Klíště docela určitě patří k nejméně oblíbeným zvířatům na naší planetě. Zejména pokud mluvíme o těch infikovaných, která mezi zvířecí a lidskou populací přenášejí onemocnění vyvolaná skupinou patogenních mikroorganismů. Tato onemocnění jsou nebezpečná zejména proto, že mohou na člověku zanechat dlouhodobé následky.
„Klíště patří k významným přenašečům infekčních chorob, a to i na území České republiky. K infekcím, jejichž incidence je zde vysoká, patří klíšťová encefalitida a lymeská borrelióza. Klíště v našich podmínkách přenáší i tularémii a ehrlichiózu,“ uvádí Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze. Jak se liší projevy a léčba těchto onemocnění?
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je závažná akutní neuroinfekce, hlavním přenašečem viru v našich podmínkách je přisáté klíště obecné. Onemocnění však může být přenášeno i neupraveným kravským, kozím či ovčím mlékem či jeho produkty ze zvířat, jež jsou nakažena.
Jak nemoc poznat: „V první fázi jde o chřipkové příznaky, které imunitní systém většinou zvládne. Pokud ne, nastává druhá, akutní fáze doprovázená silnými bolestmi hlavy, zvracením, světloplachostí, třesy, závratěmi, vysokou horečkou, může dojít k obrně končetin, hlavových nervů, poruchám sluchu,“ vysvětluje Miroslava Burýšková, vedoucí laboratoře Protean, kde se zabývá analýzou klíšťat. U dětí bývá průběh mírnější, u dospělých a starší osob hrozí komplikace včetně komplikací neurologických. Ve výjimečných případech končí onemocnění smrtí.
Léčba: V nemocnici, kde si pacient pobude průměrně čtrnáct dní, je nemoc léčena analgetiky, antipyretiky, přípravky zaměřenými na otok mozku a tlumící zvracení. „Po propuštění z nemocnice je pacient sledován ještě následující jeden rok,“ popisuje primářka Roháčová. „Po zhruba deseti letech je dobré zkontrolovat protilátky a eventuálně posílit protilátkovou odpověď jednorázovou vakcinací.“
„Klíšťová encefalitida může zanechat trvalé následky, většinou ale není problém ji rozpoznat – obzvlášť když víme, že jsme měli přisáté klíště,“ říká Miroslava Burýšková. Chcete-li se však vyhnout obtížím spjatých s nákazou, nejlepší ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Jedná se o jediné onemocnění přenášené klíšťaty, na nějž existuje očkování.
Lymeská borrelióza
I když se dlouho hovořilo o možném přenosu lymeské borreliózy hmyzem, v současné době se jako možný přenos hmyzem uvádí jen přenos nepřímý, tj. pokud dojde k rozdrcení hmyzu na kůži. Ve velké většině k přenosu ale dochází po přisátí klíštěte. Prokázán byl i přenos z matky na plod. K přenosu infekce dochází po 48 hodinách po přisátí, ale nelze ji vyloučit již po 24 hodinách.
Jak nemoc poznat: V místě přisátí se objeví typická zvětšující se červená skvrna s bílým středem „erythema migrans“, ale jak upozorňuje odbornice, nevytvoří se u každého. Nákazu provází únava, zvýšená teplota, bolesti kloubů. „V dalších stadiích otoky kloubů, obrna lícního nervu, boreliový lymfocytom, postižení očního nervu, zánětlivá onemocnění srdečního svalu, kůže, kloubů, mozku a míchy,“ říká Miroslava Burýšková.
Léčba: Prevencí onemocnění je rychlé odstranění přisátého klíštěte, desinfekce ranky a okolí nejlépe jodovými preparáty a vyšetření živého klíštěte na přítomnost spirochét, doporučuje Státní zdravotní ústav.
Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte?
