Vědci sbírali klíšťata v parcích ve všech krajských městech a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a z nich vyplynulo, že klíšťata ve městské zeleni jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou boreliózu. V řadě parků byla infikovaná dokonce téměř třetina klíšťat.
Co se dozvíte v článku
Skoro polovina klíšťat přenáší bakterie
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu „Klíšťata ve městě“ Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Přečtěte si také:
Aplikace Klíšťapka napoví, kde číhají infikovaná klíšťata. Nejvíce jich je na jihu
Nejvíc klíšťat je v lesoparcích
Bakterie způsobující lymeskou boreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat. Aktivitu klíšťat sledují odborníci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu pak sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR.
„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ uvádí Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku našli vědci klíšťata jen zřídkakdy.
Klíšťata byla aktivní i v zimě
Ačkoli by se dalo předpokládat, že v městských parcích bude klíšťat méně než v lesích, podle výzkumu to neplatí. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká vedoucí Národní referenční laboratoře pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma.
„Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.
Vědci netestují klíšťata jen na boreliózu
V laboratořích Biologického centra AV ČR a Státního zdravotního ústavu pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské boreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).
Právě o zmíněné bakterii Borrelia myiamotoi, která způsobuje symptomy podobné návratné horečce, jsme na Vitalii.cz psali před rokem. Tato borelióza má odlišné příznaky než známější lymeská borelióza. Jde o horečky, zimnice a bolesti hlavy. Horečka se může opakovaně vracet a mohou se přidat i bolesti svalů a kloubů, únava a nevolnost. V některých případech se může objevit i meningoencefalitida, snižuje se počet bílých krvinek a krevních destiček a naopak se zvyšují jaterní enzymy. Příznaky navíc mohou přetrvávat i roky po přisátí klíštěte.
Ve městě málokdo použije repelent
„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou boreliózu SZÚ.
Stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat přitom vědci pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let. Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.
Nahrajte fotku klíštěte už teď
Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě. „Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ dodává Pavel Kukuliač z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.
„S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB-TUO. Na webové stránky je možné nahrát fotku klíštěte už nyní a tím pomoci s vývojem aplikace.
Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku, nebo v lese.
Proti encefalitidě lze očkovat
„Ačkoli očkování proti lymeské borelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U lymeské boreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Očkovali jste se, nebo se letos necháte očkovat proti klíšťové encefalitidě?
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také vysokými horečkami, dezorientací nebo ztuhnutím šíje. Vyloučit nelze ani dlouhodobé či fatální následky. Nemoc ohrožuje všechny věkové skupiny, ve vyšším věku může mít závažnější průběh.
Od roku 2022 je očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem lidem starším 50 let. Ostatním pojišťovny na očkování přispívají z fondů prevence.
„Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě patří u VZP ČR k těm nejčastěji čerpaným. Vloni o něj zažádalo celkem 84 tisíc klientů (39 tisíc dospělých a 45 tisíc dětí). O příspěvek žádají nejčastěji klienti Jihočeského kraje, kde je v rámci ČR výskyt klíšťové encefalitidy nejvyšší,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
S očkováním proti klíšťové encefalitidě se doporučuje začít v chladných měsících, kdy klíšťata ještě nejsou tolik aktivní. Základní očkování se skládá ze tří dávek podaných ve standardním, anebo zrychleném schématu. Standardně následuje druhá dávka vakcíny po jednom až třech měsících od podání dávky první, třetí pak s odstupem pěti až dvanácti měsíců po dávce druhé. Při zrychleném schématu může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce.
ČLÁNKY DO MAILU