V brněnských obchodech Albert se začaly na potravinách objevovat nálepky s popisky: „Přines si sáček z domu“ nebo „Toto je zbytečný obal“. Kdo nálepky na potraviny lepí a proč vlastně? Ptali jsme se Lukáše Hrábka, tiskového mluvčího Greenpeace.
Byla to profi práce dobrovolníků
V Greenpeace o polepování zbytečných plastových obalů v obchodech uvažovali, ale nakonec se rozhodli pro jiné aktivity. Nálepky, které jsou součástí velkého množství potravin, jsou akcí skupiny dobrovolníků sympatizující s Greenpeace, kteří chtějí upozorňovat na to, jak velké množství zbytečných plastových obalů při přepravě potravin používáme. Greenpeace je touto, dle jejich slov, profesionálně odvedenou akcí, nadšena. „Vzbudili tím i velký zájem lidí na internetu a řada z nich nám pak psala, že chce udělat to samé. Z našeho webu si proto nyní mohou stáhnout vzor samolepek, které byly použité v Brně. Nebo si samozřejmě mohou vyrobit vlastní,“ uvádí Lukáš Hrábek.
Tato nevládní neziskovka má z tohoto počinu velkou radost zejména proto, že už druhým rokem na množství plastu upozorňuje kampaní Plast je past. Loni si díky této akci mohli lidé například spočítat množství svého odpadu v plastové kalkulačce, nebo fotit zbytečné plastové obaly v supermarketech. „Letos začala kampaň, která je mnohem masivnější, akčnější a propracovanější. Kromě politiků míříme i na průmysl, který se musí hodně proměnit, abychom se zbytečných plastů zbavili a najeli, pokud možno na oběhovou a bezodpadovou ekonomiku. Proto jsme nyní mimo jiné rozjeli kampaň, která se dotýká i supermarketů a obchodních řetězců, neboť právě v nich najdeme nejvíce plastů, které si lidé nosí domů,“ uvedl tiskový mluvčí Greenpeace.
Prostě to v obchodě rozbalte
Cílem je, aby si lidé z obchodů jednorázové obaly vůbec nebrali. Aby stejně jako po zákazu tašek zdarma, kdy nosí vlastní, používali i vlastní opakovaně použitelné sáčky na ovoce, zeleninu či pečivo. „Protože cokoli, co je jen na jedno použití, je neekologické a náročné na výrobu a na přírodní zdroje, ať už je to vyrobené z plastu, papíru či čehokoli jiného. Vyhýbat se plastům ale jde dělat jen s věcmi, které nejsou už dopředu v plastu zabalené – například salátovou okurku si ve většině obchodů nezabalenou v plastu nekoupíte, i když si na ní přinesete tašku. Nabídli jsme proto lidem možnost, aby obchodům, v nichž nakupují psali, nebo je oslovovali prostřednictvím sociálních sítí. Ti nejaktivnější také mohou po našem vzoru osvobodit koupené zboží z plastu a nechat zodpovědnost za vzniklý odpad na supermarketu,“ říká tiskový mluvčí Greenpeace a oddává: „Domníváme, že by ani při protestním rozbalování věcí v obchodech neměly vznikat nějaké výraznější konflikty mezi proti plastovými aktivisty a personálem z prodejny. Lidé to nedělají proto, aby přidělávali někomu práci, ale aby poukázali, že těch plastů je prostě moc. Pokud jde o řetězce, podle zákona by již všechny měly třídit odpad, takže to pro ně také není výraznější problém – prostě jen přesunou plastové obaly od pokladen do zázemí prodejny, kde už se jich tak musejí válet haldy.“
Pokud je rozbalování potravin v obchodech pro vás trochu silná káva a zas tak velký rozruch dělat nechcete, můžete svou troškou do mlýna přispět tím, že budete využívat vlastní opakovatelně použitelné sáčky na zeleninu, ovoce či pečivo.
Pytlík ze záclony už prodavačky nepřekvapí
Po jednom nákupu můžete mít doma až patnáct mikrotenových sáčků, které slouží jen přepravě zboží z obchodu do bytu. A následně končí v odpadu. V tom lepším případě ve tříděném. A přitom se dá odlehčit odpadkovému koši, potažmo životnímu prostředí, kupte si Frusack, nebo si ze staré záclony ušijte sáček na potraviny vlastní.
„Stávalo se, že prodavači a prodavačky vám doslova nutili plastové pytlíky na ovoce a zeleninu, když jste si je dali do něčeho jiného nebo si pytlík nevzali vůbec. Byli totiž vystrašení z toho, jestli je to v pořádku ohledně hygieny nebo měli jasné instrukce, že všechno musí být zabalené v pytlíku a že přes to nejede vlak. V dnešní době už mnozí z nich mají pochopení i sympatie pro lidi, kteří si na pečivo přinesou vlastní sáček ušitý ze starých záclon nebo nedávají do igelitu zeleninu, která má už od přírody vlastní obal,“ ubezpečuje nás Lukáš Hrábek. Cenovku nalepíte na sáček, přehnete přes zatahovací šňůrku, nebo si hranu cenovek nalepíte na vozík, u pokladny pak jen odlepujete a pokladní cvaká.
Galerie: S igelitkami zadarmo je konec
Další aktivity Greenpeace pro měsíc září
Příští měsíc bude věnován plastům v životním prostředí v Česku. „Lidé vědí, že plasty zamořily světové oceány, ale už méně si uvědomují, že plasty jsou všudypřítomné i u nás. Proto budeme na začátku září odebírat vzorky v českých řekách a testovat je na přítomnost malých plastových částic – mikro plastů. Do řek se uvolňují především při praní syntetických materiálů nebo z kosmetiky. Miniaturní plastové úlomky a vlákna se přitom od nás mohou dostat právě až do moře,“ uvádí tiskový mluvčí.
ČLÁNKY DO MAILU