V České republice bylo mezi lety 2012–2016 potvrzeno více než dva a půl tisíce případů nákazy klíšťovou encefalitidou. V Evropě patříme spolu s Litvou mezi státy s nejvyšším počtem nakažených klíšťat. O mnoho lepší situace není ani v Německu, ale tam, na rozdíl od ČR, se lidé velmi často nechávají očkovat.
Jak je to vůbec s proočkovaností proti klíšťové encefalitidě u evropských států? Ptali jsme se Rastislava Maďara, specialisty v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí a člena Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.
Klíšťová encefalitida je závažná akutní neuroinfekce způsobená RNA virem, jehož hlavním přenašečem v našich podmínkách je klíště obecné.
Výskyt klíšťat přenášejících klíšťovou encefalitidu je velmi vysoký v Litvě, Lotyšsku, Rusku, ale i v Německu. „Ve smyslu plošného pokrytí území se infikovaná klíšťata vyskytují nejvíc u nás v České republice, v pobaltských zemích a ve Slovinsku,“ říká Rastislav Maďar. A protože proti klíšťové encefalitidě se jako jedinému onemocnění přenášeném klíšťaty dá očkovat, zajímalo nás, zda se před ním lidé tímto způsobem chrání.
Nejproočkovanější je Rakousko
„Češi bohužel očkování proti klíšťové encefalitidě, které je nejúčinnějším preventivním opatřením, nadále podceňují. Proočkovanost české populace se pohybuje jen na úrovni do dvaceti pěti procent. V sousedním Rakousku je to přitom okolo osmdesáti procent,“ uvádí Jan Jarolímek, ředitel hygienické stanice hlavního města Prahy.
Co se proočkovanosti v Rakousku týče, ta je celoplošně nejvyšší ze všech sledovaných evropských států. „V Německu je proočkovanost nejvyšší v nejvíc rizikovém Bavorsku. Klíšťová encefalitida je problémem i v Bádensku-Württenbersku a v Sasku, tam už proočkovanost tak vysoká není. Ve Švýcarsku jsou zasažené jen některé oblasti, včetně alpských údolí, tomu odpovídá i regionální rozložení nadstandardní proočkovanosti, než je celostátní průměr,“ říká Rastislav Maďar. Z těchto údajů tedy vyplývá, že lidé v zahraničí mají tendenci se očkovat více v těch regionech, kde bydlí, pokud se tam nemoc vyskytuje.
Příspěvky od pojišťoven nehrají velkou roli
Vysoká míra proočkovanosti není tak docela dána příspěvky, kterými pojišťovny na vakcíny přispívají. „V Rakousku je to o přístupu celé společnosti a mnohaleté tradici. Lidé to tam považují za samozřejmost. Navíc jedna z vakcín proti klíšťové encefalitidě je rakouského původu, tak se tam projevuje i určitý patriotismus. Zdarma však očkování nemají,“ uvádí Rastislav Maďar. V Rusku je vyšší proočkovanost jen tam, kde probíhá organizovaná očkovací kampaň a bezplatné očkování, to znamená v některých rizikových regionech Sibiře.
Lékařské auto pro bezplatné očkování v Zelenogradu, Rusko, 2017
V Česku jsou příspěvky od zdravotních pojišťoven poměrně vysoké, některé nabízejí až dva a půl tisíce korun, přesto máme jednu z nejnižších proočkovaností vůbec. Podrobněji se aktuální výši příspěvků věnujeme v článku Klíšťová encefalitida: mezi prvním a druhým očkováním byste neměli mít klíště.
Jakým způsobem chrání vakcína před klíšťovou encefalitidou
Vakcína není repelent, klíště neodpuzuje. „Přisát se tedy klíště na očkovaného člověka může. Když do něj ale vpraví sekrety své slinné žlázy společně s virem, ten nevyvolá infekci, protože jej rychle inaktivují protilátky přítomné v těle díky předchozímu očkování,“ popisuje zjednodušeně fungování vakcíny Rastislav Maďar a dodává: „Jedinou specifickou ochranou poskytující vysokou míru protekce před klíšťovou encefalitidou je očkování. Z řad jednotlivých preventivních opatření je to právě vakcinace, která nám dá nejvyšší míru jistoty, že se nemusíme bát závažných komplikací, či dokonce úmrtí. Kauzální lék na tuto nemoc totiž stále k dispozici není.“
A jak uvádí ve své zprávě Česká vakcionologická společnost ČLS JEP: „Očkování je doporučeno všem osobám dočasně nebo trvale pobývajících v endemických oblastech výskytu klíšťové encefalitidy, včetně osob odstraňujících přisátá klíšťata ze zvířat.“ Zjistit, jak je na tom váš kraj s rizikem výskytu infikovaných klíšťat, můžete například na speciální mapě, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Barevnost označuje riziko onemocnění v daném místě, od zelené (bez rizika) po fialovou (velmi vysoké riziko).
ČLÁNKY DO MAILU