Největším zabijákem české populace jsou nemoci srdce a cév – mají na svědomí asi čtyřicet procent všech úmrtí. Problémy s tímto klíčovým orgánem ročně stojí život téměř 50 000 lidí a podle kardiologů často zcela zbytečně. Až 80 procent srdečních příhod lze totiž předem zabránit – především včasnou léčbou a prevencí.
Rostoucí křivka ukazující počty těch, co jim srdce nefunguje dost dobře, dělá kardiologům těžkou hlavu. Bez toho, aby lidé převzali za tento orgán zodpovědnost, se však tento trend nemá šanci v budoucnu změnit. Lékaři na to upozorňují v souvislosti se Světovým dnem srdce, který připadá na 29. září.
Srdce v postkomunistické zemi
Situace je u nás bohužel alarmující. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je Česká republika na desátém nejhorším místě v úmrtnosti na nemoci srdce a cév – ty u nás ročně nepřežije přibližně třikrát více lidí než například ve Francii. To nás bohužel stále řadí mezi postkomunistické, východní země,
říká předseda České kardiologické společnosti profesor Petr Ošťádal. V tuzemsku se s nějakou formou nemocí srdce a cév potýká téměř tři a půl milionu lidí.
K mání jsou stále novější léky, zlepšují se přístroje a léčebné metody, česká kardiologie má špičkovou úroveň. Ale pacienti by se na to stejně neměli spoléhat. To vše je ale k ničemu, pokud se lidé nezačnou hýbat, pít méně alkoholu a nepřestanou kouřit. Pokud se budou spoléhat na to, že je lékařská věda nakonec zachrání, mohou být bohužel nepříjemně překvapeni, komentuje to profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
To, že se situace v Česku nelepší, ukazují i čerstvá data o počtu osob s vysokým tlakem. Nahoru jdou už od roku 2011. Loni žilo v Česku 2 211 635 hypertoniků – pro srovnání o 10 let dříve (2013) to bylo 1 786 325.
Podle kardiologů by situaci zlepšilo už to, kdyby lidé chodili poctivě na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Ta může odhalit počínající vyšší krevní tlak, zvýšenou hladina cukru v krvi, cholesterol – zkrátka to, co vážným nemocem srdce předchází. A vše lze poměrně snadno upravit, ať už pomocí léků, nebo změnou životního stylu. Kdo se o sebe stará, předejde vážnějším nemocem, které by se u něj objevily třeba za 10 let,
vyčíslil profesor Ošťádal a připomněl, že k prevenci kardiovaskulárních nemocí patří i očkování proti chřipce.
Polovina nebere léky dobře
Epidemii nemocí srdce řešili lékaři v září na Evropském kardiologickém kongresu. Zde také poprvé s kolegy z ostatních zemí sdíleli nové doporučené postupy, například při léčbě vysokého tlaku či nových kombinací léků. Až polovina našich pacientů neužívá léky správně nebo je nebere vůbec. Ve snaze dosáhnout co nejlepší spolupráce už přicházejí na trh trojkombinace, někdy i čtyřkombinace léků v jediné tabletě. Aby zkrátka pacient nemusel užívat čtyři pilulky denně, ale mohl si vzít jednu. Když pacienti neužijí léky, jak mají, vracejí se do nemocnice v mnohem horším stavu, než původně přišli, a některým se bohužel stane jejich liknavost osudnou,
popisuje profesor Linhart.
Podle obou kardiologů se na evropském setkání také mluvilo o přínosu některých stávajících léčiv, například gliflozinů. Zazněly i možnosti, jak dostat pod kontrolu vlnu obezity, která trápí snad všechny evropské země. Odborníci se shodli třeba na tom, že budou usilovat o to, aby lidé po infarktu s vysokou nadváhou dostali léky, které jim pomohou zhubnout.
Kardiologové rovněž finišují společně s lékaři dalších specializací Národní kardiovaskulární plán, který by měl být jízdním řádem, jak v této oblasti postupovat. Jeho hlavním cílem je snížit celkový počet úmrtí na nemoci srdce.
ČLÁNKY DO MAILU