Klinická studie je hodnocení účinnosti a bezpečnosti nově vyvinutých léčiv. V tuzemsku se na konci května tomuto tématu věnovala tisková konference pořádaná Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Tedy sdružení 34 farmaceutických společností, jež dokáží vyvinout a uvést na trh nové léky. V letech 2017 až 2020 se do České republiky dostalo celkem 88 novinek na předpis. Třetina z nich byla zaměřena na oblast onkologie.
Co se dozvíte v článku
Vývoj nového léku může trvat i 15 let
Nově vyvíjené léky musí podstoupit řadu zkoušek, než začnou být běžně používány. Nejprve jsou testovány v laboratořích, poté na zvířatech, a pokud se ukáže, že by mohly mít nadějný léčebný účinek, aniž by při tom poškozovaly zdraví, mohou vstoupit do tzv. klinického výzkumu. Tedy čtyř fází testů, při kterých jsou podávány postupně vyššímu počtu pacientů.
„Od prvotní identifikace účinné molekuly po uvedení léčiva na trh může uplynout 12 až 15 let a náklady na vývoj a testování se mohou vyšplhat i na 22 miliard korun,“ upozorňuje David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
To je stručný popis cesty zakončené úspěchem. Většina v laboratořích vyvinutých látek se ovšem na trh nikdy nedostane, protože při testování nevyhoví všem požadavkům.
Nejvíce se testují novinky v onkologii
Ověřování účinnosti a spolehlivosti léků či vyhledávání a posuzování jejich vedlejších účinků probíhá také v ČR. Farmaceutické firmy, které jsou členy AIFP, loni v tuzemsku vedly 396 klinických hodnocení léčiv, do nichž se zapojilo 1891 výzkumných týmů a 16 069 pacientů.
Nejvíce pacientů zapojených do klinického hodnocení bylo u nových preparátů v oblastech kardiologie (3590), onkologie (2470) a onemocnění nervové soustavy (2008). Z hlediska počtu studií je nejpočetnější oblast onkologie. „Velmi výrazný růst zaznamenávají studie na pomezí několika terapeutických oblastí, které zaujímají třetí nejvyšší počet prováděných hodnocení v ČR,“ popisuje David Kolář. (V následujícím boxu jsou tyto studie v kategorii „Jiné“.)
V jakých oblastech v ČR běžely v roce 2021 klinické studie
- onkologie – tvořila 37 % ze všech klinických studií
- imunologie / infekční nemoci – 17 %
- jiné – 15 %
- onemocnění nervové soustavy – 9 %
- kardiologie a cévní onemocnění – 7 %
- revmatologie – 5 %
- onemocnění dýchacích cest – 5 %
- endokrinologie – 2 %
Zdroj: AIFP
Ne každá studie je klinickým hodnocením v pravém slova smyslu. Klinickým hodnocením se rozumí pouze to podmíněné souhlasem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ústav na svém webu zveřejňuje seznam všech aktuálně probíhajících klinických studií. Každý má proto možnost si ověřit, zda je daná studie klinickým hodnocením.
Co se zjišťuje při klinických studiích
Klinické hodnocení je systematické testování léku na pacientech či na zdravých dobrovolnících, jehož hlavním úkolem je:
- prokázat bezpečnost a snášenlivost léku,
- prokázat a ověřit léčivé účinky daného léku,
- zjistit, jaké jsou jeho nežádoucí účinky,
- určit chování léku v lidském organismu, a to od jeho podání až po vyloučení z těla.
Zdroj: SÚKL
V klinických studiích jsou používány látky, které ještě nejsou registrovány jako léčivo. Nesmějí být tedy ani uváděny na trh. Výjimkou jsou právě klinická hodnocení, kdy budoucí lék smí dostat za přísných podmínek určitá skupina pacientů.
Klinické hodnocení je standardizovaný a vysoce odborný proces. Probíhá podle předem daného protokolu a je ze strany farmaceutických firem přísně kontrolovaný. Trvat může i několik let a jen nábor pacientů pro klinickou studii může zabrat až dva roky.
Klinická hodnocení předcházejí registračnímu procesu. Registrace je schválením toho, že se lék smí používat v běžné praxi. Farmaceutická společnost při registraci musí prokázat bezpečnost, účinnost a kvalitu přípravku. „Posuzují se také indikace, kontraindikace, dávkování přípravku, klasifikace pro výdej, ale i příbalové informace pro pacienta a návrh textů na obal léčivého přípravku,“ uvádí SÚKL na svém webu. Žadatel se proto při registraci neobejde bez dat získaných v klinických studiích – bez nich by se nový lék do běžné praxe nedostal.