Každoročně chorobou onemocní na čtyři tisícovky Čechů. Pokud je léčba antibiotiky zahájena včas, pacienti zůstávají většinou bez následků. „Pokud není včas a kompletně doléčena, může vést k doživotním potížím,“ upozorňují odborníci. Neexistuje očkování, léčí se antibiotiky.
Tularémie
Onemocnění přenáší zajíci, divocí králíci a okrajově klíště vylučováním bakterií všemi sekrety a exkrety do vnějšího prostředí. Nakazit se tak lze manipulací s nakaženými zvířaty, vdechnutím prachu kontaminovanými exkrementy či přisátým infikovaným klíštětem.
Jak nemoc poznat: „Onemocnění se projevuje horečnatými stavy spojenými se zduřením uzlin, nekrózami jater a sleziny,“ upřesňuje Miroslava Burýšková. Ovšem záleží, jakým způsobem byl člověk nakažen, pokud se jednalo o vdechnutí infikovaného prachu/aerosolu, projevuje se nemoc dušností a kašlem. Nejčastější forma nákazy je však kožní infekce vznikající při poranění kůže. Místo se zanítí a vzniká vřed následovaný i zánětem lymfatických uzlin.
Léčba: Nemoc se léčí za pomoci antibiotik, v případě zasažení uzlin chirurgicky. Neexistuje očkování.
Ehrlichióza
Onemocnění přenáší zejména klíště.
Jak nemoc poznat: Nemocný trpí horečnatými stavy, bolestmi hlavy a svalů, má zvětšené uzliny, někdy změnami na kůži, jež jsou podobné lymeské borrelióze. Je malátný a zvrací. Protože při onemocnění dochází k napadení bílých krvinek a oslabení imunitního sytému, může ehrlichióza komplikovat těhotenství. Podle Státního zdravotního ústavu může být ehrlichióza smrtícím onemocněním, především u pacientů s vrozenou či získanou poruchou imunitního systému, u transplantovaných osob a pacientů bez sleziny.
Léčba: Nemoc je diagnostikována po laboratorním vyšetření. Léčí se antibiotiky, proti onemocnění nelze očkovat.
Méně častá onemocnění
Klíště je přenašečem i dalších tří onemocnění, u nichž však nákaza v Česku není příliš častá.
Bartonelóza
V místě přisátí se objeví charakteristický útvar v podobě tmavšího strupu, následuje zduření uzlin, horečka a celkově chřipkové příznaky. Postihuje většinou osoby s oslabenou imunitou.
Babesióza
Nemoc může probíhat asymptomaticky, bez závažnějších projevů, nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky, horečkou, třesavkou, zvětšením jater, žloutenkou. Často se vyskytuje současně s boreliózou, čímž komplikuje léčbu, pokud není včas diagnostikována. Tato onemocnění by se u nás mohla vyskytnout pouze formou importovaného onemocnění.
Neoehrlichióza
Nemoc se projevuje zimnicí s vysokou a opakující se horečkou, stěhovavými bolestmi svalů, kloubů, bolestí hlavy, ztuhlostí krku, nevolností, cévními a tromboembolickými příhodami. Při včasné diagnóze je dle odborníků dobře léčitelná. Nebezpečná je zejména pro osoby s oslabenou imunitou.
Odborná spolupráce:
Ing. Miroslava Burýšková, PhD.
Vedoucí laboratoře Protean. Vystudovala VŠCHT v Praze, pracovala v SÚKL v oddělení mikrobiologie a poté jako odborný asistent v molekulárně-biologických laboratořích v USA (Johns Hopkins university v Baltimoru) a v Německu (na universitě v Ulmu), kde absolvovala doktorské studium. Nyní se v ČR zabývá analýzami klíšťat a vývojem molekulárně biologické diagnostiky.
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Imunoložka, od roku 1996 primářka Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze, kde začala působit již v roce 1980. Zabývá se neuroinfekcemi, lymeskou borreliózou a dalšími nemocemi přenášenými klíšťaty, patří k předním českým odborníkům na tuto problematiku.
ČLÁNKY DO MAILU