Virus v těle za pár minut
Klíšťat přibývá a v České republice se jim bohužel nebývale daří. Patříme také k zemím s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy ve světě. Může stačit jedna procházka po lese, parku nebo v trávě a malý vetřelec, který se přisaje.
„Přisátému klíštěti může trvat jen několik desítek minut, než virus klíšťové encefalitidy vpraví do těla člověka,“ říká Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Galerie: Pomůcky pro vyndání klíštěte. Jak správně postupovat při odstranění?
A odteď jste „ve hře“, zda bylo klíště infikované. Začíná totiž inkubační doba nemocí (nejen klíšťové encefalitidy, ale i lymské borreliózy). I proto se vyplatí nezapomenout, že jste měli přisáté klíště, a třeba si to poznamenat do kalendáře. Za jak dlouho se mohou objevit potíže (nebo si oddychnete)? „První příznaky klíšťové encefalitidy se objeví obvykle za jeden až dva týdny, ale může to být až jeden měsíc,“ doplňuje lékař.
To (ne)přejde
Odborníci doporučují být ve střehu při každé „jakoby-chřipce“ poté, co jste si našli klíště.
Zrádnost nemoci spočívá totiž především v tom, že první fáze nákazy se tváří obvykle jako běžná viróza, se kterou ani k lékaři nejdete. Objeví se bolesti svalů a kloubů, slabost a zvýšená teplota. Podle Rastislava Maďara se během první fáze nemoci i testy na encefalitidu dělají málokdy. Jinak řečeno – i když se k lékaři vydáte, protože vám není dobře, uzavře se většinou celé vyšetření právě jako viróza. A pak se vám nakrátko udělá lépe.
Druhou fázi nelze přehlédnout
„Druhá fáze nemoci nastupuje po přechodném zlepšení trvajícím jeden až dva dny,“ pokračuje lékař. „Projevuje se pestrými příznaky způsobenými zánětem centrálního nervového systému, tedy mozku, jeho obalů nebo méně často míchy.“
A to se už přehlédnout nedá – silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. To všechno může vypuknout dramaticky a žádat si okamžitou hospitalizaci.
„Nebo vše probíhá mírněji, ale postupně se stav pacienta zhoršuje,“ upřesňuje odborník. „Pak vede cesta do nemocnice obvykle přes praktického lékaře.“
Klíště do laboratoře?
Představte si modelovou situaci: našli jste si třeba na noze přisáté klíště po procházce v parku. Jak postupovat dál poté, co jej odstraníte? Z pohledu lékaře nemá smysl posílat klíště na rozbor do laboratoře, kde zjistí, zda bylo nakažené. „Nákaza klíštěte totiž neznamená automaticky přenos na člověka,“ upřesňuje informace Rastislav Maďar.
Rozborem ale třeba můžete zjistit, že klíště nakažené nebylo, a starostlivější povahy to uklidní, takže pro někoho je určitě laboratoř vhodnou volbou k získání nějaké konkrétní informace. Podrobněji se možnostem věnujeme v článku Je vaše klíště infikované? Jak ho zabalit a kam poslat.
Na virus klíšťové encefalitidy neexistuje lék, nemoc se léčí pouze potlačováním symptomů. I proto lékař informaci o pozitivitě klíštěte vlastně nepotřebuje.
Nahlásit? Určitě
Jiné je to s nahlášením přisátého klíštěte svému praktickému lékaři. To je podle Rastislava Maďara určitě vhodné. „Omezí to provádění zbytečných testů a může to vést k dřívější hospitalizaci a rychlejšímu nasazení alespoň symptomatické léčby,“ objasňuje odborník. „V té jde o potlačování příznaků, které virus způsobuje.“
Ale i když ke stanovení diagnózy dojde velmi brzy, nemá to bohužel až tak zásadní význam. Nemoc vás pak ale tolik nezaskočí. Lékaři vám budou moci pomoct, ale na virus neexistuje tzv. kauzální lék, který by jeho škodlivé působení v těle dokázal zastavit.
Antibiotika na klíšťovou encefalitidu nepomohou
- Mnoho lidí se domnívá, že k léčbě všech nemocí přenášených klíšťaty jsou k dispozici antibiotika.
- Ta pomáhají pouze v případě lymeské borreliózy, která je bakteriálního původu.
- Klíšťová encefalitida je oproti tomu způsobena viry, proti kterým medicína do dnešní doby nezná účinný lék.
- Proto je při léčbě možné pouze mírnit projevy nemoci, mezi které patří horečka, bolest, třes, zvracení, zánětlivé procesy a otok mozku.
Jsem mladý, to zvládnu
Že je klíšťová encefalitida velkým nebezpečím především pro seniory, je obecně známá věc. Jste mladí, plní sil a nebojácní, nad očkováním jako jedinou možnou ochranou proto mávnete rukou? Možná vám to vyjde, u mladších osob s dobrou imunitou může podle Rastislava Maďara klíšťová encefalitida proběhnout bez druhé fáze, tedy nepozorovaně s příznaky běžné virózy bez stanovení přesné diagnózy. A zanechá potřebnou imunitu. Jisté to ale nemáte.
„Spoléhat se na mládí a zdraví je však jako ruská ruleta, zbytečná hra na náhodu o vlastní život,“ říká Rastislav Maďar. „I u mladších osob se totiž někdy vyskytne těžší forma s trvalými následky, jen nejsou tak časté.“
Následky mohou být vážné
„Výskyt závažných forem nemoci přibývá s věkem a horší průběh hrozí i chronicky nemocným a imunitně oslabeným osobám. Jejich proočkovanost je přitom pod celostátním průměrem 25 %, který už tak není vzhledem k rozsahu tohoto problému u nás vysoký,“ upozorňuje závěrem Rastislav Maďar na jedinou možnou formu ochrany, kterou u nás využije stále malé procento populace. A velmi tím podle lékařů riskujeme.
Jediná možná obrana? Očkování
- S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku.
- Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní po ní) a třetí za dalších 5–12 měsíců.
- Na jaře a v létě se používá zrychlené očkovací schéma, druhá dávka se podává už 14 dní po první.
- Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po 3 letech a v dalším období pak po 3–5 letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.
- Pojišťovny na očkování, u něhož jedna dávka stojí cca 800 Kč, přispívají až do výše 1500 Kč.
Až deset procent nemocných totiž pociťuje ještě několik měsíců po prodělání choroby poruchy koncentrace, paměti, trápí je nespavost či přílišná spavost a úzkosti. Hrozí však i dlouhotrvající obrna hlavových nervů, vedoucí k obrně končetin a další závažné problémy. Bránit tomu všemu se dá stále pouze zmiňovaným očkováním, na něž přispívají i zdravotní pojišťovny.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity
ČLÁNKY DO MAILU