Nám jako pacientům tak nezbývá nic jiného, než se pečlivě ptát. V ordinaci i v lékárně. Jak totiž říká praktikující lékárník a viceprezident ČLnK Aleš Krebs: „Nejde tu o nic menšího než o vaše zdraví.“
Kdy brát antibiotika. Po jídle, nebo před ním?
Antibiotika dostanete pouze na lékařský předpis a působí na bakteriální infekce. U angíny, zánětů močových cest, aktuální lymské boreliózy a dalších mnoha klasických chorob nám obvykle do několika dnů velmi uleví. Přesný způsob jejich užívání a další okolnosti byste ale měli pečlivě probrat už v ordinaci s lékařem:
„Některá antibiotika je vhodné užívat nalačno, u některých nevadí současné užívání s jídlem a v některých případech je lepší je užít s odstupem po jídle,“ vysvětluje Kateřina Javorská, praktická lékařka z Nového Města nad Metují a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Obecně léky nalačno mohou dráždit žaludek, a naopak strava většinou ovlivňuje vstřebávání a účinek léků, proto je vždy dobré vědět, o jaký typ antibiotika se v konkrétním případě jedná, a podle toho upravit dietní režim.“
Co ještě užíváte? Když se léky poperou
A to zdaleka není vše. Málokoho z nás totiž napadne, že třeba antibiotika na zánět průdušek či jinou respirační infekci, se mohou v těle „poprat“ s některými léky na snižování hladiny cholesterolu, které jsou v české populaci užívané hojně. Například klarithromycin, klasické širokospektré antibiotikum, stojí za bolestmi svalů.
„Nežádoucími účinky tzv. statinů, které toto antibiotikum zvýší, je bolest svalů, myopatie, kterou někteří pacienti popisují jako atypickou či ‚divnou‘,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Michaela Bažantová.
Ptáte se, jak k tomuhle může dojít? My pacienti „laici“ přece nemůžeme tušit, že se některé léky nemohou užívat společně, to by nám měl říct lékař. V ideálním případě ano. „Lékař může předepsat antibiotika i v případě, že statiny užíváte. Upraví vám dávkování statinu, nebo jeho užívání na čas vysadíte,“ popisuje Aleš Krebs. A zároveň připouští, že ale někdy může dojít k nedorozumění mezi lékařem a pacientem. Nebo pacient nenavštíví svého praktika, který o něm ví vše, ale třeba pohotovost nebo ORL ambulanci.
„V tom případě je tu ještě jako poslední instance lékárník, který může kontraindikaci zachytit,“ říká dále Aleš Krebs. „Buď na základě současného výdeje, nebo na základě cíleného dotazu či interního lékového záznamu pacienta v lékárně. Do budoucna nám pomůže lékový záznam. Do něj z lékárny uvidí pouze vydávající lékárník, a to po přihlášení speciálním osobním bezpečnostním certifikátem.“
Než bude zavedený lékový záznam, můžeme se jako pacienti částečně vyvarovat některých rizik tím, že budeme chodit do jedné lékárny, kde nás i naše léky a nemoci znají. Podle nedávného průzkumu ČLnK to ale zatím dělá jen pětina z nás.
Šumivým hořčíkem nezapíjej
A u zbylých čtyř pětin mohou nastat další situace, kdy nám antibiotika nemusí pomoci tak, jak by měla. Mléko, jogurty, rozpustné minerální tablety nebo mnohé doplňky stravy tak mohou doslova blokovat účinek doxycyklinu, který je třeba teď v létě kromě jiného často předepisován na lymskou boreliózu, přenášenou klíšťaty.
„Borelióza často postihuje i pacientky ve vyšším věku, které zároveň trpí osteoporózou a užívají například vápník i v kombinaci s vitamínem D ke zpomalení nebo zastavení progrese osteoporózy,“ upozorňuje Michaela Bažantová. „U nich tedy může dojít k interakci doxycyklinu s lékem na osteoporózu obsahujícím vápník.“
Není ale nutné se pro dobu užívání antibiotik vzdát třeba jogurtů. „K interakci – vzhledem k jejímu charakteru – dochází pouze tehdy, když jsou obě látky současně v zažívacímu ústrojí. Tedy nejde o to, že by během léčby tímto antibiotikem pacient nemohl po dobu například deseti dnů jíst či pít mléčné výrobky nebo minerály, ale musí mezi nimi být dostatečný časový odstup. Když užíváte doxycyklin po dvanácti hodinách, často ráno a večer, a v poledne vypijete litr mléka, nic se neděje,“ dodává Michaela Bažantová.
