Na sociálních sítích a následně v médiích se objevila informace, že v tuzemských supermarketech Lidl se prodávají vejce z velkochovu, která se prý tváří jako „kdovíjaká domácí“ vajíčka – na jejich balení je totiž obrázek farmáře a heslo „vejce přímo od farmáře“. I když se opravdu jedná o výrobek od velkého dodavatele, „farmářské“ označení mít může. Jak je to možné?
Na internetu se kvůli tomu vede mezi zákazníky horečnatá debata. Firma AG Maiwald se sídlem v Benátkách u Litomyšle, která produkt Arnoštova vejce dodává, má totiž vejce jak z podestýlky, tak klecová. Podle zákazníků se tedy jedná o velkochov, a ne o „farmářská“ či „domácí“ vajíčka. Prodává tedy Lidl skutečně špatně označený výrobek? Na to jsme se zeptali majitele zmiňované firmy AG Maiwald, Arnošta Maiwalda, i tiskové mluvčí tuzemské pobočky společnosti Lidl Zuzany Holé. Nechybí ani vyjádření ministerstva zemědělství.
Na nás to nezáleží, tvrdí Lidl
Tisková mluvčí společnosti Lidl uvádí, že na sociálních sítích zaznamenali v posledních dnech četné dotazy na toto téma. „Na trhu je aktuálně celkový nedostatek vajec, my se proto snažíme zajistit díky odběru od více dodavatelů dostatečné množství pro všechny naše prodejny. Dodavatel vajec s názvem Arnoštova vejce je jedním z nich. Jelikož se nejedná o naši privátní značku, do obchodního značení vajec nemůžeme zasahovat,“ vysvětluje Zuzana Holá s tím, že je mrzí, pokud název zmiňovaných vajec některé zákazníky zmátl.
Na etiketě se prý nacházejí veškeré povinné a určující údaje a Lidl v žádném případě nechtěl klamat zákazníky. Připomeňme, že kromě supermarketů Lidl lze Arnoštova vejce zakoupit i v některých tuzemských e-shopech. V jiných zemích, kde Lidl podniká, se Arnoštova vejce podle vyjádření tiskové mluvčí neprodávají. „Jednotlivé země, ve kterých Lidl působí, si tvoří nabídku nezávisle na sobě,“ vysvětluje Zuzana Holá.
Kdo je farmář?
Majitel firmy AG Maiwald, Arnošt Maiwald, ve svém vyjádření uvádí, že všechna označení na vejcích i na krabičce jsou v souladu s platnou legislativou a jsou tedy v pořádku. „Vzhledem k výše uvedeným informacím si dovolujeme tvrdit, že i označení ‚farmář‘ je na krabičce uvedeno oprávněně,“ vysvětluje Arnošt Maiwald s tím, že se nejedná o označení způsobu chovu drůbeže – za tímto účelem je vyčleněn prostor na vejci a zadní straně krabičky.
Značení vajec
Kromě jakostní třídy vajec EXTRA A a třídy A, neboli „čerstvá“, což se musí uvádět na obalu, se používá označení na vejci, a to kódem producenta:
Značení na vejci
- Je-li první jednička, pochází vejce od nosnic chovaných ve volném výběhu,
- dvojka značí nosnice z halového chovu,
- trojka z klecového,
- je-li první nula, tak jde o nosnice z ekologického chovu.
- Další čísla a znaky na vejcích jsou kód státu a poslední číslo je poslední čtyřčíslí registračního čísla hospodářství. Kód producenta musí být na obalu nebo uvnitř obalu vysvětlen.
Značení na obalu
Podle evropské legislativy je povinné označovat i obaly. Zde musí být uvedeno číslo balírny či třídírny, třída jakosti (například „třída A“), hmotnostní skupina (XL, L, M, S, popřípadě „Vejce různých velikostí“), datum minimální trvanlivosti, údaj o podmínkách skladování a údaje o způsobu chovu.
