Nemusíte být registrovaní jako „babka kořenářka“ a nemusíte mít žádné speciální vzdělání na to, abyste si otevřeli krámek se sušenými bylinkami a třeba čaji. Tedy – zatím. Kdo chce prodávat houby, musí už teď složit speciální zkoušky a dostat razítko, takže možná spolu s tím, jak se zpřísňují normy, i u bylinek dojde časem k něčemu podobnému. Zatím však může bylinky a čaje v Česku prodávat kdokoliv. I laik.
Rostlinné léky jsou skutečné léky a musí mít důkaz o účinnosti
Konkrétně legislativa říká, že u rostlinných preparátů, které jsou označené jako doplňky stravy, nemusí prodejce splňovat nic speciálního a stejně tak nejsou prakticky žádné požadavky na samotné přípravky, kromě jejich hygienické zdravotní nezávadnosti.
To u přípravků označených jako fytofarmaka nebo rostlinná léčiva je to jinak. Ty musí dodržet a splnit podobná pravidla hry jako léky. Také pak má u nich kupující jistotu, že byť jsou z bylinek a „pouhých“ rostlin, tak skutečně léčí. Až do loňska to však bylo jinak.
Rostliny se rozdělily na léky a potraviny
Jakýkoliv rostlinný preparát o sobě mohl doposud tvrdit cokoliv. Třeba že vám po něm narostou v šedesáti nové zuby nebo se vám zvětší prsa o tři velikosti. Nikdo to nereguloval a nekontroloval. Jenže nová evropská směrnice loni zpřísnila pravidla hry a rozdělila rostlinné přípravky do několika kategorií. Buďto jde o pouhé doplňky stravy, což je v podstatě totéž jako potraviny. „To znamená, že když je budete užívat, má to zhruba stejný efekt, jako když sníte kilo pomerančů nebo třeba chléb s máslem,“ říká lékárnice Alžběta Sekaninová.
Nebo jde o „rostlinný léčivý přípravek“, který skutečně léčí, ale pak už se na něj vztahují jiná pravidla a preparát musí podat důkazy o tom, že je léčivý. Do dubna loňského roku tak výrobci museli své rostlinné zboží nově zaregistrovat a přiložit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv důkazy o účinnosti svých přípravků. „U takto označených přípravků, ať už jde o čajové směsi nebo tablety, masti či výluhy z bylin, má kupující jistotu, že budou fungovat a léčí,“ popisuje lékárnice.
Některé čaje či rostlinné tablety honosící se přídavkem „léčivé“ tak musely změnit obal a buď odstranit tvrzení o léčivosti, nebo podat důkaz, že preparát skutečně má léčivé účinky. Od května loňského roku tak má pacient jistotu, že to, co si koupí pod označením fytofarmaka jako rostlinný léčivý přípravek, skutečně funguje.
Čerstvé bylinky jsou výchozí surovinou pro celou řadu fytofarmak
„Chvíli v tom ale panoval chaos. Například právě u čajů. Takže se spotřebitel u stejného čaje z bylin mohl jednou dočíst , že jde o doplněk stravy, a podruhé, s jiným obalem, už jde o rostlinný léčivý přípravek a na ten se vztahují pravidla podobná jako u léku. Pak člověk na obale najde totéž, co je na příbalové informaci v krabičce léku – i to, jaké nežádoucí účinky čaj má,“ říká lékárnice.
Další mírný chaos vznikl u takzvaných tradičních rostlinných přípravků, tedy u těch, které se používají nejméně třicet let, z toho patnáct let v zemích Evropské unie. Sem totiž patří řada preparátů z čínské medicíny, u kterých byla obava, že nesplní limit a nebudou se smět vůbec prodávat. Maximálně došlo k tomu, že přešly do jiné kategorie a prodávají se jako doplňky stravy.
Pacient má jistotu, že rostlinné léky léčí
Takže si to shrňme: byliny, bylinné čaje a čajové směsi spadají nejčastěji do kategorie potravinové doplňky a nemusí mít důkaz o účinnosti. Prodávat je smí kdokoliv.
Kdežto fytofarmaka, tedy přípravky označené jako rostlinná léčiva, prodávají jen lékárny, a musí projít registračním a schvalovacím procesem podobným jako léky u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tedy včetně přiložení dokladů o účinnosti na konkrétní chorobu či problém.
Podmnožinou fytofarmak jsou tradiční léčivé přípravky, které to mají u lékového úřadu o to jednodušší, že nemusí dokládat tolik důkazů o své účinnosti, jelikož se předpokládá, že když se užívají tak dlouho, je jejich pozitivní vliv na zdraví již prokázaný. Sem patří například řada přípravků podporujících imunitu.
ČLÁNKY DO MAILU