Vstup do studie je dobrovolný
Kteří pacienti se mohou klinických hodnocení účastnit? Určitě to nejsou jen umírající nebo ti, na jejichž chorobu žádná léčba zatím nefunguje. „Není pravda, že klinické výzkumy jsou jen pro terminálně nemocné pacienty. I obyčejný lék na bolest hlavy musel projít klinickým výzkumem, než se objevil ve vaší lékárně,“ uvádějí mýty v brožuře s názvem Průvodce po klinických IBD studiích vydané sdružením Pacienti IBD, které pomáhá lidem s chronickými střevními záněty.
Klinické studie farmaceutické společnost provádějí v širokém spektru terapeutických oblastí. Účastní se jich proto pacienti s různými typy nemocí, jež je různou měrou omezují na životě. Jedno mají ale společné – do hodnocení vstoupili dobrovolně a podepsali tzv. informativní souhlas. Stejně jako vstup, tak i ukončení je dobrovolné a pacienti mohou z výzkumu kdykoliv odejít.
Jak se dostat k testování nových léčiv
O možnosti účasti se pacient může dozvědět několika způsoby, cesta do studie ale vede vždy přes lékaře, který se na ní podílí. Pacient se do klinického hodnocení nemůže přihlásit sám, ale může projevit zájem a kontaktovat lékaře či kliniku, kde studie vzniká a kde posoudí, zda je zájemce vhodným kandidátem.
O výzkumu novinek se nemocný může dozvědět například ze zmiňovaných webových stránek SÚKL. Součástí veřejně dostupné databáze je vždy také název pracoviště, na kterém studie probíhá.
Důležitým pomocníkem pro aktivní pacienty může být také bezplatná online poradna AIFP s názvem Klinická hodnocení, jež pomáhá zájemcům z řad pacientů zjistit, zda jsou v ČR otevřené klinické studie vhodné právě pro ně. „Na našich stránkách vyplní základní informace o svém zdravotním stavu a následně mu lékaři, kteří naši online poradnu obsluhují, zašlou seznam studií, jež by pro něj mohly být zajímavé, a odkáží jej na lékaře, který mu řekne, zda studie pro něj dává smysl, či nikoliv,“ popisuje David Kolář.
Zkoumá se nový lék na vaše onemocnění?
Chtěli byste se do výzkumu zapojit? Zeptejte se odborníků v naší bezplatné online poradně pro klinická hodnocení nových léčiv.
V uplynulém roce u nás probíhalo 396 tzv. klinických hodnocení nových léků, a to zejména v oblasti onkologických a infekčních onemocnění a nemocí nervové soustavy. Do hodnocení bylo v zapojeno více než 16 tisíc pacientů a téměř 2 tisíce lékařských týmů z různých částí České republiky.
Dozvědět se o klinickém výzkumu lze také od pacientských organizací. Některé si tuto oblast pečlivě hlídají a pacienty na nové studie pro jejich diagnózu upozorňují. Navíc jim dokáží vysvětlit, co účast v klinickém hodnocení obnáší. Aktivní v tomto směru je například výše zmiňované sdružení Pacienti IBD.
Pacienti se mohou občas setkat také s inzeráty s upozorněním, že probíhá nová studie a lze se do ní přihlásit. Podle výkonného ředitele AIFP Davida Koláře nejde o klamavé praktiky, zároveň ale ani standardní cestu k vyhledávání účastníků klinického hodnocení. Kvůli zákonným regulacím jsou farmaceutické společnosti velmi omezovány v tom, jaké informace o novince mohou šířit, proto inzeráty většinou nepublikují.
Jeden z novinových inzerátů, ve kterém farmaceutická společnost hledá pacienty do studie. To, že jde o klinickou studii, lze ověřit na webu SÚKL.
Hlavní slovo má vždy lékař
Nejčastějším a ideálním způsobem, jak vstoupit do klinického testování nově vyvinutých léčiv, je zapojit se přes svého ošetřujícího lékaře, specialistu nebo v některém z nemocničních specializovaných centrech léčby.
