Kirchnerova úloha: forsáž pro vaši inteligenci. Vyzkoušejte!

V minulých dílech povídání o inteligenci jsem psal o faktoru g, který objevil psycholog a statistik Charles Spearman na začátku minulého století. Měla by to být nejobecnější složka inteligence. Popisuje se jako schopnost řešit problémy nezávisle na tom, co jste se dosud naučili. Jelikož je nezávislá na učení, neměla by být ani učením ovlivnitelná. Vědci ji skutečně dlouho považovali za něco, co je v mozku zadrátováno napevno od narození. Před třemi lety se ale vynořil důvod, proč minimálně část z nich své stanovisko přehodnotila.

Jsou jím výsledky tréninku úlohy, označované n-zpátky. Představte si, že vám odříkám následující řadu hlásek: A, B, B, C, B, C. Budu po vás chtít, abyste poznali, kdy jsem řekl stejnou hlásku jako před n kroky. Pokud by n bylo jedna, splňovala by podmínku třetí hláska v řadě, B. Následuje po druhé, rovněž B. Kdyby n bylo dvě, vyhovovaly by podmínce hned dvě hlásky: B těsně před koncem a úplně poslední C. Podstatou úkolu je pamatovat si, co se stalo před n kroky. Na formě nezáleží.

Mohl bych vám třeba ukázat několik blikajících aut na parkovišti a chtít po vás, abyste si pamatovali, které bliklo před n kroky. Úloha je považována za náročnou na pracovní paměť, schopnost udržet informace v mysli tak dlouho, aby s nimi člověk mohl manipulovat. Pracovní paměť je potřebná pro abstraktní myšlení a odvozování vztahů mezi věcmi. Má velice blízko k faktoru g, ačkoliv přesná souvislost dosud není jasná. Úlohu n-zpátky popsal už v roce 1958 americký psycholog Wayne K. Kirchner. Že by se dala používat k tréninku mozku, vyšlo najevo nedávno.

Dvojité n-zpátky

S objevem přišla čtveřice psychologů, vedená původem Švýcarkou Susanne M. Jaeggiovou. V roce 2008 ji vylepšili z jednoduchého n-zpátky na Dvojité n-zpátky. Jejich pokusné osoby poslouchaly proud hlásek, popsaný v předchozím odstavci. Zároveň sledovaly na monitoru počítače čtverec, rozdělený do devíti menších čtverců. Prostřední z nich byl prázdný. Ostatních osm se čas od času rozsvěcelo. Úkol zněl, stisknout klávesu A, jestliže se rozsvítil stejný čtverec jako před n kroky. Zároveň měly pokusné osoby mačkat klávesu L, pokud slyšely stejnou hlásku jako před n kroky.

Zní to složitě? Hra je to zábavná, i když divná. Podle mého názoru je srovnatelná s Tetrisem, ačkoliv se nedá hrát tak dlouho, protože je těžká. Účastníkům pokusu se líbila, i když ji trénovali skoro dvacet dní. Hodnotu n jim tréninkový program měnil na základě jejich úspěšnosti. Začínali s n rovným dvěma, když přestali dělat chyby, přepnul se počítač na n rovné třem, a tak dále.

Autor: http://tvujtest.cz/iq-test

Na internetu najdete Ravenovy matice online…

Na začátku a na konci experimentu ukázali vědci pokusným osobám Ravenovy matice. Úspěch v jejich řešení se považuje za nejlepší měřítko faktoru g.

Ravenovy matice jste asi už někdy viděli, jsou to pole se třemi řadami obrázků. Poslední obrázek v poslední řadě chybí. Doplnit ho máte vy. Můžete si vybrat ze šesti možností. Účastníci pokusu se v řešení matic zlepšili. Na tom by nebylo nic divného, budete-li je řešit víckrát za sebou, zlepšíte se rovněž. Lidé, kteří trénovali dvojité n-zpátky, se ale zlepšili víc, než kontrolní skupina, která netrénovala, jen dostala test dvakrát za sebou po stejně dlouhé době. Trénink zvýšil jejich obecnou inteligenci. Čím víc trénovali, tím víc se zlepšili.

