Takových oblastí, kde se lidí stravují střídmě, těch budou tisíce. V žádné z nich se ale nežije tolik staletých lidí jako v "modrých zónách", na které se Buettner ve svém výzkumu zaměřil. Kromě střídmosti, ryb a červeného vína se v tam sešlo těch pravidel více:
https://www.bluezones.com/2016/11/power-9/
Žebříček 5 nejstarších lidí je krásný námět pro článek, ale těžko z toho dělat pravidlo, když každý z nich uvádí jako recept na dlouhověkost něco jiného. 115letou Španělku mimochodem držel podle její dcery při životě soucit s ostatními a pozitivní naladění. V českém virtuálním diskusním prostoru by nepochybně skončila ve škatulce trapných sluníčkářů.
Projekt modrých zón původně zkoumal 5 vytipovaných oblastí, kde je dlouhověkost pravidlem. Když později našli v USA několik komunit, kde byli ochotni výsledky jejich výzkumu aplikovat do praxe (nejen změnit jídelníček), tak se to velmi rychle projevilo na zlepšení zdraví tamních obyvatel.
Toto ale samozřejmě není ten "moderní" přístup, kdy se propojuje byznys a univerzitní výzkum. Kdo z big pharma by asi tak sponzoroval projekt, který ve výsledku udrží lidi zdravější bez prášků? I přes zřejmé výsledky se to bude těžko aplikovat ve světě Evidence Based Medicine. Dost těžko na to uděláte dvojitě zaslepenou studii. Když jedna skupina bude udržovat dobré vztahy v rodině, s přáteli, odpočívat i přirozeně se hýbat, jak byste tohle všechno v kontrolní skupině nahradili placebem?