Pobyt v přírodě představuje pro mnoho lidí ten nejpříjemnější způsob trávení volného času, bez kterého si svůj život neumí představit. A ačkoliv nežijí v České republice žádné dravé šelmy, které by pro člověka představovaly nebezpečí, jsme ohrožováni téměř neviditelným nezvaným návštěvníkem, který přenáší vážné choroby.
Klíště můžete snadno chytit i na vlastní zahradě. I když jeho přisátí a následné vyndání probíhá bez komplikací, rozhodně byste to neměli podceňovat. Klíšťata mohou přenášet klíšťovou encefalitidu, která postihuje centrální nervový systém a může způsobit jeho trvalé poškození. Výjimkou nejsou ani život ohrožující stavy. [1, 2, 3]
Co je klíšťová encefalitida?
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry rodu Flavivirus. Česky se jí říká zánět mozku a mozkových blan, lidově klíšťovka. Tyto viry mohou na lidi přenášet infikovaná klíšťata. Virus přežívá ve slinných žlázách klíštěte, proto k přenosu na člověka stačí jen krátká doba přisátí.
U některých pacientů proběhne nákaza bez výraznějších projevů, u jiných má nemoc dvoufázový průběh. Právě v druhé fázi onemocnění virus způsobuje záněty v oblasti mozku a mozkových blan. Riziko vážnějšího průběhu je vyšší u seniorů. Děti mívají zpravidla lehký průběh. Infekce mohou zanechávat na některých pacientech trvalé následky v podobě neurologických poruch, v nejhorších případech může dojít i k úmrtí. [4, 5, 6]
Přenos klíšťové encefalitidy a inkubační doba
Konkrétně je původcem tohoto onemocnění tzv. TBEV (tick-borne encephalitis virus), který se řadí mezi arboviry. Je totiž přenášen členovci na polní hlodavce, divoce žijící zvěř, hospodářská zvířata volně se pasoucí na loukách a další živé tvory vyskytující se v přírodě.
K přenosu na člověka dochází nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. Druhou (méně obvyklou) možností je alimentární přenos. K němu může dojít například vypitím nepasterizovaného kozího či kravského mléka od nemocného zvířete. Třetí možností, ke které prakticky nedochází, je proniknutí infekce do organismu při transfúzi krve. [7, 8, 9, 10]
Očkovali jste se, nebo se letos necháte očkovat proti klíšťové encefalitidě?
Inkubační doba klíšťové encefalitidy se obvykle pohybuje v rozmezí 7–14 dnů, nicméně u některých pacientů může jít i o celý měsíc. Kromě klíšťové encefalitidy mohou klíšťata přenášet i jiné infekční choroby. Na prvním místě mezi nimi figuruje lymeská borelióza, proti které zatím neexistuje očkování. Dále mohou přenášet ehrlichiózu a tularémii. [11, 12]
Jaké má klíšťová encefalitida příznaky?
Příznaky klíšťové encefalitidy se mohou u jednotlivých pacientů významně lišit. Až 70 procent nakažených má bezpříznakový průběh, případně trpí jen velice mírnými symptomy. Pokud dojde k propuknutí klinických příznaků klíšťové meningoencefalitidy, zpravidla probíhají ve dvou fázích:
- 1. fáze – někdy se označuje jako „chřipková fáze“, projevuje se podobně jako chřipka bolestmi svalů, teplotou, nevolností či únavou, trvá většinou 3–5 dní,
- 2. fáze – objevují se první neurologické symptomy, pacient má zvýšenou teplotu a mezi další příznaky patří prudké bolesti hlavy, dezorientace, závratě, světloplachost, nevolnost a zvracení, ztuhnutí šíje, problémy se spánkem a poruchy motoriky, tato fáze trvá 2–3 týdny. [13, 14, 15]
Mezi těmito fázemi probíhá klidové období, kdy pacient netrpí žádnými problémy. U některých pacientů navíc mohou po proběhnutí 2. fáze onemocnění přetrvávat trvalé následky. Až u třetiny nemocných se rozvíjí tzv. postencefalitický syndrom, který se projevuje pestrou škálou neurologických a psychiatrických problémů:
- obrny obličejových svalů,
- paralýza horních končetin,
- chronické bolesti hlavy,
- poruchy spánku,
- poruchy soustředění a rovnováhy,
- deprese a emoční výkyvy,
- změna osobnosti. [16, 17]
Klíšťová encefalitida u dětí
U dětí probíhá onemocnění zpravidla mírněji. Většinou postihuje jen mozkové obaly a pleny, jde tedy o meningitidu. U mnoha dětí se ale po prodělání nemoci objevují poruchy kognitivních funkcí, například problémy se soustředěním nebo pamětí.
