Zkratka CHOPN znamená chronickou obstrukční plicní nemoc, což je plicní onemocnění, na které umírá čím dál více lidí. Přitom je léčitelné. Nemocní o své nemoci mnohdy dlouho nevědí, pletou si ji s běžnými chorobami, únavou a zadýcháváním.
Co je CHOPN? Nemocné plíce jsou jako zničený dům
Nejčastějším klinickým projevem CHOPN je pocit zhoršeného dýchání. Dušnost nejprve vzniká při větší fyzické námaze (běh, chůze do kopce či schodů), následně během běžných denních aktivit (nakupování, úklid) a poté i v klidu (tj. zcela bez zátěže). Pacienti s CHOPN často trpí kašlem, dalšími projevy jsou pískoty (často přítomné během infekce nebo při námaze), pocity stažení na hrudníku, únava a snížená tolerance námahy.
„Abyste si uměli představit, jaká hrůza je plicní nemoc, představte si obrovský dům, který má desítky pater a stovky pokojů. Když ve všech patrech popraskají příčky mezi pokoji a stane se z nich jedna obrovská hala, kde nic nefunguje, to je rozedma. Bronchitida je situace, jako kdyby všechny malé i velké chodby, předsíně a výtahy byly plné slizu. Byly by zúžené na třetinu a měly by normálně fungovat. Plíce, která je zdravá, takto zdestruuje za mnoho let, to není otázka vteřin ani dnů, ale mnoha let vystavení rizikům. A to riziko – to je to, co dnes člověk vdechuje. Kdysi žádné rozedmy ani CHOPN nebyly, je to civilizační choroba,“ popisuje pneumolog Vladimír Koblížek.
Chronická obstrukční plicní nemoc – CHOPN
- Předčasné buněčné stárnutí plic.
- Zúžení průdušek s omezením proudění vzduchu do plic, které nelze zcela zvrátit.
- Vleklý zánět dýchacích cest a plic se změnami i jiných orgánů.
- Příčinou je nejčastěji kouření, zásadní jsou i škodliviny zevního prostředí s dlouhodobou expozicí.
- Geneticky predisponovaný proces, jehož charakteristiky se teprve poznávají.
- Onemocnění lze předcházet a je léčitelné.
- Nemoc vzniká velmi plíživě a zhoršuje se.
- Nemocní mají mnoho přidružených nemocí.
Pokud už příčky popraskaly a chodby jsou neprůchozí, těžko to napravit. Proto lékaři potřebují najít pacienty včas. Podle jejich odhadů asi půl miliónu lidí tuto nemoc má a neví o tom. Aby se podpořila včasná diagnostika, pořádají odborníci pravidelně při příležitosti Světového dne CHOPN veřejné bezplatné měření spirometrie.
Bezplatné měření spirometrie
Letos bude umístěno v Obchodním centru Letňany a bude zájemcům k dispozici dnes, 24. listopadu od dvanácti do devatenácti hodin.
„Při květnovém měření na Pražském maratónu bylo mezi vyšetřenými zájemci (celkem 390 lidmi, sportovci i jejich doprovodem) zjištěno překvapivé množství pozitivních nálezů, cca dvanáct procent,“ uvádí Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
CHOPN se často plete. S čím?
Jak člověk pozná, že má řešit něco jiného než třeba běžný kašel? Že jeho zadýchávání nesouvisí jen se špatnou kondicí? Je totiž celá řada nemocí a potíží, s nimiž je možné CHOPN zaměnit, choroba má různé formy (s kašlem, jindy se vykašlává hodně hlenu nebo hnisu) a správně ji určí jen odborné vyšetření. „Pokud má člověk formu CHOPN s kašlem, vypadá to podobně, jako když má dlouhou virózu. Může si myslet, že má bronchitidu – zánět průdušek, laryngitidu – zánět hrtanu, horních cest dýchacích. Může se také domnívat, že má nějaké srdeční onemocnění,“ říká Vladimír Koblížek. CHOPN se dá splést s poruchou funkce levé komory, ale také s opakovaným nachlazením. Někdy si pacienti myslí, že mají poruchu imunity. Některé formy CHOPN jsou podobné astmatu. „S astmatem se CHOPN plete často a někdy to vlastně není omyl, pacienti mívají obě nemoci nebo jejich rysy dohromady,“ upozorňuje lékař.
Jsou ale také situace, kdy se člověk zadýchává, má „jen“ dušnost, ale žádné známky bronchitidy. „A to může a nemusí být CHOPN, může to být pouze z toho, že je tlustý, má dekondici. Velká část lidí, například manažerů, kteří se vůbec nepohybují, udělají sto kroků za den – k počítači a do auta – má velké riziko, že trpí těžkou dekondicí svalů, čili i těch dechových, a může mít obtíže s dýcháním,“ popisuje MUDr. Koblížek.
Diagnóza nebolí, zabere pár minut, ale může vám zachránit život
Diagnostika je proto nutná pomocí spirometrického vyšetření a vyšetření plicní difuze. Tyto dva testy dělají plicní specialisté-pneumologové, zaberou pár minut a bez bolesti pacienta jasně nasměrují k tomu, jestli je nemocný, nebo ne. „Nám stačí málo, abychom CHOPN prokázali,“ říká lékař.
Pokud začnete u svého praktického lékaře, neuděláte chybu. Praktici mají kontakt na lékaře-pneumology, někteří mají dokonce spirometrii ve své ordinaci. Jde o orientační vyšetření, pokud je zcela v pořádku, pacient ani nemusí k pneumologovi. „Když ale tato screeningová spirometrie u praktika ukáže nějaký problém, tak by člověk měl co nejdříve jít k plicnímu lékaři,“ doporučuje specialista.
