Je to nepříjemná statistika: mezi sedmadvaceti zeměmi Evropské unie patří Česku první místo co do počtu lidí, kteří se nakazí klíšťovou encefalitidou. A byť jsou podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly spolehlivé údaje o počtu nakažených jen z devatenácti těchto evropských zemí, i tak je první místo Česka nepříznivé.
Proč to tak je? Jednak je sice pravda, že u nás je pro klíšťata ideální podnebí, podobně jako na Slovensku, a to co se týče počasí, i díky lesům. Stejné je to však třeba i v sousedním Německu. Proto podle imunologa za vysoký počet nakažených u nás může především fakt, že se neradi necháváme očkovat. V České republice je podle nejnovějších informací očkovaných jen 16 procent lidí, zatímco v Německu je to 27 procent a například v Litvě je 39 procent obyvatel očkovaných.
„Přitom na příkladu Rakouska, kde je očkováno 86 procent lidí, je dobře vidět, že tam s klíšťovou encefalitidou téměř nemají problémy,“ dodává lékař. Pokud se totiž ten, kdo se jednou nechá naočkovat, v pravidelných intervalech po zhruba třech až pěti letech nechá přeočkovat, vydrží mu imunita proti encefalitidě doživotně.
Čtěte téma: Klíšťata rekordně útočí. Jak se bránit?
A když už jsme u nepříjemných statistik, tak ještě jednu, také čerstvou: v loňském roce onemocnělo nebezpečnou klíšťovou encefalitidou osm lidí z každých sto tisíc. Mezi nimi je o něco málo víc mužů než žen, což je dáno tím, že muži častěji pracují v přírodě a v lesích. To znamená bezmála 800 nemocných, zatímco před rokem jich bylo jen 630. „Celkově máme loni historicky druhý nejvyšší výskyt nemocných od doby, kdy se počet nakažených začal sledovat,“ uvedl Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu.
Nejvíc nemocných bylo v Česku v roce 2006 – s nákazou se potýkalo každých deset lidí ze sta tisíc. „Platí přitom, že od roku 1982, kdy se začal počet nemocných sledovat, nakažených rok od roku stále přibývá. Tehdy připadali jen tři nemocní na sto tisíc obyvatel,“ dodává Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu.
Katalog nemocí: Klíšťová encefalitida
Pozor: nemoc si přivezete už i z Alp
Klíšťata se objevují už i tam, kde by je dřív například kvůli podnebí nikdo nečekal. „Například v místech s nadmořskou výškou vyšší než 1500 metrů, což jsou třeba Alpy. A mezi rizikové oblasti se dostal už i sever Skandinávie,“ uvedl Prymula.
V roce 2005 se objevili první nakažení lidé v Alpách, a od té doby jsou tu nemocní každý rok. A to dokonce i ti, kteří žádné klíště přisáté neměli. „V alpských údolích jsou dokázané přenosy kozím sýrem, protože virus se přenáší i nezpracovaným mlékem zvířat,“ vysvětluje Roman Prymula.
Také v České republice bylo prokázáno onemocnění encefalitidou i u lidí, kteří s klíštětem vůbec nepřišli do styku. „Měl jsem tu na podzim rodinu, která se vrátila ze Slovenska. Všichni se dušovali, že nikdo z nich klíště neměl, přesto dva z nich onemocněli. Je to jednoduché – jedli kdesi na salaši sýry a pili žinčicu z neupravovaného ovčího a kozího mléka. I tak se dá snadno nakazit,“ popisuje lékař Jan Nolínek.
Může se hodit: Umíte se správně zbavit klíštěte?
Nechte se očkovat
Uvažujete o očkování proti klíšťové encefalitidě a nevíte, jestli do toho jít či ne? Udělejte to, říkají lékaři. Na rozdíl od řady jiných dospělých i dětských očkování, která jsou pro tělo zbytečnou zátěží a i odborníci zvažují, jestli od nich neupustit, je očkování proti klíšťové encefalitidě bezpečné pro dospělé i pro děti. Těch zhruba 500 až 600 korun za vakcínu za to stojí.
Své o tom ví třiatřicetiletý Jiří Kolář z Brna. „Patřím mezi těch devadesát procent lidí, u nichž nemoc proběhla skoro bezpříznakově. Jenže následky, které zůstaly, si léčím dodnes a to od nakažení uplynul už rok,“ vypráví. „Objevila se nespavost a velká únava, a dokonce beru i antidepresiva, protože se přidaly i deprese,“ popisuje. „A to mi ještě lékaři říkali, že jsem měl velké štěstí, protože nemoc u deseti procent lidí končí ochrnutím, ztrátou schopnosti mluvit a zničeným mozkem.“
Jaký je váš názor na očkování proti encefalitidě?
„Očkuje se neživou vakcínou, takže alergické reakce organismu prakticky nejsou. Vakcína je bezpečná pro všechny děti, snad jen s výjimkou těch, které mají některá neurologická onemocnění, ale to dokáže posoudit jen lékař u konkrétních pacientů,“ říká pediatr Pavel Neugebauer.
„V těch regionech, kde je nakažených klíšťat nejvíc, což je díky Šumavě hlavně Jihočeský kraj, je také nejvyšší očkovanost dětí. V jižních Čechách je tak očkováno proti klíšťové encefalitidě každé druhé dítě,“ doplňuje další dětská lékařka Hana Cabrnochová, která se podílela na nové letošní studii o „proočkovanosti“ dětí na nepovinné vakcíny. Nejméně očkovaných – sedm procent – je ve východních Čechách.
Přestože pediatři doporučují očkování dětí až po jejich třetích narozeninách kvůli vývoji imunity v organismu, mohou se na klíšťovou encefalitidu nechat očkovat i mladší děti. „V zamořených regionech jsou očkovány i děti od jednoho roku, vakcíny pro ně existují,“ říká Hana Cabrnochová. „Větší význam má však očkování až od tří let, kdy dítě už většinou chodí do kolektivu a do přírody a má větší pravděpodobnost se s klíštětem setkat,“ doplňuje Pavel Neugebauer.
Nejde však jen o děti. Mezi nejčastěji nakažené patří lidé ve věku padesát až pětašedesát let. Loni u nás ze 165 nakažených lidí starších pětasedmdesáti let pět nemocných zemřelo.
S rostoucí teplotou stoupá i počet nakažených – nejvíc nemocných se tak objeví v ordinacích lékařů v červenci. Právě teď, na konci února, je vhodný čas na vakcínu. Ta se totiž podává ve třech dávkách, a pokud přijde první dávka do těla nyní, další lékař píchne zhruba za měsíc, což znamená, že na přelomu března a dubna, kdy klíšťata začínají být aktivní, je už organismus chráněný. Pro poslední dávku vakcíny pak stačí přijít si do roka, aby byla ochrana úplná.
Autorka je redaktorkou MF DNES
ČLÁNKY DO MAILU