Více v seriálu Chytrý nákup.
Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce
„Jen pro dokreslení: Označení ‚farmář‘ je dle slovníku ‚majitel nebo provozovatel zemědělské či chovatelské farmy‘, což v plném slova smyslu určitě platí,“ doplňuje Arnošt Maiwald.
Obecně je v rámci Evropské unie za farmáře považován člověk, který vlastní půdu a provozuje zemědělskou výrobu, bez rozdílu, v jakých technologiích. Vejce z obohacených klecových chovů jsou z hlediska hygieny, čistoty chovu a biologické bezpečnosti samotného vejce považována za nejbezpečnější pro spotřebitele. „Mrzí nás lidé, kteří tuto skutečnost popírají a poškozují tím dobré jméno naší rodinné společnosti bez znalostí skutečnosti a souvislostí,“ uvádí výrobce Arnoštových vajec a dodává, že pro zájemce, kteří mají pochybnosti, jsou ochotni zorganizovat prohlídku své rostlinné výroby v Benátkách u Litomyšle a výrobny krmných směsí ve Svitavách. Prohlídky drůbežích farem jsou ale vzhledem k nebezpečí nákazy zvenčí a potravinové bezpečnosti nerealizovatelné.
Kdo je výrobce Arnoštových vajíček
Zemědělská společnost AG Maiwald a.s. se sídlem v Benátkách u Litomyšle se zabývá zemědělskou prvovýrobou více jak dvacet šest let. Navázala na rodinné tradice přerušené minulým režimem. V současné době disponuje 2000 hektary orné půdy a travních porostů. Vzhledem k nedostatečným skladovacím kapacitám se od roku 2009 majitel AG Maiwald Arnošt Maiwald ucházel o koupi ZZN Ve Svitavách a.s., což se nakonec po dlouhých jednáních podařilo. Od roku 2011 tak firma vlastní dceřinou společnost ZZN Svitavy a.s., která disponuje sklady pro zemědělské komodity a výrobnou krmných směsí pro slepice, prasata, králíky, krůty, pštrosy atd. Ve veřejné dražbě v roce 2015 zakoupila čtyři farmy s chovem nosnic. Část chovu nosnic probíhá ve volném prostoru v halách a část v obohacených klecích. Společnost své produkty uvádí na trh pod značkou Arnoštova vajíčka a brandem IQejce.
Zakázáno to není, takže co…
A co na to říká ministerstvo zemědělství? Jeho tisková mluvčí Markéta Ježková vysvětluje, že při uvádění vajec na trh musí být spotřebiteli předány povinné informace, to znamená kód na obalu vajec a kód na skořápce, jak je uvedeno výše v boxu. Z uvedených informací lze pak dočíst informaci například o způsobu chovu, zemi původu a registračním číslu chovu a podobně. „Obecnou informaci ‚vejce od farmáře‘ nelze samu o sobě považovat za zavádějící pro konečného spotřebitele. Na obalech vajec je rovněž identifikována příslušná farma, ze které daná vejce pocházejí. Pokud má kdokoliv ze spotřebitelů podezření, že výrobek není nějakým způsobem v pořádku, může i on přispět ke kontrole podáním podnětu například prostřednictvím elektronických formulářů dostupných na internetových stránkách dozorových orgánů – Státní zemědělské a potravinářské inspekce či Státní veterinární správy,“ uvádí mluvčí.
Kauza tak připomíná někdejší aféru s mlékem a mléčnými výrobky z neexistujícího Ježkova statku. Legislativně je zřejmě vše v pořádku, ale zákazník má dojem, že si z něj někdo tropí blázny. „Vejce přímo od farmáře“ si prostě asi představujeme jinak než od slepic z klecí. Jenže co není zakázáno, je povoleno, a někdo toho umí dobře využít.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2016
ČLÁNKY DO MAILU