Když ale lék zapijete sklenicí šumivého hořčíku, může podle odbornice dojít k situaci, že koncentrace antibiotika v krvi nebude dostatečná na boj s bakteriální infekcí. Pokud obojí užijete ve stejný den s alespoň dvouhodinovým odstupem, opět se nic neděje.
Urologické potíže? Nepijte džus
Máte urologickou bakteriální infekci a je třeba ji léčit antibiotiky? Lékař vám může předepsat co-trimoxazol. U něj se ale vyvarujte kyselých potravin nebo třeba vitamínu C, kterým se spousta z nás „dopuje“, aby infekci dříve vyléčila.
Galerie: Barvy léků taky léčí
„Při nižším pH moči, které kyselé látky mohou způsobit, dochází totiž ke vzniku krystalků v ledvinách, které je mohou poškodit,“ varuje Michaela Bažantová. „Kyselé potraviny si může dovolit při této léčbě pouze pacient s dostatečným příjmem tekutin. Případně, a u urologických infekcí je to více než vhodné, můžete ještě množství nápojů zvýšit.“
Co si s tím jako pacient počít
Leckterý pacient pak musí logicky dojít k pocitu, že se „nic s ničím“ bez následků neobejde. Jestli spoléháte na příbalový leták, nechcete lékaře „zdržovat“, protože má plnou čekárnu, rozhodně to přehodnoťte.
„Můj názor je, že by pacienti moc příbalový leták číst neměli a raději své otázky směřovali na lékaře,“ říká Kateřina Javorská. „Měli by se zeptat, jak mají léky užívat, a lékař by si měl ověřit, zda jeho doporučení rozumějí. Měl by jim také vysvětlit možné nežádoucí účinky či interakce s ostatními léky.“ Podle Aleše Krebse je také dobře, že na sebe lékař a lékárník „navazují“ v celém procesu, než začnete léky užívat.
„Chyba se totiž může stát v kterékoliv fázi procesu,“ připouští Aleš Krebs. „Je dobře, že na sebe předepsání a výdej léčivého přípravku navazují a nejsou spojeny do jednoho kroku – tedy je správně, že lékař lék předepíše a lékárník jej vydá. Role lékaře a lékárníka jsou totiž odlišné a schválně rozdělené, protože tak dochází k zesílení bezpečnosti farmakoterapie a zvýšení ochrany pacientova zdraví.“
Co má říct lékař a co pacient
Váš praktický lékař by vám měl vždy vše kolem užívání antibiotik pečlivě vysvětlit. Včetně toho, že když budete mít jakýkoliv problém, měli byste ho telefonicky kontaktovat nebo přijít na kontrolu dříve než v domluveném čase. „Lékař by měl říct, proč antibiotika nasazuje, že působí na bakteriální infekce, kdy a jak se užívají, že je vhodné jejich užívání doplnit probiotiky a v některých případech se vyvarovat slunění, určitým potravinám a alkoholu, nebo že určitá antibiotika mohou přechodně snížit účinek hormonální antikoncepce,“ shrnuje základní informace Kateřina Javorská. „A v případě, že se vyskytnou nežádoucí účinky, nejčastěji jako kožní vyrážka, nevolnost a jiné, tak aby se pacient svému lékaři ozval.“
Až půjdete do lékárny, určitě informujte lékárníka o lécích, které užíváte pravidelně. Praktickým tipem je nosit třeba jejich seznam.
„A ptejte se. Nejde o nic menšího než o vaše zdraví. Do budoucna umožněte lékaři i lékárníkovi přístup do svého lékového záznamu – obě profese jsou povinovány mlčenlivostí, jiný personál než lékaři a lékárníci k němu přístup mít nebude,“ uzavírá Aleš Krebs.
Odborná spolupráce:
Mgr. Michaela Bažantová
Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Praktikující lékárník a viceprezident České lékárnické komory
MUDr. Kateřina Javorská
Praktická lékařka z Nového Města nad Metují a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
ČLÁNKY DO MAILU