Když se totiž nemoc najde včas, je velká šance, že se ji podaří zpomalit nebo třeba i zastavit. Nejúčinnější je identifikovat nemocné, když jsou v počátku nemoci. „Pak se dá dokázat daleko více než v konečné fázi choroby,“ podotýká lékař.
CHOPN je typická od čtyřicítky, u nedonošených mnohem dříve
CHOPN začíná někdy již v pětatřiceti letech, nejčastější věk, kdy se objeví, je čtyřicítka. Osvětové a screeningové programy se obvykle zaměřují na skupinu nad čtyřicet, pětačtyřicet let. Podle odborníků se však CHOPN může objevit i mnohem dříve, speciálně například u nedonošených dětí – již kolem jejich dvacítky. „Je to malá skupina, moc se o tom zatím neví, ale nyní dorůstají děti, které se narodily se skutečně nízkou porodní váhou, a ukazuje se, že k CHOPN u nich dochází dříve,“ říká Vladimír Koblížek.
V České republice je přitom nyní péče zahajována u dětí, které se narodily alespoň ve 23. až 24. týdnu těhotenství, s porodní hmotností většinou již od půl kilogramu. „Hranice zachráněných nedonošených dětí se bude zřejmě ještě posouvat,“ nevylučuje další vývoj Lumír Kantor, předseda České neonatologické společnosti a primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc.
Kde hledat nové nemocné?
- Kuřáci a pasivní kuřáci.
- Nad 35–40–45 let.
- Sociálně slabší.
- Kardiaci (ischemická choroba srdeční).
- Pacienti s karcinomy (plic, prsu, jícnu, hlavy a krku).
- Pracovní rizika (jiná než kouření).
- Pacienti s CT známkami emfyzému (z jiné indikace).
- Málo mobilní, často klienti domácí péče/LDN.
Zdroj: Vladimír Koblížek
Co pomůže? Nekouřit, hýbat se (a pít víno)
Na zdravotní potíže spojené s plicní nemocí se zadělává poměrně dlouho, mají nějaké rychlé řešení? Samozřejmě kuřák by měl přestat kouřit (nebo alespoň kouření hodně omezit, pokud si nemůže pomoci), lenoch se začít hýbat. A pod odborným vedením posilovat i dýchací svaly. Poznat, co přesně je na našem dýchání špatně a co s tím dělat, nedokážeme my sami, nedokáží to ani lékaři. Vyšetření a stanovení správné rehabilitace – posilování dechových svalů – umí jedině specialisté fyzioterapeuti. „Každý má totiž problém jinde, někdo má potíže s bránicí, další se neumí nadechovat, jiný má potíže s vykašláváním,“ říká Vladimír Koblížek. Je třeba zjistit konkrétní problém konkrétního člověka, naučit ho vhodné cviky, které pak již může dělat sám doma. Ideální je, když do toho člověk zapojí i další pohyb, aerobní zátěže, chůzi, kolo… „Nejzdravější sport pro tyto pacienty je chůze,“ říká pneumolog.
U řady lidí mohou být k provozování sportů srdeční a plicní limity, nejvhodnější je podle lékařů sport na střední úrovni zátěže. „Problém je v tom, že příprava sportovců, a to i u dětí, je dnes vyhnaná na hranice možného,“ říká Jaroslav Větvička, bývalý dlouholetý předseda lékařské komise Českého olympijského výboru a šéflékař českého olympijského týmu.
Na rozvoj nemoci má prokazatelný vliv také životní prostředí. V rámci České republiky jsou značné rozdíly mezi jednotlivými regiony. „Severní Morava je sice krásná, ale nešťastná oblast z hlediska respiračních nemocí. Když jsou inverze, je to pro pacienty v této oblasti hrůza. V době inverzí se jim strašně špatně dýchá,“ popisuje Vladimír Koblížek. Choroba se objeví nejčastěji právě na podzim či v zimě. Dlouho je jakoby skrytá a v době nachlazení se stav může velmi zhoršit – a toto zhoršení trvá dlouho, třeba dva tři měsíce.
Co momentálně můžeme dělat proti tomu, aby této nemoci bylo tolik? „Když je někdo těžký kuřák a bydlí v Praze, tak samozřejmě když přestane kouřit, tak si strašně pomůže. U každého se rizika sčítají. Když máte tři rizika a dvě z toho eliminujete, tak to jedno může zůstat, každý děláme chyby. Optimální svět neexistuje, lesníkem na Šumavě nemůže být každý,“ směje se plicní specialista. Kromě vlivu již zmíněného kouření ve všech formách a životního prostředí (vnějšího, ale i vnitřního, vliv má celá řada chemických látek) lze ovlivnit záněty a stárnutí plic. Je to možné prostřednictvím řady přirozených antioxidačních látek. „Věří se na resveratrol ve vínu, kurkumin a další látky obsažné v ovoci a zelenině,“ uvádí prof. Vítězslav Kolek, podle něhož je ideálním příkladem vhodné potraviny brokolice. Pozitivní účinky kurkuminu jsou již prokázány, o vlivu resveratrolu se někdy pochybuje, nicméně podle profesora Kolka se ukazuje, že tlumí plicní zánět podobným způsobem jako kortikoidy a že víno a resveratrol v něm obsažený brání stárnutí. „Nejlepší jsou španělská červená vína,“ říká lékař.
Odborná spolupráce
MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Plicní lékař
Zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové
MUDr. Stanislav Kos, CSc.
předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem
Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
Specializuje se v oboru pneumologie a ftizeologie. Řadu let také studuje možnosti časné detekce, diagnostiky a léčby rakoviny plic, zabývá se rozvojem nových metod k uvolňování dýchacích cest.
Předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
ČLÁNKY DO MAILU