Klimakterium: má smysl ho léčit?

Jak žena zjistí, jestli problémy, které se objeví v období klimakteria, přejdou samy, nebo ne?

Třicet procent žen nemá problémy prakticky žádné, zbylých sedmdesát procent je má v různé intenzitě. A když budou hodně nepříjemné, žena to pozná sama. Pokud po měsíci zjistí, že se to nedá vydržet, je určitě dobré zajít k doktorovi. A v těchto případech obvykle fytoestrogeny a potravinové doplňky nepomohou, bude třeba hormonální terapie.

Když to ženu jenom „trochu otravuje“, něco je jinak, než byla zvyklá, a život býval o něco lepší, když jsou to spíše drobnosti, dá se to třeba zvládnout jen s potravinovými doplňky nebo úpravou životního stylu – začnete víc běhat, dělat jógu nebo hormonální jógu a podobně.

Když jsou tedy potíže intenzivní a trvají dejme tomu měsíc, doporučujete návštěvu lékaře?

Proč by se žena měla trápit? Navíc ze studií vyplývá, že když se rozhodne včas – a včas je kupodivu dlouho, zhruba pět až deset let od nástupu menopauzy – tak přínos hormonální léčby bude větší než rizika. Přínos znamená, že jednak odbouráme problémy provázející klimakterium a zároveň chráníme kosti, srdce, cévy. Pokud je terapie nasazena včas, zastaví rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Zatímco když ji nasadíme pozdě, je ateroskleróza již rozpohybovaná a v určitém věku a situaci může terapie zvyšovat riziko infarktu.

Když jsou problémy velké, nemá smysl léčbu odkládat. Po roce je možné ji vysadit – a uvidí se. Buď již bude v pořádku, nebo – když je žena mezi těmi, kterým problémy vydrží déle – se potíže vrátí a v léčbě je vhodné ještě pokračovat. Pro kost je dobrá léčba v trvání alespoň tří let, aby se projevila, do pěti let je užívání zcela bezpečné. Většina žen má problémy tři až pět let, to je také průměrná doba užívání hormonální léčby. Je ale deset procent žen, které mají problémy déle než deset let.

Když má žena štěstí a spadá do bezproblémové kategorie, neošidí se o preventivní, ochranný účinek terapie?

Organismus si podle mě sám říká o to, co potřebuje. Potížemi si říká o substituci. Logicky by se nabízelo dávat terapii preventivně všem – jenomže ona na druhou stranu lehce zrychluje růst případného karcinomu prsu a zvyšuje riziko trombózy. Musíme ta rizika vyrovnat. Je to lék, a aby byl lék účinný, většinou má vedlejší účinky. Jakmile lék tvrdí, že nemá vedlejší účinky, je to hodně divné. Začnete měnit organismus, něco z toho se mu nemusí líbit a zareaguje.

Když je žena zcela bez symptomů, organismus si o léčbu neříká, tak mu ji vnucovat nebudu. To je podobné jako například s antikoncepcí, když se dá ženám s infarkty, začnou se objevovat nežádoucí účinky a lidé se jí pak zbytečně bojí. Plošné nasazení bez ohledu na jednotlivce vlastně poškodí celou metodu. Při plošném nasazení můžete uškodit jak metodě, tak ženám. Já bych razil spíše přístup: Kde nemusím, tam neléčím.

Když neléčím, co můžu udělat pro své zdraví v tomto období?

Důležité je myslet na pohyb, přes zimu doplňovat vitamín D s vápníkem, existují volně prodejné preparáty, přes léto stačí vápník. Nebo jezte tvrdé sýry, ne roztírací, v nich jsou fosfáty a vápník se nemůže vstřebávat.

Může být průběh klimakteria dědičný? Obdobně jako ženy mívají „po mamince“ menstruaci nebo průběh porodu…

Určitě, jak průběh, tak nástup. Padesát procent toho, jak vám nastoupí menopauza a jak ji budete prožívat, je dáno geneticky. Ani v tomhle nehledejte spravedlnost, spravedlivé to není.

Má na průběh menopauzy vliv užívání antikoncepce?

Užívání antikoncepce v tomto věku zabrání klesání hladin hormonů, takže odbourá potíže. Zároveň brání odbourávání kostní hmoty. Proto žena může překrýt toto období antikoncepcí, je to varianta. Nemáme ale moc dat, jak to funguje na cévy, přeci jen, původně byla antikoncepce stavěna pro mnohem mladší dámy. Úplně nevíme, jestli ve vyšším věku v tomto směru škodí, nebo ne. Hlavně je to razantně vyšší dávka hormonů, snažíme se proto preferovat substituci před antikoncepcí.

A má na klimakterium vliv, když žena antikoncepci užívala dlouhodobě někdy dříve, v mladším věku?

Zdá se, že ne. Vaječníky stárnou bez ohledu na to, že je antikoncepce „zablokuje“.

Snad všechny ženy zajímá, zda je v klimakteriu nutné tloustnutí?

Výjimky existují a každý jsme jiný, ale pokud bude pořád stejně jíst a pohybovat se, bude většina žen přibírat. Obecně se přibírá čtvrt kila za rok, ono to nezní hrozně, ale nasčítá se to. Abyste se v padesáti udržela ve stejné váze jako ve třiceti, musíte jíst o čtvrtinu méně, v sedmdesáti už o polovinu méně – nebo to vyrovnat výdejem, přidat pohyb. A hlavně v menopauze dochází k redistribuci tuku, z oblasti zadečku a prsou se přesune do pasu, což ženy nesou nelibě.

Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

Gynekolog a porodník, předseda České menopauzální a andropauzální společnosti ČLS JEP. Pracuje na gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN v Motole. Je autorem a spoluautorem více jak 450 odborných původních a přehledových prací i přednášek, ale i popularizujících článků a cestopisných črt. Publikuje zejména v oblasti klimakterické a reprodukční medicíny a za své práce obdržel několik cen. Je výkonným členem redakční rady časopisu Klimakterická medicína, šéfredaktorem časopisu Praktická gynekologie a editorem Open Medicine. Kromě členství ve vedení České menopauzální a andropauzální společnosti je členem Sekce pro otázky menopauzy ČGPS ČLS JEP, členem International Menopause Society, HPV College a European Society for Human Reproduction and Embryology.