O zařazení či nezařazení pacienta do klinické studie rozhodují výhradně lékaři zapojení do hodnocení. Žádná jiná cesta neexistuje. „Lékař vždy musí individuálně posoudit zdravotní stav pacienta a parametry studií jsou relativně přísně nastaveny. Kdo je nesplňuje, studie se účastnit nemůže. Protože je ale u nás studií celá řada, pokud pacient chce být účastníkem, věřím tomu, že se dá najít cesta, jak se do některé zapojit,“ míní David Kolář.
Při posuzování toho, kdo do studie může a kdo ne, nejde ale jen o diagnózu pacienta. Kritéria pro zařazení jsou daleko podrobnější. Například v některých případech jde diagnostika až na úroveň genů a dostat se do studie má šanci někdy jen ten, kdo má určitou genetickou mutaci choroby. „To je případ některých testovaných léků například na karcinom plic. U něj existují, ať už v klinické praxi, nebo ve studiích, léčiva, která cílí jen na daný typ mutace, takže pacientům musíme provést genomický screening a pro léčbu vyhledat ty, jejichž nádor tuto mutaci nese,“ popisuje primářka Oddělení klinických studií Masarykova onkologického ústavu v Brně Regina Demlová. Někdy se proto stane, že najít vhodné účastníky klinické studie je velmi náročné a do klinického hodnocení se zapojí jen několik jednotlivců.
Náklady na klinické studie platí farmaceutické společnosti. Loni podle AIFP vynaložily v ČR 2,6 miliardy korun. Z toho 2,3 miliardy putovaly na platby lékařům a nemocnicím, dalších 46 milionů bylo vydáno na poplatky regulátorům a etickým komisím. „Výdaje na realizaci klinických hodnocení se již podruhé v řadě zvýšily a jsou nyní nejvyšší od roku 2015, kdy bylo zahájeno jejich sledování. Průměrné náklady na jednu společnost dosáhly 119 milionů Kč a jsou nejvyšší od roku 2015,“ uvádí AIFP v tiskové zprávě. Tyto platby se podle asociace promítnou do úspory v systému veřejného zdravotního pojištění. AIFP vyčíslila, že jen za loňský rok tato úspora dosáhla 3,5 miliardy korun.
Podle lékařky peníze nejsou hlavním hnacím motorem. „Díky testování nových léčiv držíme krok s nejmodernější vědou. Když víme, že tyto možnosti jsou, snažíme se je pacientům nabídnout. Odměnou je uspokojení z dobrého výsledku léčby,“ popisuje Regina Demlová. V rámci Masarykova onkologického ústavu nyní běží zhruba 80 klinických hodnocení, do nichž je zapojeno asi 1000 pacientů.
Výhody účasti v klinických studiích
Výhodou účasti v klinické studii je fakt, že pacient se může dostat k nejnovější moderní, inovativní léčbě s velkým předstihem. „Může to být v řádu let dříve, než jde lék do reálné klinické praxe,“ říká pro server Vitalia.cz Regina Demlová.
A dodává také další benefity: „V klinické studii je zdravotní stav pacienta sledován daleko detailněji než u standardní léčby. Na pacienta také máme mnohem více času, protože do klinického výzkumu jsou zapojeni speciální koordinátoři a jsou na něj vyčleněny zdravotní sestry, takže s nemocným můžeme déle hovořit a léčbu mu důkladněji vysvětlit, což je pro něj velkým benefitem,“ dodává lékařka.
Jak potvrzuje Lukáš Vacek ze sdružení Pacienti IBD, jenž se již více než 30 let léčí se zánětlivou Crohnovou chorobou, výhodou je i to, že nově testovaný lék může být východiskem ze situace, kdy běžně dostupná léčba přestává být postupně účinnou. „Biologická léčba u mě časem ztrácela efekt, bylo proto nutné postupně přecházet na novější léčiva, zapojení do klinického hodnocení pro mě tedy bylo dalším logickým krokem. Tato možnost léčbu mi umožňuje využívat léky, na které moje tělo lépe reaguje, účinnost léčby je tedy mnohem vyšší,“ popisuje Lukáš Vacek.
Klinické testování je také nadějí pro ty, na jejichž chorobu lék zatím neexistuje. Nebo u nich standardní léčba nefunguje či funguje s potížemi v podobě například nepříjemných vedlejších účinků.
