V případě ketogenní diety jde o nízkosacharidovou dietu, kdy je snížené množství sacharidů nahrazeno vyšší konzumací tuků. Tento způsob stravování podporuje vznik takzvaných ketolátek.
Co se dozvíte v článku
Podstata ketózy
Celý princip je založen na tom, že tělo musí získávat energii jinak než z přijímaných sacharidů, v tomto případě tedy zpracováním tuků. V důsledku toho dochází k jejich zvýšenému spalování a ketolátky, což jsou nestravitelné zbytky těchto tuků, jsou využívány jako energie pro tělo. Přitom dochází ke snižování hladin krevního cukru a nižší je také množství produkovaného inzulinu.
Ketóza je tak stav metabolizmu, při kterém tělo získává většinu energie z tuků a nikoli ze sacharidů. I když bývá nejčastěji spojována právě s ketogenní dietou, může se fyziologicky vyskytnout i v jiných situacích, kdy má tělo nedostatek glukózy, která je preferovaným zdrojem energie, což se může stát například v těhotenství anebo při hladovění.
Proč se při ketóze hubne
K tomu, aby se organismus dostal do ketózy, je třeba přijímat méně než 50 gramů sacharidů denně, u některých jedinců je dokonce třeba jít i níže, aby docházelo k odbourávání tuků. V takovém případě dochází ke snížení hladiny hormonu inzulinu v krvi a roste uvolňování mastných kyselin z tělesných tukových zásob.
Většina z nich je zpracována játry na ketolátky a ty pak pokrývají energetické potřeby organismu. Díky tomu lidé snáze hubnou.
Ketolátky také dokážou dodávat energii do mozku v případě nedostatku glukózy.
Rozdíl mezi ketózou a ketoacidózou
Je však třeba rozlišovat pojmy ketóza a ketoacidóza. Je mezi nimi, dá se říct, až životně důležitý rozdíl. Zatímco ketóza je víceméně normální součást metabolických procesů, ketoacidóza je nebezpečný stav, při kterém je krev zaplavována značným množstvím glukózy a ketolátek.
To vede k okyselení krve, které může vážně poškodit organismus. Ketoacidóza vzniká obvykle při neléčeném 1. typu diabetu, někdy však i u pacientů s diabetem 2. typu. Její rozvoj podporuje také nadměrný příjem alkoholu.
Ketóza může pomoci při epilepsii
Kromě výrazného účinku při snižování tělesné hmotnosti se ketogenní dietě připisují i některé pozitivní účinky na lidské zdraví, týká se to například epilepsie.
Toto neurologické onemocnění celosvětově postihuje až sedmdesát milionů lidí. Zatímco u většiny se daří získat nad onemocněním kontrolu za pomoci léků, zhruba u třiceti procent pacientů je léčba neúspěšná. Už ve druhé dekádě minulého století se ketogenní dieta uplatňovala jako doporučená léčebná metoda u těchto jedinců. I moderní klinické studie potvrzují tento přínos, a to zejména u dětí.
Možné další kladné účinky na zdraví
Ketóza, potažmo ketogenní dieta, může mít i další pozitivní účinky, jak ukazují současné výzkumy. Jedná se například o kardiovaskulární onemocnění, kdy přepnutí organismu do ketózy může pomoci snížit hladinu triglyceridů i celkového cholesterolu v krvi.
U některých diabetiků může zvýšit citlivost na inzulin, a to až o 75 %, a vést i ke snížení dávek léků na cukrovku.
Zmírňuje příznaky metabolického syndromu, pomáhá redukovat tuk okolo břicha a snižuje vysoký krevní tlak. Může mít také pozitivní vliv na pacienty s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.
Podle některých studií může pomáhat i při onkologických onemocněních Připisují se jí rovněž kladné účinky ke zmírnění projevů akné…
Ne každý snáší ketózu stejně
Přes všechny předpokládané i doložené kladné účinky na lidské zdraví má ketóza i svá negativa. Patří k nim například zácpa, únava, bolesti hlavy, zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a zápach z úst, stejně jako nepříjemný tělesný odér. Většina z těchto nežádoucích projevů bývá obvykle dočasná a po několika dnech či týdnech dodržování diety vymizí.
Při ketogenní dietě by měli být opatrní také lidé s onemocněním ledvin, protože může dojít k negativnímu ovlivnění jejich činnosti, například ke vzniku ledvinových kamenů. V některých případech může dojít k rozvoji ketoacidózy.
Ketogenní dieta by se neměla držet dlouhodobě
Kromě lidí s onemocněním jater a ledvin by se měli mít na pozoru i osoby užívající léky na snížení hladiny cukru v krvi, a před zahájením diety se poradit s lékařem. To by však měli udělat i lidé bez zdravotních obtíží.
I když je ketodieta podle všeho bezpečná pro zdravé lidi, nemusí vyhovovat úplně všem. Zatímco někteří budou plní energie, jiní se budou cítit slabí a bez elánu, navíc u nich může dojít k výrazným projevům nežádoucích účinků. Některé studie z posledních let brzdí i nadšení, co se týká úbytku hmotnosti u některých skupin lidí, a dokonce se může projevit i zvýšením hladiny LDL (špatného) cholesterolu.
V každém případě, ani u zdravých lidí by neměla být ketogenní dieta dodržována dlouhodobě, ale vždy by se měla proložit obdobími, kdy se člověk vrátí k umírněnému příjmu sacharidů. Ketogenní dietu je tedy vhodné jen po omezený čas, protože lidský organismus potřebuje všechny složky stravy, a to včetně sacharidů. Pokud se i po ukončení ketogenní diety dodržují pravidla správného stravování a zdravého životního stylu včetně vyváženého jídelníčku, dostatku tělesného pohybu i odpočinku a spánku, pak není třeba obávat se drastického jojo efektu.
ČLÁNKY DO MAILU