Nedávno upozornil na Twitteru Pavel Bláha alias Medvěd na výrobek Mlékárny Kunín s názvem Zakysaná svěží. Produkt názvem i vzhledem připomíná zakysanou smetanu, o smetanu se však nejedná.
Obsahuje totiž pouze osm procent tuku, přičemž smetany včetně zakysaných musí podle legislativy mít tuku nejméně deset procent – a ani to není nic moc. Kvalitní zakysané smetany se chlubí podílem tuku i nad patnáct procent. Mimochodem, stejný výrobce, tedy Mlékárna Kunín, vyrábí i Zakysanou smetanu de luxe s dvaceti procenty tuku.
Na sociální síti sklidil výrobek vesměs posměch a kritiku, jejímž předmětem se stalo i zařazení Zakysané svěží do kategorie „smetany“ v online nabídce některých prodejců. Poměrně kriticky zareagovala na Twitteru rovněž Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) prostřednictvím svého profilu Potraviny na pranýři.
Když jsme se však na hodnocení zeptali jak výrobce, tak právě SZPI, vypadalo již vše poněkud jinak.
Nižší tučnost je podle výrobce žádaná
Zakysaná svěží z Kunína se svými osmi procenty tuku podle vyhlášky není smetana, ale kysaný mléčný výrobek. Podobný produkt se stejnou tučností (8 %) nabízí také společnost Madeta, a to pod názvem Jihočeská zakysaná lehká.
Zákazníkovi to může připomínat situaci, kdy se výrobek jmenuje Pomazánkové, protože není máslo, nebo Tuzemák, protože nejde o rum podle legislativních požadavků. Různé ovocné pochoutky namísto džemu a jemné tavené, co nejsou sýr, nám zavánějí šizením a podváděním zákazníka.
„Téma je širší, než se může na první pohled zdát,“ uvedla pro server Vitalia.cz Jana Ovčáčková, ředitelka kvality nadnárodní mlékárenské firmy Lactalis CZ, do jejíhož portfolia spadá i mlékárna Kunín, výrobce Zakysané svěží. „Výrobek představuje relativní novinku, firma ho na trh uvedla v letní sezóně 2018. Snažili jsme se tak zpřístupnit tradiční kategorii zakysaných smetan i těm, kteří si hlídají přísun kalorií a zároveň by si rádi dopřáli osvěžující a zároveň plnou chuť smetanového výrobku,“ říká Jana Ovčáčková.
Podobně prezentuje svůj výrobek Jihočeská zakysaná lehká i Madeta. Tvrdí, že produkt „nenechá klidné ty, kteří se snaží něco málo shodit ze své váhy“.
Ne každý samozřejmě vyhledává tučné výrobky a někdo možná podobný produkt vítá. Problém je v tom, že prostě nejde o smetanu, a výrobek by se tak neměl tvářit a neměl by tak být prezentován zákazníkům ani ze strany výrobce, ale ani v nabídce obchodů.
Kam s výrobkem, co je „zakysaná“, ale není smetana?
Mlékárna Kunín se hájí: „Výrobek není zakysanou smetanou a na obalu ani v naší obchodní komunikaci o zakysané smetaně nemluvíme. Výrobek jsme balili do barevně výrazně odlišeného obalu. Vedle tradičních barev zelené, modré či červené, spojených s různými tučnostmi (od všech velkých tradičních mlékáren), jsme vybrali barvu výrazně odlišnou – růžovou.“
Prezentace výrobků Mlékárny Kunín
Nicméně na svém webu řadí Kunín výrobek Zakysaná svěží mezi smetany a zakysané smetany. Podobně jako Madeta, která balí svůj produkt do bledě modrého obalu, téměř totožného s její 11% zakysanou smetanou, a na svých stránkách ho prezentuje v kategoriích smetana / zakysaná smetana.
Kelímek vlevo dle legislativy je smetana, kelímek vpravo ne
Mlékárna Kunín prý vnímá a řeší problém vhodné prezentace svých výrobků. Na straně jedné plynou výrobci povinnosti, jak výrobek prezentovat, na straně druhé logicky usiluje o to, nabídnout spotřebiteli celý rozsah příbuzných výrobků na jednom místě. Tedy všechny „zakysané“ pohromadě, bez ohledu na množství tuku. „Výrobek z pohledu funkčního a použití jednoznačně zapadá do portfolia výrobků mezi zakysané smetany, se kterými sdílí typ obalu, velikost balení, použité mléčné kultury, senzorický profil, krémovou texturu,“ přibližuje pohled výrobce Jana Ovčáčková.
Výrobců se zastává také SZPI. Termín „smetana“ ani „zakysaná smetana“ není na obalu uváděn. Zařazení na webu firmy v daných kategoriích je podle inspekce v pořádku, protože se nejedná přímo o nabídku ke koupi (kdyby šlo o e-shop, to by byla jiná), nýbrž o představení výrobku dle typových skupin. Zjednodušeně řečeno – podle technologie výroby problematické produkty mezi smetany patří. „Výrobek Zakysaná svěží 8% sám o sobě není označen v rozporu s požadavky právních předpisů, byť v jistých ohledech je toto hodnocení hraniční. Rozhodující je, jak je výrobek nabízen v maloobchodní síti,“ uvedl pro Vitalia.cz Pavel Kopřiva, mluvčí SZPI.
