Klíšťata mají na svědomí alergii na maso

11. 7. 2017

Sdílet

Dosud si nikdo nedával do spojitosti náhlou nechuť na maso či nevolnost po jeho konzumaci a předchozí kousnutí klíštětem. Podle nového objevu spolu mohou souviset.

Že jsou infikovaná klíšťata pěkné potvory, které mohou způsobit klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu, ví dnes asi všichni. Ve skutečnosti jsou ale klíšťata ještě větší prevíti, než je všeobecně známo, a to nejen ta infikovaná, přenášející kromě jmenovaných nemocí ještě širší spektrum chorob, ale i ta neinfikovaná.

Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte a jak ho správně odstranit?

Nový objev

I když je objev dvou na sobě nezávislých vědeckých týmů ve světle potíží provázející výše uvedené nemoci spíše nevýznamný, není zas tak úplně zanedbatelný. Tedy objev, že kousnutí klíštětem může u vnímavějších jedinců způsobit dočasnou, nebo i trvalejší „alergii na maso“, jak praví novinářská zkratka.

Hlavně proto, že nečekané zdravotní potíže po konzumaci (především červeného) masa poté, co dotyčný jedinec žádnou takovou indispozicí ve svém předchozím gastronomickém životě netrpěl, si s klíšťaty skoro nikdo nespojí. To pak může vést k nesprávným závěrům ohledně příčiny nenadálých zdravotních potíží a také k trvalé změně skladby stravy, ačkoli ve skutečnosti není nutná. V dosud zdokumentovaných případech alergií na červené maso se totiž ukazuje, že tento „otisk šlépěje“ klíšťat není téměř nikdy trvalý.

Ztráta chuti i alergické reakce na maso

V praxi jde přitom o alergickou reakci na sacharid alfa-galaktózu, kterou obsahují sliny klíšťat a kterou má ve svých buňkách drtivá většina savců – až na člověka. Kvůli tomu, že klíšťata sají krev i z jiných živočichů, než je člověk, dochází při kousnutí člověka klíštětem k přenosu alfa-galaktózy do lidského organismu. A jak už to tak bývá, může to u některých (tedy ne u všech) jedinců vybudit natolik silnou alergickou reakci, že vše může vyústit až do stadia anafylaktického šoku, což je stav ohrožující lidský život.

 

Nejobvyklejší reakce je ale dočasná ztráta chuti na červené maso, respektive nevolnost po jeho konzumaci, průjmy a podobně, u citlivějších jedinců i zrudnutí kůže po celém těle a u ještě citlivějších jedinců pak doprovázené otoky. I to mohou mít na svědomí klíšťata, a to, jak již bylo řečeno, i ta neinfikovaná.

Spouštěčem alergie není jen klíště

Jak přitom uvádí v rozsáhlém popisu dosavadních výsledků výzkumů (a také popisu nemocí přenášených klíšťaty včetně jejich hlavních projevů) populárně-vědecký server Osel.cz, podle stávajících poznatků zhruba osmdesát procent lidí postižených nesnášenlivostí k červenému masu předtím kouslo klíště.

U nás zatím takové případy zaznamenány nebyly, je ale otázkou, zdali se případy alergií na maso s klíšťaty spojují. Spouštěcím mechanismem takové alergie navíc dokonce nemusí být vždy klíšťata – alfa-galaktóza se totiž nevyskytuje jen v masu, ale i v některých dalších živočišných produktech, které ovšem článek nespecifikuje.

Galerie: Jak nechytit klíště

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).