Mám tu zkušenost, že několikatýdenní dítě fakt neví, co je zlobení; srdceryvný pláč mého syna působily nejspíš prdíky, které asi nemohly rychle ven. Čili chudák řval, protože trpěl. (Tento pláč byl úplně jiný než "pobejkávání" před krmením z hladu, kdy mamka dost rychle nestíhala přistrčit mlíčko.)
Co pomohlo? Trošičku masírování bříška nebo položení na bříško, trošku fenyklový čaj. Ale nejvíc - čerstvá šťávička. Měl ty potíže v zimě, ještě za komunistů, kdy v obchodech skoro nic nebylo; takže jsem mu dávala šťávu z mrkve a z červené řepy (dar zahrádky). Začala jsem po 1-2 lžičkách denně, když měl jen pár týdnů, a postupně zvyšovala objem. Až byl trochu větší a přidala se postupně i propasírovaná dužnina, bylo po potížích. Nemohu s určitostí říci, jestli to bylo jen tou šťávou, nebo i vývojem a lepším pohybem, ale zdálo se mi, že mu to dělalo dobře, protože ty prdíky už tolik nevznikaly.