Problém se přelévá z výrobce na prodejce
Rovněž mnozí maloobchodní prodejci uváděli Zakysanou svěží jako smetanu či kysanou smetanu, a to jak dle zařazení v daných kategoriích, tak v příslušných popiscích, kde někteří doslova tvrdili, že jde o smetanu. Řada z nich nepřesná označení a zařazení obratem opravila (například Tesco a Rohlík.cz). Nicméně například Globus či Košík.cz i nadále řadí Zakysanou svěží i Jihočeskou zakysanou lehkou mezi smetany. Ale smetana to není, jasný pane…
V online nabídce některých supermarketů stále najdeme napodobeniny zařazené do kategorie smetany. A to už problém z pohledu zákona je.
V obchodech nesmí být produkty jako napodobenina smetany Zakysaná svěží nabízeny způsobem, který by ve spotřebiteli vyvolával dojem, že jde o skutečnou smetanu. Podle SZPI však není nezbytně nutné takové výrobky prodávat ve zvláštních chladicích zařízeních či v samostatných regálech, stačí, když je na viditelném místě (například na regálovém štítku) uvedena jasná, transparentní, dobře čitelná a viditelná informace, že se jedná o napodobeninu či alternativu smetany, a výrobek je jasně odlišen od skutečných smetan, se kterými by mohl být zaměněn.
„Z označení každého výrobku musí být zřejmé, že se jedná o napodobeninu či alternativu smetany. Nad regály, ve kterých jsou vedle smetany umístěny rovněž její napodobeniny, jako je Zakysaná svěží 8%, může být uvedeno označení, že se jedná o mléčné výrobky a mléčné alternativy,“ popisuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Napodobeniny zkrátka mají být vždy zřetelně označeny a regál, kde jsou smetany i jejich „alternativy“, nelze nadepsat souhrnným názvem „smetany“. Obdobně musí s napodobeninami zacházet prodejci při online prodeji.
Výrobci rozhodně nechtějí klamat a podvádět zákazníky, říká šéf mlékárenského svazu
Oba výrobce napodobenin zakysané smetany hájí i kapacita v oboru Jiří Kopáček: „I když ani jeden z těchto výrobců není členem našeho svazu, přesto je tak trochu obhajuji, protože v této malé nepřesnosti nespatřuji závažný problém. V obou případech se jedná o skvělé mléčné výrobky,“ říká předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského.
I on potvrzuje, že výrobu podobných produktů vyvolal zájem spotřebitelů o nízkotučné alternativy zakysaných smetan k použití zejména jako dipy na letní zeleninové saláty, lehké ovocné dezerty a podobně. Podle Jiřího Kopáčka se v obou případech jedná vlastně o „smetanu“ se sníženým obsahem tuku, jakousi „light“ variantu, čemuž odpovídají i přívlastky „svěží“ (Kunín) a „lehká“ (Madeta). „Domnívám se, že v tomto případě nejde spotřebiteli až tolik o jinou chuť, ale spíše o její lehkost a svěží chuťový vjem. Konzistence produktu je podobně jako u smetan stále krémová a podobný produkt pak ocení zejména ti, kteří si hlídají svůj denní energetický příjem,“ říká znalec.
Zcela pak odmítá hypotézu, že by výrobci na rozdílu „ušetřených“ dvou procent tuku chtěli nějak pokoutně vydělat. „Myslím si, že tato otázka je zcela irelevantní, protože v případě výroby těchto produktů nejde výrobcům o to, aby něco ‚ušetřili‘, ale naopak aby rozšířili svá výrobková portfolia a přiblížili je poptávce svých zákazníků. Pokud by o výrobek na trhu zájem nebyl, pak by ho výrobci v sortimentu jistě neměli.“ Jiří Kopáček navíc poukazuje na fakt, že právě podobné „lehké“ výrobky jsou v létě velice žádané.
Pro představu, podle aktuálních maloobchodních cen v síti Tesco stojí kelímek Zakysané svěží 8% 14,90 Kč, zatímco Zakysaná smetana 12% vyjde na 19,90 Kč. V případě Madety je Zakysaná lehká 8% za 18,90 Kč v porovnání se Zakysanou smetanou 11%, která vyjde na 19,90 Kč.
S výjimkou výhodné ceny u 15% zakysané smetany od Madety platí: za méně peněz méně tuku
„Je potřeba říci, že v tomto případě je potravinová legislativa trochu svazující. Oba uvedení výrobci, Mlékárna Kunín a.s. a Madeta a.s., rozhodně v tomto případě nechtějí spotřebitele klamat a podvádět je (vlastně ba naopak) a zřejmě jsou si vědomi toho, že tímto nepřesným zařazením výrobku na svých webech porušují částečně platnou legislativu, ale chtějí, aby si spotřebitel i tento výrobek našel tam, kde ho bude skutečně hledat,“ hodnotí Jiří Kopáček.
Přesto se těžko ubránit dojmu, že když prodejci musí být schopni vymyslet kategorii, která bude odpovídat zákonu a současně v ní zákazník svůj produkt snadno najde, mohli by se tak chovat i výrobci. A že je stále na místě připomínat staré osvědčené – pokud vám záleží na složení potravin, které kupujete, je potřeba číst informace na obalu.
ČLÁNKY DO MAILU