"Babičko, pohlídejte nám děti..."
"Jo, a proč? Kampak jdete?"
"Do penzionu, babičko, necháme tam zhruba tolik, co manželka bere rodičovskýho a dvě hodinky si tam zabékáme...jako zamlada... víš, babičko?"
já myslím, že nikdo nemá nikoho právo k ničemu nutit, a to ani rafinovanými a rádoby prospěšnými způsoby. Nejsme ničí majetek, nejsme ničí hračka a vztahy holt někdy vyhořívají z jednoduchého důvodu - ty dvě duše už si daly, co vzájemně potřebovaly. Rozfoukávat tyhle věci pak hodně bolí a škodí oběma...