Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

Jak to bude s aktivitou klíšťat v letošním roce? Jaké jsou novinky v oblasti výzkumu? A v jakých případech doporučuje využít analýzu infekčnosti klíštěte v laboratoři? Miroslava Burýšková se již roky zabývá analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky.

• 
• 

Další 2 fotografie

Jak dlouho trvá sezona klíšťat? Lze říci od – do, nebo je to rok od roku jiné? A kdy letos začala? 

Klíšťata jsou aktivní většinou od března do října. Nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září, což souvisí s vhodnými podmínkami, kterými jsou dostatečná teplota a vlhkost. V horkých a suchých letních měsících jsou klíšťata většinou schovaná a setkáme se s nimi méně často. V letošním roce vzhledem k velmi teplé zimě byla klíšťata aktivní téměř po celý rok – v laboratoři jsme měli vzorky k vyšetření i začátkem ledna a v únoru.

Jak je to s infekčností klíšťat v posledních letech? 

Infekčnost klíšťat se v průběhu let nijak dramaticky nemění, nelze pozorovat stoupající ani klesající tendence. Nejčastější a z hlediska diagnostiky nejkomplikovanější je borelióza.

Máte nějaké prognózy, odhady, jak bude letošní sezóna co do počtu klíšťat či jejich infekčnosti vypadat? 

Vzhledem k mírné zimě se dá očekávat vyšší výskyt klíšťat. Infekčnost by se neměla příliš lišit od průměru – tedy kolem třinácti procent u boreliozy, tří procent u klíšťové encefalitidy a dvě a půl procenta u ehrlichiozy.

Jaké jsou poznatky z výzkumu posledních let, týkající se této problematiky? 

Přes probíhající výzkumy stále není k dispozici očkovací vakcína proti borelioze. Byly však vyvinuty dokonalejší testy k detekci protilátek proti boreliím a ehrlichiím z krve (ELISA-VIDTEST anti-Borrelia recombinant). Také byla prokázána častá koinfekce (koinfekce – současná infekce dvěma, popř. více druhy choroboplodných zárodků, pozn. red.) klíštěte několika patogeny. To může značně ztěžovat diagnostiku a léčbu u lidí, kteří byli takto infikovaným klíštětem nakaženi. Nejčastěji se vyskytuje borelióza společně s ehrlichiózou nebo babesiózou.

Ve vaší laboratoři poskytujete vyšetření infekčnosti klíšťat. Vzhledem k tomu, že za vyšetření se platí, komu byste jej doporučila? Protože zatím to není tak úplně zcela běžná praxe, že si vytáhneme klíště a hned jej odesíláme do laboratoře…

Vyšetření doporučuji všem, kteří se chtějí vyhnout komplikacím s pozdním zahájením léčby. Zvláště v případě, že najdou klíště až po delší době a evidentně nasáté. Riziko přenosu infekce roste s dobou, po kterou bylo klíště přisáto. U klíšťové encefalitidy může k přenosu dojít už po půl hodině, u ostatních bakteriálních onemocnění byl přenos prokázán již po čtyřech hodinách. Samozřejmě pokud si najdeme klíště, které se zrovna přisálo – tedy ještě není ani pořádně přichyceno, pak je riziko minimální a nemusíme ho na vyšetření posílat. Také lidé, kteří se léta pohybují v lese a měli již spoustu klíšťat a nikdy neonemocněli, zřejmě již mají proti přenášeným chorobám imunitu, takže infekčnost klíštěte neřeší. Ale vyšší opatrnost by měla být u těhotných žen a osob s oslabenou imunitou či v průběhu léčby – tam je na místě vyšetření i na méně časté nemoci jako je babesióza, bartonelóza a tularemie.

Bylo by možné třeba nějakou dobu počkat, zda na sobě bude člověk pozorovat nějaké příznaky a eventuálně až poté klíště do laboratoře odeslat? 

Pokud již člověk pozoruje příznaky nemoci, je třeba ihned navštívit lékaře. Klíště je dobré k vyšetření odeslat co nejdříve, aby mohla být zahájena preventivní léčba nebo preventivní opatření dříve než k rozvoji nemoci dojde. Zjištění rizika přenosu infekce z nakaženého klíštěte pomáhá zpřesnit diagnostiku u nespecifických obtíží, umožňuje zahájit preventivní přeléčení antibiotiky (u bakteriálních onemocnění) nebo alespoň přijmout preventivní opatření v podobě podpory imunitního systému a omezení pohybové aktivity v případě klíšťové encefalitidy.

Jak bezpečně odstranit klíště

• Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce.
• Na přisáté klíště v žádném případě nepoužíváme oleje či masti, které ho přidusí. Může totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy.
• K odstranění klíšťat lze použít pinzetu, speciální kleštičky nebo karty. Podle Miroslavy Burýškové jsou právě speciální karty vůbec nejbezpečnější: „Klíště nemačkáme rukou ani pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijeme navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyvikláme.“
• TIP serveru 120na80.cz: Co potřebujete k vyndání klíštěte? 
• Místo zákusu poté vydesinfikujeme běžným desinfekčním prostředkem. Ruce bychom měli umýt mýdlem.
• Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydesinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení.
• Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu.
• Pokud neodesíláme klíště do laboratoře, spláchneme ho do WC.

Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte? 

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Ing. Miroslava Burýšková, PhD.

vedoucí laboratoře Protean (www.protean.bio/cz, www.kliste.cz)

Vystudovala VŠCHT v Praze, pracovala v pražském Státním ústavu pro kontrolu léčiv v oddělení mikrobiologie a poté jako odborný asistent v molekulárně-biologických laboratořích v USA (Johns Hopkins university v Baltimoru) a v Německu (na universitě v Ulmu), kde absolvovala doktorské studium. V roce 2005 se vrátila do ČR, kde se již jedenáctým rokem zabývá analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky v laboratoři společnosti Protean.