„Mladé maso“ je považováno za jeden ze symbolů jarních svátků a velikonoční recepty se tipy na jehněčí, případně kůzlečí jen hemží. Jenže pokud si včas nezajistíte příslušnou surovinu od některého z chovatelů sdružených ve Svazu chovatelů ovcí a koz ČR (SCHOK), budete mít letos, stejně jako v předchozích letech, s vysokou pravděpodobností smůlu.
V celé ČR totiž fungují jediná jatka, která celoročně vykupují a porážejí jehňata, a to jatka TORO Hlavečník. Tato jatka pak dodávají jehněčí a skopové maso do obchodního řetězce GLOBUS – a nikam jinam. Pakliže se v některých jiných maloobchodních sítích jehněčí či skopové objeví, nepochází s pravděpodobností hraničící s jistotou od našich chovatelů, ale jde o původně zamražené maso dovezené ze zahraničí, obvykle z Austrálie nebo Nového Zélandu.
Vyzkoušejte kdykoli – nejen na Velikonoce: FOTORECEPT Jehněčí rolka s bramborovými noky a dušenou zeleninou:
Jedna porce jehněčího ročně
Ne že by se ale jehněčí v naší zemi nekonzumovalo. Z oficiálních statistik sice vyplývá, že průměrná spotřeba jehněčího na osobu a rok činí v ČR zhruba 150 gramů, což je v praxi pouhá jedna porce tohoto masa ročně, tyto statistiky však zřejmě nezahrnují jehněčí konzumované v rámci takzvaných domácích porážek. Ročně se přitom u nás narodí zhruba 360 000 jehňat, a i když se několik desítek tisíc jehňat vyveze, stále zbývá dost suroviny k tomu, aby se jehněčího nebo skopového v praxi snědlo víc, než ukazují oficiální údaje.
Proč už jehněčí není na Velikonoce
Mýtů kolem jehněčího je přitom víc. Na rozdíl od minulosti se například u nás v současné době jehněčí nekonzumuje v období Velikonoc, ale spíše až o čtvrt roku později. Důvodem je změna plemen ovcí a ekonomika chovů.
Ještě do poloviny 90. let minulého století se u nás chovaly ovce především na vlnu. Nástupem umělých vláken ale tato role ovcí padla, a chovatelé začali stále ve větším počtu chovat masná plemena a plemena kombinovaná určená na produkci masa a mléka, která mají oproti ovcím chovaným pro vlnu daleko chutnější maso. Protože jsou ale náklady na výkrm ovcí vyšší v zimním období, rodí se většina jehňat až na jaře, v praxi právě v současné době. To ale znamená, že do Velikonoc nedorostou do potřebné porážkové hmotnosti. Díky tomu je paradoxně největší nedostatek jehněčího právě v období, které má s konzumací tohoto masa spojena většina spotřebitelů.
Koupě jehněčího od chovatele se bohatě vyplatí
Současná situace se podle všeho v nejbližších letech nezmění – aktuální stav totiž vyhovuje jak chovatelům, tak poučeným spotřebitelům, kteří si mohou jehněčí či skopové opatřit u nich. Chovatelům přitom zaplatí zájemce o maso více, než by zaplatila jatka a zpracovatelské závody, takže nemají potřebu nutit svá zvířata tuzemským porážkám.
Obvyklá cena kilogramu jehněčího v živém pro zájemce přitom dosahuje 40 korun za kilogram, což je v praxi necelých 90 korun za kilogram masa poté, co se z celkové hmotnosti odečte váha kostí a dalších nepoživatelných částí zvířete. V maloobchodech, pakliže jehněčí maso nabízejí, což je vlastně výjimka, přitom stojí kilogram jehněčí kýty přes 250 korun, takže koupě jehněte od chovatele se bohatě vyplatí.
Pakliže někdo reálně plánuje pochutnat si v nejbližší době na skopovém či jehněčím, měl by tak velmi rychle učinit. I tak není úspěch zaručen. Navíc je třeba vědět, že jehněčí by se nemělo konzumovat bezprostředně po porážce, ale několik dní (čtyři až pět) poté, co je marinováno v nějakém vhodném láku.
Masná plemena mají nízký obsah tuku
Spíše než v obchodech se můžeme setkat se skopovým či jehněčím masem v restauracích. Obvykle jde přitom o maso ze zmiňované domácí porážky od spřízněného chovatele. Část dodávek do restaurací organizuje Společnost O.C.G., která se specializuje na čerstvé jehněčí maso masných plemen z českých chovů a farem. V tomto případě existuje záruka kvalitního tuzemského masa, které je podle chovatelů pro spotřebitele zdaleka nejlepší, zejména chuťově. V případě ze zahraničí dováženého jehněčího zatím není záruka, že jde o maso z masných plemen.
Skopové a zejména jehněčí lze přitom směle označit za maso prospěšné pro všechny zdravé osoby všech věkových kategorií. Právě masná plemena mají velmi nízký obsah tuku a ten, který obsahuje, je pro lidský organismus svým složením přínosný. Jehněčí maso je také důležitým přirozeným zdrojem vitamínu D a skupiny vitamínů B (B1, B2, B3, B4, B6 a B12) a stejně jako hovězí maso také zdrojem snadno vstřebatelného železa, které přispívá krvetvorbě, metabolismu a k vývinu dětského mozku. Nedílnou součástí jehněčího masa je pak stopové množství zinku, který je mimo jiné prospěšný pro posilování imunitního systému či tvorbu spermií.
Galerie: Vitamíny v potravinách
V minulosti hrálo skopové a jehněčí v českých jídelníčcích podstatně větší roli než dnes. Možný návrat k takovému stavu ale bude trvat dlouho, pakliže vůbec nastane. Klíčovou podmínkou je nárůst stavů ovcí a jehňat v ČR, což se pozvolna děje. Bude-li nabídka vyšší, než je současné uspokojení zájemců o maso z domácích porážek, bude prvním logickým dalším odběratelem tuzemský zpracovatelský průmysl a odbytovým místem maloobchod.
Druhou, možná ještě důležitější podmínkou ale bude zájem spotřebitelů zaplatit za jehněčí vyšší cenu než například za nejhojněji konzumované maso vepřové. Rozdíl každopádně bude, nemusí být ale tak velký jako dnes. Při vyšším zájmu o jehněčí může jeho současná cena i relativně významně klesnout.
ČLÁNKY DO MAILU