Koronární angioplastika umožňuje velmi rychle zprůchodnit věnčitou tepnu uzavřenou krevní sraženinou, díky čemuž se obnoví krevní průtok do postižené oblasti a zastaví se odumírání srdečních buněk. Před zavedením této léčby se při infarktu podávaly k rozpuštění krevní sraženiny léky, otevření postižené tepny tak trvalo déle a výsledky léčby byly horší. Do jednoho roku zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika snížila riziko takového úmrtí na méně jak 10 %, připomínají lékaři IKEM v tiskovém materiálu k 30. výročí zahájení této léčby.
Co se dozvíte v článku
Co je infarkt myokardu
Srdeční infarkt – jde o úmrtí části srdečních buněk. Vzniká na podkladě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Nejčastější příčinu vzniku srdečního infarktu představuje ateroskleróza postihující koronární tepny. Ateroskleróza (kornatění tepen) je složitý proces, při kterém se do stěny tepen ukládají tukové částice (např. cholesterol). Postupně se hromadí v určitých místech a dávají vzniknout tzv. aterosklerotickým plátům (ateromům). Ty pak snižují pružnost tepen a svým narůstáním postupně zužují jejich průsvit.
Angioplastika je v IKEM dostupná již 30 let. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu
V roce 1992 byl IKEM prvním centrem, které zahájilo nonstop program léčby infarktu angioplastikou. Dnes je v České republice dostupná síť celkem 23 center, která tuto léčbu zajišťují nepřetržitě pro všechny nemocné. Program léčby infarktu metodou angioplastiky zavedl do praxe vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM Michael Želízko. První pacientkou byla žena s akutním infarktem myokardu přední stěny. „Druhým pacientem, a to byla shoda náhod, byl lékař-kardiolog. V jeho případě navíc nešlo podat dosud používanou trombolýzu, takže tam už vlastně nebyla vůbec žádná jiná možnost,“ popisuje Michael Želízko.
Zahájení programu předcházelo několik měsíců příprav, technologie ani používané nástroje zdaleka nebyly na dnešní úrovni, také bylo nutné sestavit tým lékařů a sester, kteří se po celých 30 let střídají ve službách v nemocnici a zajišťují výkony bez přestávky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Jak probíhá angioplastika
Lékař, který stál u počátků léčby infarktu pomocí angioplastiky u nás, dnes popisuje průběh zákroku: „Musíte zobrazit věnčité tepny na srdci a najít tu postiženou, která je zúžená nebo uzavřená. V případě infarktu je zpravidla uzavřená, krev tedy nemůže zásobovat srdeční sval.“ Přes toto místo zúžení či uzávěru lékaři nejprve zavedou velmi tenký vodič, kterým proniknou za místo postižení. Po vodiči pak zavedou do postiženého místa tenký balónkový katetr, který nafouknutím rozšíří ucpanou cévu a obnoví průtok krve.
„Definitivní ošetření cévy pak je pomocí implantace stentu, což je drobná kovová výztuž tepny, která udržuje tepnu rozšířenou. V současnosti jsou již všechny stenty tzv. lékové – obsahují speciální léčivo, které účinně brání vzniku nového zúžení v opravovaném místě,“ vysvětluje Michael Želízko.
Metoda zachraňuje životy lidí s infarktem
Po zdárně provedených výkonech lékařů IKEM začala metodu postupně zavádět i další centra v České republice. V současné době se v tuzemsku provádí přes 22 000 angioplastik ročně, z toho je 5–6 tisíc právě u akutního infarktu myokardu.
Jen v IKEM ošetřili za 30 let lékaři pomocí angioplastiky přes 30 000 nemocných s ischemickou chorobou srdce, přičemž jako první v ČR také implantovali koronární a lékové stenty. „Tato metoda změnila revolučním způsobem léčbu srdečního infarktu a zachránila život tisícům nemocných,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner.
„Změnila se také organizaci péče o tyto nemocné, kdy je diagnóza infarktu provedena již ve voze záchranné služby a pacient transportován přímo do nejbližšího kardiocentra k provedení angioplastiky. Česká republika se stala jednou z prvních zemí na světě, kde se tento systém stal skutečností,“ doplňuje přednosta Kardiocentra.
Proto je zásadní, aby lidé s infarktem nebo někdo z jejich okolí včas zavolali záchranku. Pak je šance na přežití vysoká.
Jak poznat infarkt myokardu
„V typickém případě se infarkt myokardu projeví tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí, která se často šíří do krku a čelisti nebo do ramen, případně až do levé ruky. Často jsou přítomny další příznaky, jako opocení nebo pocit na zvracení, případně dušnost,“ vysvětluje prof. Kautzner.
„Pokud bolest trvá více jak 10 minut, je podezření na infarkt velmi vysoké a pacient by měl okamžitě volat záchranku,“ zdůrazňuje lékař.
U diabetiků mohou být příznaky infarktu mírnější, bolest nemusí být tak výrazná.
Příznaky infarktu
- Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku, která neustupuje ani po změně polohy těla.
- Může se objevit i bolest mezi lopatkami, v zádech, nadbřišku, krku, dolní čelisti či v horních končetinách, nebo se do těchto lokalizací může šířit z hrudníku.
- Dalšími příznaky mohou být: dušnost (tj. pocit nedostatku vzduchu nebo ztíženého a namáhavého dýchání), zvracení, bušení srdce, pocení, mdloby, úzkost či ztráta vědomí.
- Ženy mají symptomy často mnohem nenápadnější než muži. Mohou mít i některé jiné, skrytější příznaky než muži, např. velkou únavu či pocit závratě.
Více také v článku Infarkt je plošná bolest, bodání u srdce není příznak.
Průměrný pacient s infarktem myokardu je asi 65letý muž, obvykle kuřák. Často jsou přítomny další rizikové faktory jako hypertenze, diabetes a obezita. Výjimkou dnes nejsou ani mladší pacienti. Pro jejich další život je zásadní, kdy se dostanou do nemocnice.
Je to boj o čas. Po infarktu musí přijít rychlá pomoc
Lékaři zdůrazňují, jak zásadní je včasné poskytnutí pomoci při infarktu: „Od začátku je to boj o čas. Kdykoliv od počátku příznaků infarktu může pacient náhle zemřít na fibrilaci komor, která může být spuštěna v neprokrvené srdeční tkáni. I když nedojde k této arytmii, je pacient ohrožen odumřením různě velké části svaloviny a zhoršením čerpací funkce srdce,“ říká Michael Želízko.
Buňky srdečního svalu odumírají exponenciálně v závislosti na čase. „Pokud se podaří pacienta dostat do nemocnice v prvních dvou hodinách, zachráníme prakticky celý srdeční sval. Mezi druhou a šestou hodinou od počátku bolesti ještě stále umíme výrazně snížit dopady infarktu, ale funkce srdce je obvykle snížena a pacient je ohrožen rozvojem srdečního selhání. Nemocný proto nemá váhat a včas zavolat záchranku, která umí infarkt diagnostikovat přímo v terénu,“ opakuje vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM.
ČLÁNKY DO MAILU