Čím je dítě starší, tím výrazněji se zvyšuje riziko vážnějšího průběhu. Zejména u dětí, které často pobývají v přírodě, se doporučuje zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. [18, 19]
Klíšťová encefalitida: diagnostika
Klíšťovou encefalitidu lze dobře diagnostikovat vyšetřením krve na přítomnost specifických protilátek. Další možností je vyšetření mozkomíšního moku, ve kterém lze při infekci zaznamenat zvýšené množství bílých krvinek a bílkovin. Kromě laboratorních vyšetření je důležitou součástí vyšetření pečlivé odebrání anamnézy, zjištění informací o přisátí klíštěte a sledování klinických příznaků typických pro encefalitidy.
U akutních případů se také provádí elektroencefalografie (EEG), jejíž záznam je v takové situaci difuzně patologický s převahou pomalých vln. [20, 21, 22]
Klíšťová encefalitida: léčba
Léčba klíšťové encefalitidy je zaměřena čistě symptomaticky. V současné době totiž neexistují žádná specifická antivirotika. Terapie obvykle probíhá v nemocnici pod dohledem odborníků. Kromě klidového režimu, eliminace stresu a vyhýbání se ostrému slunečnímu světlu je důležitou součástí léčby podávání léků proti zvracení, proti bolestem a na snížení horečky. Většinou jsou pacientům aplikovány formou infuzí.
Z doplňkových léků se doporučuje užívat přípravky s vitamíny skupiny B. Po hospitalizaci, která standardně trvá 2 týdny, následuje období rekonvalescence. Velkému množství pacientů přitom stačí na doléčení 2–4 týdny. [23, 24, 25]
Očkování proti klíšťové encefalitidě
V současné době platí za nejlepší prevenci před nákazou klíšťovou encefalitidou očkování. Česká republika je zemí s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění, proto se vyplatí očkování podstoupit, a to zejména v případě, že často pobýváte v přírodě. Očkování se doporučuje také lidem, kteří hodně sportují ve venkovním prostředí, chodí na procházky se svými domácími mazlíčky či jezdí na dětské tábory.
Vakcína proti klíšťové encefalitidě je od 1. ledna 2022 hrazena zdravotními pojišťovnami pro pojištěnce starší 50 let. Ostatní zájemci si musí očkování zaplatit sami. Cena jedné dávky vakcíny se obvykle pohybuje kolem 900 korun. Dobrou zprávou je, že mnohé zdravotní pojišťovny poskytují finanční příspěvky na očkování. Abyste mohli tyto příspěvky čerpat, musíte podat řádně vyplněnou žádost.
Ačkoliv se vakcína aplikuje v třídávkovém schématu, stačí na první dávku přijít na přelomu podzimu a zimy, abyste byli na jaře efektivně chráněni (dostatečnou ochranu máte již 14 dní po aplikaci druhé dávky). Druhá dávka následuje 1–3 měsíce po té první. Poslední dávku je nutné podstoupit po 5–12 měsících.
Ochrana navozená očkováním ovšem není celoživotní, a proto je důležité pravidelně podstupovat přeočkování proti klíšťové encefalitidě. To by mělo následovat po 3–5 letech. [26, 27, 28, 29]
Zdroje: sciencedirect.com, cdc.gov, news-medical.net, nih.gov, nhs.uk, who.int, nzip.cz, szu.cz, vakciny.net, pharmanews.cz, kliste.cz, pediatriepropraxi.cz, internimedicina.cz, ockovacicentrum.osu.cz, fnbrno.cz, klistova-encefalitida.cz, vzp.cz
ČLÁNKY DO MAILU