Klecová vejce jsou bezpečnější než ta z podestýlky, říká odbornice

Klecové systémy pro chov slepic jsou v posledních měsících hojně diskutované a veřejností odsuzované. Na prodejce klecových vajec vytvořila tak silný tlak, že se před časem rozhodli (prý nezávisle na sobě) do roku 2025 klecová vejce ze své nabídky vyřadit. Jenže jak silný byl hlas lidu, tak silný se snaží být hlas některých odborníků, kteří tvrdí, že slepice je v kleci vlastně docela šťastná a že běhání a létání pro ni není životně důležité. A že klecová vajíčka jsou kvalitnější než ta podestýlková.

Jak si slepice žijí, ovlivňuje obsah vejce i skořápku

Kvalita vajec je ovlivněna řadou faktorů, z nichž nedůležitější je krmivo. Co slepice sezobne, to také uloží do vejce. Neméně důležité jsou podmínky ustájení, čistota a složení vzduchu, světlo, zdravotní stav a výskyt mikroorganismů ve vzduchu. „Systémy ustájení by nosnicím měly splňovat jejich požadavky, tedy měly by jim umožnit přirozený repertoár chování, ochranu před nemocemi, minimalizaci stresu a bezpečnost produkce vajec,“ řekla na konferenci ve Výzkumném ústavu živočišné výroby profesorka Eva Tůmová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. A to se prý děje zejména v klecových chovech.

Běhání a létání prý není pro slepice důležité

Klecové chovy patří k ekonomicky nejvýhodnějším chovům, proto jich je v České republice také nejvíce. Problém prý není diskomfort slepic, jak hlásají ochránci zvířat, ale hlavně název obydlí, v němž nosnice žijí.

„Obohacené klece mají jednu velkou nevýhodu, a to sice, že se jim říká klece. Ony to jsou vlastně takové menší voliéry, které slepicím umožňují celý přirozený repertoár, ne to, co většinou říkají ochránci zvířat. Mohou je omezovat v létání nebo běhání, ale musíme si uvědomit, že nosnice během dne létá nebo běhá v jednom procentu ze všech svých aktivit. Jde o velmi malý projev chování, který není pro nosnice tak moc životně důležitý,“ pragmaticky popisuje odbornice potřeby slepic.

Klecová vejce jsou bezpečnější než z podestýlky

Velkým pozitivem klecových chovů je podle Evy Tůmové skutečnost, že je nosnice oddělena od trusu. Vzhledem k tomu totiž dochází k menší kontaminaci vajec a menšímu znečištění prostředí. „Vejce z podlahových chovů jsou stonásobně, tisícinásobně, desetitisícinásobně více kontaminovaná, než jsou vejce z obohacených klecí. A to je z hlediska bezpečnosti vajec poměrně významný rozdíl,“ uvádí profesorka.

Zatímco vejce v klecových chovech se díky svému tvaru a sklonu dna klece odkutálí do drátěných žlabů, u podestýlkových chovů nosnice snášejí vejce do hnízd, která mohou být kontaminovaná trusem. Penetrace mikroorganismů je pak vyšší u vajec s porušenou skořápkou, přičemž ta se vyskytuje více u vajec z výběhových chovů ve srovnání s obohacenými klecemi.

Skořápka má řadu vrstev, skrze které pronikají mikroorganismy

Míra penetrace je ovlivněna třemi ochrannými vrstvami, které vejce má. Z nich je nejdůležitější kutikula, což je vrstva nejsvrchnější. Překrývá póry procházející celou částí skořápky, jež vytvářejí hlavní prostor pro pronikání organismů.

Autor: Vitalia.cz

Vpravo průřez vaječnou skořápkou, z prezentace prof. Evy Tůmové

Nikdy nepokrývá celé vejce, ale čím celistvější je, tím nižší je zde pravděpodobnost průniku mikroorganismů do vnitřního obsahu vejce. Navíc platí, že čím starší vejce, tím větší riziko penetrace mikroorganismů do bílku.

Vyměnit klecový chov za aviary by pomohlo

Dá se zjednodušeně říct, že čím lépe se slepice budou mít, o to kontaminovanější vejce budeme kupovat. „Pokud bychom chtěli respektovat požadavky konzumentů na to, aby nosnice nebyly chovány v klecích, tak je třeba zvolit systém ustájení, který bude z hlediska bezpečnosti produkce příznivější. Z těch podlahových chovů jsou to aviary, z těch výběhových jsou to travnaté výběhy,“ říká Eva Tůmová v souvislosti s požadavkem zákazníků, potažmo řetězců, které už klecová vejce nechtějí prodávat. A na závěr zdůrazňuje: „Je potřeba věnovat pozornost kvalitě skořápky, protože to je prioritní a prvotní ochrana vejce před pronikáním mikroorganismů.“

Odborná spolupráce:

Prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.

Profesorka na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Má specializaci na chov drůbeže, králíků a kožešinových zvířat. V oblasti chovu drůbeže se zabývá vztahem genotypu, vnějšího prostředí a kvality vajec a masa. Přednáší pro chovatele v Kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso. Spolupracuje s Českým svazem chovatelů a s Českomoravskou drůbežářskou unií.