Když je aromaterapie podvod – pančované esenciální oleje

Rozlišování olejů

Pod pojmem esenciální olej si většina nakupujících představí něco, co slouží hlavně pro provonění domácnosti. Je to ale poněkud zkreslené vidění, protože je potřeba striktně rozlišovat mezi pojmy esenciální olej a vonný olej. Lidé v internetových diskusích často mají potřebu vysvětlovat aromaterapeutům, že nerozumí terminologii. Tvrdí, že esenciální olej je přírodní a éterický syntetický.

To ale není pravda, protože se jedná o synonymní název pro látku, která se získává parovodní destilací, extrakcí CO₂, enfleuráží, anebo lisováním, které se provádí u citrusů. Název esenciální olej pochází z francouzštiny (huile essentielle) a éterický olej zase z němčiny (aeterische öle). Vonný olej je naopak čistě syntetická látka. Je nutno upozornit, že rozdíly mezi těmito dvěma typy jsou markantní.

• 
• 
• 

Dalších 12 fotografií

Esenciální vs. vonné oleje

Vonné oleje koupíte za ceny okolo třiceti korun. Esenciální oleje pak v různém cenovém rozpětí, které závisí na druhu rostliny, z níž daný olej pochází. Vůbec nejdražší jsou esenciální oleje jako růže, jasmín, meduňka, protože jsou velmi náročné na zpracování a k jejich získání je potřeba mnoho rostlinného materiálu. Běžné esenciální oleje, jako třeba tymiány nebo máty, mají výnos okolo jednoho litru ze 100–120 kilogramů lístků konkrétní byliny. Na vydestilování téhož množství esenciálního oleje růže jsou potřeba čtyři tuny okvětních plátků. Ceny se dále odvíjejí také od toho, jak moc je daná rostlina ohrožená. Typickým příkladem je santal bílý, který se musí získávat pod přísnými kontrolními opatřeními.

Dalším rozměrem tématu esenciální versus vonné oleje jsou jejich terapeutické účinky. Esenciální oleje jsou komplexem chemických látek, které pracují v součinnosti s naším tělem a procesy v něm probíhajícími. Vonné oleje jsou jednolité, nemají bohatý chemický profil, a tudíž nemohou terapeuticky působit. Fungují čistě jako vonné komponenty, pocházejí z petrochemického průmyslu. Jsou diskutabilní kvůli nepříznivému působení na náš endokrinní systém.

Pančování esenciálních olejů

K nejčasnějším zdokumentovaným případům falšování esenciálních olejů docházelo na konci 19. století. Dveře mu otevřely dva důležité faktory: rozvoj znalostí práce se syntetickými vonnými chemikáliemi a neschopnost analýzy produktů, která by potvrdila nečistotu výrobků.

Dnes jsme díky metodám plynové chromatografie schopni rozebrat jednotlivé esenciální oleje doslova na molekuly. Jsme schopni poznat nejen to, zda je zkoumaný olej pančovaný syntetikou, ale také který jiný druh rostliny byl použit k vytvoření směsi esenciálních olejů, vydávající se za jednodruhový produkt.

Pro běžné spotřebitelské nosy, zvyklé na syntetické vůně, je esenciální olej a jeho kvalita poměrně nerozpoznatelná. Nepoctiví prodejci mohou snižovat cenu výrobku přidáváním syntetik, ale také nahrazovat určitou část obsahu podobně vonící rostlinou. Nejčastěji se tomu tak děje u růže, kdy se používá geránium, anebo u meduňky, která se nahrazuje citronelou. Pokud výrobce neuvádí, že jde o směsný produkt, jedná se o vědomé klamání zákazníka.

V dnešní době je ověřování pančování esenciálních olejů daleko jednodušší. Metody jsou velmi přesné. Dokážeme detekovat jak přebývající, tak chybějící složky esenciálního oleje. Jako příklad lze uvést směs esenciálních olejů od jistého nejmenovaného amerického výrobce, který prodával směsný produkt, u kterého uváděl, že obsahuje santal. Po chromatografickém rozboru ale nebyla vůbec zjištěna přítomnost santalolu, molekuly typické pro santal bílý.

Kdy je směs olejů v pořádku

Někteří výrobci míchají esenciální oleje s oleji rostlinnými. To je v pořádku tehdy, pokud si kupujete tzv. formu absolue, zředěnou nejčastěji v jojobovém oleji. Absolue je velmi hutný produkt, někteří aromaterapeuti se brání tomu ho označovat jako esenciální olej. Používá se v parfemářství a do masážních směsí, jeho ředěním do jojobového oleje nebo alkoholu se snižuje cena pro lepší dostupnost na trhu. Navíc zde jde také o spotřebitelovo pohodlí, protože ne každý chce drahý absolut míchat na požadovaná procenta sám.

Pokud ale výrobce míchá esenciální olej s rostlinným olejem a neinformuje o tom spotřebitele, jedná se také o nekalé obchodní praktiky na poli aromaterapie.

Čistý esenciální olej je buď průhledný, nebo má typickou barvu, která se váže k obsahu některých chemických molekul v něm. Třeba heřmánky jsou modré díky chamazulenu. Různě barevné jsou i citrusy.

Jak vybírat esenciální olej

Při koupi esenciálního oleje je nejlepší se řídit tím, zda má některou z bio certifikací.

Obecná pravidla pro to, jak má vypadat lahvička a co musí obsahovat popisek na štítku, jsou následující: lahvička nesmí být z bílého, průhledného skla. V průhledných lahvičkách se prodávají oleje vonné nebo nekvalitní. Takovéto balení není vhodné, protože světlo znehodnocuje esenciální olej. Lahvičky, které uchovávají obsah bezpečně, se vyrábí z barevného skla, nejčastěji hnědého nebo modrého, případně zeleného.

Výrobce a následně i prodejce uvádí na štítku lahvičky a v popisu esenciálního oleje zemi původu, český nebo jinojazyčný a botanický název rostliny v latině. Následně pak u názvu také chemotyp. Takže na lahvičce bude napsáno kupříkladu: Tymián cineol, Thymus vulgaris var. linalool, případně Thymus vulgaris L. Linaloliferum.

Aby kvalitní olej vydržel

Po koupi esenciálního oleje je potřeba jej řádně skladovat, aby vydržel bez úhony co nejdéle. Typicky nejnáchylnější jsou citrusy, které se musí spotřebovat do jednoho roku.

Lahvičky byste měli mít uskladněné v chladu a temnu, nejlépe v lednici. Neměli byste je vystavovat zdrojům tepla (jako třeba je otevřené pokládat na topení), nenechávat je otevřené a vždy po použití je nutno pořádně utáhnout uzávěr, abyste zamezili pronikání vzduchu do lahvičky. Zabráníte tak rychlé oxidaci výrobku. Zoxidovaný esenciální olej nelze dál používat, protože představuje bezpečnostní rizika pro naše zdraví.