Počet nakažených klíšťovou encefalitidou, nebezpečnou chorobou, která často přináší do života trvalé následky, rok od roku narůstá. Proočkovanost ale máme nejnižší v Evropě – podle údajů z Infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce tuhle možnost využije sotva čtvrtina populace. Když už o očkování uvažujeme, myslíme na děti. Ne na jejich babičky a dědy, co je berou na chatu, do lesa a do parku na zmrzlinu. „V mém věku? To už je asi zbytečné,“ pousmějí se často při návrhu očkování. Přitom především jim může klíště úplně zkazit další život.
Co se dozvíte v článku
Senior v přírodě, vyšší hrozba
„Onemocněním klíšťovou encefalitidou jsou ohroženi hlavně aktivní senioři, kteří tráví volný čas v přírodě, jezdí na kole, sbírají houby či jsou například aktivní na zahradě,“ shrnuje Lenka Petroušová, lékařka Infekční kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
A přesně tohle je dnes běžný životní styl většiny seniorů. Pryč jsou doby, kdy jen seděli doma u televize – čím dál více z nich se snaží být aktivní a starají se o své tělo. Prevenci ale zanedbávají. Čím to?
„Vysvětlit si to úplně nedokáži, myslím si, že v tom největší roli hraje to, že mají pocit, že jich se onemocnění netýká, že v místě jejich bydliště infikovaná klíšťata nejsou,“ zamýšlí se lékařka. „Třeba ještě nikdy klíště neměli nebo neznají ze svého okolí nějaký závažný případ onemocnění.“
Nemoc má ve vyšším věku závažnější průběh
Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projevuje u všech věkových skupin podobně – první fáze probíhá podobně jako chřipka. Existuje tu ale přímá úměra mezi věkem a průběhem nemoci. Čím mladší člověk, tím méně komplikací obvykle nastane. Už kvůli tomu by mělo být očkování ve vyšším věku samozřejmostí:
„Čím mladší je pacient, tím větší je pravděpodobnost vzniku virové meningitidy, která nemá tak závažné následky jako encefalitida,“ vysvětluje doc. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „Ta se častěji objevuje ve středním a starším věku.“
Lenka Petroušová doplňuje, že druhá fáze nemoci, která následuje pár dní po té první, je pro starší lidi mnohem nebezpečnější: „Onemocnění u seniorů se proti jiným věkovým kategoriím projevuje závažnějším průběhem ve druhé neurologické fázi onemocnění. To znamená, že seniorská populace je ohrožena častěji ochrnutím a trvalými následky onemocnění.“
Unavená imunita
A to je logické vzhledem k faktu, že starší tělo už je „unavenější“ a také nezřídka trpí různými chronickými onemocněními. Na ně užívá často i mnoho léků, které mohou mít vliv na imunitu a její pokles. Klíšťová encefalitida tak může organismus fatálně zasáhnout. Imunitní systém totiž nedokáže být tak výkonný jako u mladších lidí nebo dětí.
„Imunitní systém staršího člověka je již slabší, není schopen dostatečné imunitní odpovědi na infekci, proto se onemocnění rozvine více, a proto jsou následky závažnější,“ upozorňuje Lenka Petroušová.
Po nemoci je z pacienta jiný člověk
Následky nemusí být viditelné na první pohled, ale dokážou úplně změnit zbytek života. Únava, poruchy koncentrace, nespavost – to jsou nejčastěji popisované „památky“ na onemocnění klíšťovou encefalitidou. Dramaticky narušují kvalitu života.
„Mnoho pacientů říká, že nenávidí toho člověka, který se z nich po nemoci stal. Narušuje to vztahy v rodině, mění se jim chování, nemají zájem o koníčky ani o dění kolem, dokonce je ani nebaví hrát si s vnoučaty jako předtím. Mají sklon k depresi a život je časem nezřídka přestává bavit úplně,“ dodává Rastislav Maďar.
Očkovat se. Jediná spolehlivá možnost
„Očkovat se proti klíšťové encefalitidě mohou senioři téměř nezávisle na přidružených onemocněních,“ vyvrací Lenka Petroušová možné obavy, že vakcinace může být velká zátěž pro organismus. „Jedná se o neživou vakcínu, která je dobře tolerovaná. A právě pro seniory s dalším onemocněním je vakcinace dobrá, protože jakékoliv akutní onemocnění vždy dekompenzuje základní onemocnění. Třeba cukrovku, vysoký tlak nebo onemocnění srdce.“
Laicky řečeno – když není starší, chronicky nemocný člověk očkovaný a do jeho života vstoupí klíšťová encefalitida, všechny jeho dosavadní obtíže se navíc také zhorší. Dvě až tři dávky vakcíny navíc nepřinášejí téměř žádné nežádoucí účinky: „Vakcína je dobře tolerovaná. Po očkování může bolet místo aplikace, eventuálně může být zvýšená teplota. Není ale nutný žádný speciální režim po vakcinaci, snad jen na jeden až dva dny omezit fyzickou námahu,“ dodává lékařka.
Fakta a termíny – očkování proti klíšťové encefalitidě
- Průběh očkování se skládá z aplikování tří dávek a je možné ho podstoupit u praktického lékaře či v očkovacím centru.
- Po první dávce následuje s odstupem 1 až 3 měsíců aplikace druhé dávky, přičemž u 98 % populace se již v tento moment vytvářejí účinné protilátky.
- Přeočkování v podobě třetí dávky následuje tři čtvrtě roku až rok po absolvování druhé aplikace.
- Odborníci doporučují zahájit vakcinaci v chladnějších měsících roku, nejčastější výskyt klíšťat připadá na přelom května a června.
Pomoc v rozhodování
Zodpovědnost za zdraví má každý svou. Přesto s přihlédnutím k vyššímu věku by do téhle sféry určitě měly vstupovat děti a babičkám a dědům svých vlastních dětí pomoci v rozhodování, nebo aspoň předložit fakta.
„Důležitá je také role lékaře, který by měl vysvětlit důležitost očkování právě ve vyšším věku,“ dodává Lenka Petroušová. A nabízejí ho podle ní praktičtí lékaři automaticky? „Nedokáži to úplně posoudit, doufám, že ano. V naší ambulanci se snažíme opakovaně význam očkování vysvětlovat,“ uzavírá lékařka.
Odborná spolupráce:
MUDr. Lenka Petroušová
Lékařka Infekční kliniky, Fakultní nemocnice Ostrava
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Vedoucí ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity
ČLÁNKY DO MAILU