Výhodou je i další aspekt – pacienti v klinických studiích pomáhají ostatním pacientům. „Až budete znovu někdy v ordinaci svého lékaře, podívejte se na ostatní pacienty, kteří tam čekají s vámi – vaše účast na klinické studii pomáhá nejen vám, ale i jim,“ podotýká Lukáš Vacek.
Nevýhody účasti v klinických studiích
Klinická hodnocení mají ale také své nevýhody. Někdo jako nevýhodu může vnímat například to, že je nutné dodržovat detailně nastavená pravidla. Tedy například chodit častěji k lékaři a na některá vyšetření. „Podstatně častější jsou například odběry krve, protože se analyzují i parametry, které by se standardně u pacienta nevyšetřovaly. Co se týká náročnějších vyšetření, tak to není tak, že by se dělala nějaká, se kterými by se pacient s tou danou diagnózou nikdy nesetkal. Ale tato vyšetření mohou být častější. Třeba místo 1× za rok je musí pacienti podstupovat 1× za půl roku,“ popisuje Regina Demlová.
To obnáší také častější cestování k lékaři. Protože klinické studie často probíhají ve větších nemocnicích, musí být pacient připravený třeba na to, že mu cesta zabere delší dobu. Náklady na cestu či ušlý výdělek mu může zdravotnické zařízení kompenzovat, žádná odměna za samotnou účast ve studii ale pacientovi nenáleží.
Protože jde o nově testovaný lék, účastníkovi studie se může stát, že se setká s některými nežádoucími účinky léčby, které dosud nezažil. „Toto riziko existuje a má být zachyceno právě v předregistrační fázi přípravku,“ připouští David Kolář. Podle něj to ale rozhodně neznamená ohrožení na životě. „Pacient v klinické studii je více sledován lékaři a má četnější některá vyšetření. Pokud by tedy nějaká komplikace nastala, dá se zachytit velmi rychle a specializovanou péčí se následně dá zajistit, že pacient k žádné újmě nepřijde,“ doplňuje. Pacient ale musí počítat s tím, že tyto účinky musí lékaři detailně hlásit, protože informace o nich jsou součástí klinického hodnocení.
Pacient musí předem myslet také na to, že ve chvíli, kdy studie skončí, může o možnost dalšího užívání testovaného léku na delší čas, nebo dokonce zcela přijít. A to přinejmenším do doby, než je lék zaregistrován a je mu případně přidělena i výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Podle Davida Koláře je možné dostat zatím neregistrovaný lék k pacientovi i po skončení studie, nejde ale o úplně snadnou a standardní cestu. „Existují programy, které podléhají schválení SÚKL, prostřednictvím nichž mohou farmaceutické firmy léky k pacientům dostat ještě před registrací, takže léčba může pokračovat i po konci klinické studie,“ říká David Kolář.
Teoreticky se také může stát, že pacient se nemusí dočkat dostupnosti jím zkoušeného léku v ČR, navíc hrazeného z peněz zdravotních pojišťoven. „Naše sesterská evropská asociace se tímto zabývala a má data, která ukazují, že polovina všech nově registrovaných léků v ČR nebyla v době analýzy dostupná,“ uvádí David Kolář. Analýzu provedla Evropská federace farmaceutických odvětví a asociací (EFPIA), data byla publikována letos v dubnu.
To tedy znamená, že část nových léků je českým pacientům k dispozici s velkým zpožděním či vůbec. Za nedostupností na tuzemském trhu většinou nestojí složitost registračního procesu, ale dohadování se o úhradách ze strany zdravotních pojišťoven. To je někdy proces delší než samotná registrace léku. ČR je pro výrobce léčiv malý trh a ti už léta upozorňují, že maximální ceny hrazených léčiv (tj. stropy úhrad léků z veřejných peněz) jsou pro ně nízké, takže se jim ne vždy může vyplatit výrobek v Česku uvést na trh.
Zajímali byste se o účast v klinické studii?
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D.
Primářka Oddělení klinických studií Masarykova onkologického ústavu v Brně a přednostka Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Mgr. David Kolář
Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Je zodpovědný za strategické řízení asociace, rozvojové aktivity a naplňování cílů stanovených představenstvem AIFP.
Mgr. Lukáš Vacek
Zástupce pacientské organizace Pacienti IBD, z. s. Onemocněním trpí od svých 12 let a jako pacient prošel několika klinickými hodnoceními.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU