Když jsem s majitelem společnosti Kitl, Janem Vokurkou, mluvila před dvěma lety, plánoval, že do roka a půl přesune výrobu svých sirobů do někdejší ikony severočeského kraje, do brownfieldu Vratislavické kyselky, kterou v roce 2018 koupil. Tedy poté, co zrekonstruuje sklad, který jako by z hororu vypadl. Stalo se.
V roce 2019 také plánoval obnovení provozu kdysi slavné minerální vody, Vratislavické kyselky. To ale až v horizontu několika let, říkal tehdy. Mimo záznam to viděl spíše na deset let. Jenže už tento týden nastalo něco, co málokdo čekal. Ve Vratislavicích se křtily dva obnovené vrty Vratislavické kyselky.
Historie Vratislavické kyselky
Pramen minerální vody byl ve Vratislavicích objeven již v roce 1862, a to zcela náhodou, kdy Karl Skollaude hloubil studnu pro svou bělírnu látek. Jako léčivý byl ale pramen uznán až o celých dvaatřicet let později, kdy na místě vznikly malé městské lázně. Později se v areálu stáčela minerální voda do lahví, a to až do roku 2008. Po několika neúspěšných pokusech o obnovení provozu areál chátral.
Vratislavická kyselka včera a dnes
Až v roce 2018 zdevastovaný areál Vratislavické kyselky koupil Jan Vokurka. Po rekonstrukci v něm stáčí své siroby a nyní se zaměřil na obnovu stáčení minerálních vod.Oživuje tak hned dva původní vrty Vratislavické kyselky.
Vrty mají jména po městech, jež ho obklopují
Vrt HJ 8 je již z roku 1983. Slavnostně ho pokřtil primátor města Liberec Jaroslav Zámečník, a to jménem Jablonec. Vrt je hluboký 221 metrů a nachází se blíže k městu Jablonec nad Nisou.
Druhým vrtem je TV 4. Tento vrt je ještě o něco starší. Pochází již z roku 1964 a hluboký je 202 metrů. Kmotrem se mu stal primátor města Jablonec nad Nisou Jiří Čeřovský. Pokřtil ho jménem Liberec, a to symbolicky minerální vodou přímo z vrtu.
Na vrtech nyní probíhají čerpací zkoušky pro zjištění kvality a kvantity minerální vody. „Vidím v tom obrovský potenciál, protože obyčejných vod jsou spousty, ale minerálních moc není,“ říká Jan Vokurka.
Před sedmnácti lety se „Vratislavka“, jak se Vratislavické kyselce na severu Čech říkalo, pila naposledy. Znovuobnovení stáčení je už ale v dohlednu, a v to doufal jen málokdo. O to větší radost z toho ale zejména zdejší starousedlíci a pamětníci mají.