádku, že se stále v mnoha nemocnicích, dává vysoce riziková transfuze krve jak na běžícím páse? Když dítě (nebo jiný pacient) zemře na tzv. pooperační komplikace způsobené krevní transfuzí, je to smůla, protože jsme udělali co jsme mohli, dokonce i transfuzi jsme mu dali... Dnes se jedná o ve světě opouštěnou léčebnou metodu. Přestože u nás stále hodně doktorů nechce ani slyšet i u nás se už dělají operace na srdci a jiné bez transfuze krve.

Ale no tak. Když jsou ty transfuze tak vysoce rizikové a přitom se dělají na běžícím pásu, jak to, že jsme ještě nevychcípali? Chtělo by to trochu logiky místo nesmyslných dogmat.

Vždy jde o vážení rizik. Je větší riziko transfuzi dát, nebo nedat? A to se musí posoudit v každém jednom případě. Žádné obecně platné zjevené Pravdy správnou odpověď nedají.

Milý pane, tady nejde o to jak jsou transfůze rizikové, Tady jde o to, zda je člověk svobodný, nebo zda je bez práv a jeho poručníkem je stát.

Me to prijde v pohode. Posledni zbytky evolucniho vyberu v nasi spolecnosti.