Program Brain Workshop

Chcete si n-zpátky vyzkoušet? Nejlepší způsob je stáhnout si a nainstalovat program Brain Workshop (http://brainworkshop.sou­rceforge.net/). Je zadarmo.

Ovládání je sice v angličtině, ale k hraní anglicky umět nemusíte. Kdyby vám vadily anglické hlásky, můžete si vybrat například tóny zahrané na piano. O význam zvuků nejde. Program si pamatuje vaši úspěšnost a podle ní vám vybírá náročnost úkolu, tedy hodnotu n. Každý den začínáte s n rovným dvěma. Děláte-li méně než dvacet procent chyb, postoupíte do další úrovně s n o jednu větším. Úspěšnost menší než padesát procent znamená snížení n o jedna.

Jedno kolo trvá minutu a půl. Ideální je hrát dvacet kol denně. Neměli byste ale trénovat každý den. Lepší je hrát čtyřikrát až pětkrát týdně. Ke změně zapojení v mozku je třeba i odpočinek. Program kreslí graf průměrného n, jehož jste dosáhli. Zdá se mi však, že trochu podivně. Lepší jsou podrobné statistiky, které ukládá do textového souboru. Za postup nebo udržení úrovně n vás odmění písničkou. Skladby se mi zdají dobré, dokonce jsem šťoural, od koho která je, abych si mohl poslechnout něco dalšího.

Stačí jednoduché n

Nakolik se dá celé věci s n-zpátky věřit? Asi na ní něco bude, neboť původní práce vyšla v časopisu PNAS, což je jedno z nejprestižnějších vědeckých periodik. Několik vědců ji z různých důvodů kritizovalo. Zastal se ji však i možná nejznámější výzkumník zabývající se inteligencí, Robert J. Sternberg. Výsledky první studie z roku 2008 potvrdila další z roku 2010. Až na jednu osobu je podepsaná stejným týmem lidí jako původní článek. Kromě zopakování výsledků přináší i další pozoruhodná zjištění.

Podle druhé studie není ke zlepšení výsledků v testech obecné inteligence potřeba dvojité n-zpátky, stačí jednoduché. V programu Brain Workshop se dá jednoduché n-zpátky nastavit. Podle mého názoru je ale o něco nudnější. První výzkum vycházel z představy, že cvičení posiluje pracovní paměť, která s faktorem g úzce souvisí. Tato spojitost však bude pravděpodobně o něco volnější, než se zdálo. Účastníci druhého pokusu se pod vlivem cvičení víc zlepšovali v testech obecné inteligence než v testech měřících přímo pracovní paměť.

Aby se účinnost tréninku Kirchnerovy úlohy definitivně potvrdila, bude potřeba výsledky zopakovat víckrát. Zatím je známo jen jedno nezávislé opakováni. Účastnilo se ho ale málo pokusných osob a trpí několika dalšími nedostatky. Kdo chce mít jistotu, udělá líp, když si ještě počká. Komu nejistota nevadí, nebo koho zaujala hra samotná, může začít trénovat už teď.

Vyzkoušíte to? Napište nám, jak se vám dařilo a jestli vás program zaujal.

Zdroje:
http://www.pnas.org/conten­t/early/2008/04/25/0801268105­.abstract
http://www.psy.unibe.ch/u­nibe/philhuman/psy/apn/con­tent/e5616/e5621/e7504/e777­4/files7775/Download_ger.pdf
http://www.gwern.net/docs/qiu2009.pdf
http://www.wired.com/scien­ce/discoveries/news/2008/04/smar­t_software
http://www.pnas.org/conten­t/105/19/6791.full
http://www.gwern.net/N-back%20FAQ
http://www.pnas.org/conten­t/105/19/6791.full