Počasí je nestálé, chvíli horko, chvíli zima. Ale ne zas tak veliká, aby se na stáncích mohly prodávat klobásy, jitrnice nebo tlačenka jen tak na kovových tácech položených na stolech. A přesto se to děje. Pro příklady nemusíme chodit daleko, na jednoho nezodpovědného prodejce jsme během října narazili my a na dva veterinární správa. Kde udělali chybu a proč od nich takové potraviny nemáme kupovat?
Co se dozvíte v článku
Jitrnice a klobásy bez chladicího zařízení
Je tomu týden, co jsem procházela sídlištěm na Praze 15 a zahlédla stánek s masnými výrobky. Šlo o plachtou stíněný altán s dřevěnými stoly a kovovými tácy plnými klobás, tlačenek, jitrnic, uzených jazyků atp. Bylo dopoledne, slunce nesvítilo, ale patnáct stupňů nad nulou je přeci jen trochu moc na prodej výrobků, které většina lidí obvykle skladuje v lednici. Před časem už jsme na serveru Vitalia.cz na podobnou chybu jiného prodejce upozorňovali (tehdy se na Praze 9 prodávaly klobásy na přímém slunci), bylo tedy jasné, že tohle je ukázkový případ toho, jak prodej masné produkce vypadat nemá. Jakkoliv je nabídka (zatím) voňavá a leckterému oku lahodící.
Na místě jsme proto prodej zdokumentovali a fotografie nechali okomentovat tiskovým mluvčím Státní veterinární správy (SVS) Petrem Vorlíčkem: „Z přiložených fotek je patrné, že u některých výrobků chybí chladicí zařízení. Například u nebalených tepelně opracovaných masných výrobků (jako jsou tlačenka, jitrnice, jelita, huspenina) je nutné zajistit chlazení na teplotu stanovenou výrobcem. Všechny potraviny, tedy vařené ani trvanlivé masné výrobky, nejsou chráněné před kontaminací, což je také pochybení prodejce.“
Za nedodržení teplotního řetězce, který je v případě masné produkce obvykle do 5 °C, přitom může prodejce dostat pokutu až do výše padesáti milionů korun. Za nedostatečné označení a za nechránění potravin živočišného původu před vnější kontaminací jde o postih dosahující až deseti milionů.
Povinnosti prodejce potravin
Prodejce potravin živočišného původu je povinen udržovat je při stanovených teplotách a je povinen tuto teplotu kontrolovat.
- 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
- 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
- 3 °C pro vnitřnosti
- 5–18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
- 2–8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené
- 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)
- ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem nebo deklarovaných vyhláškou (u masných výrobků se jedná většinou o teploty 0–5 °C)
Roztékající se klobásy
Podobný příklad špatné praxe našli začátkem října i inspektoři ze SVS v Brně. Pro sedmnáct kilogramů nebalených, tepelně opracovaných masných výrobků (tlačenku, jitrnice, jelita a huspeninu) nezajistil prodejce ve stánku chlazení na teplotu do 5 °C, jež byla stanovena výrobcem.
Navíc byly vařené masné výrobky nabízeny na přímém slunci, již se začínaly roztékat a páchnout. Sedmdesát kilogramů veškerého nabízeného zboží (vařeného i trvanlivého) ani nebylo účinně ochráněno před kontaminací z okolního prostředí. I zde hrozí prodejci od inspekce tučná pokuta.
Ani sýry není možné prodávat jen tak venku na tácu
Další prohřešek související s prodejem za nevhodných teplot a bez ochrany před vnější kontaminací odhalili veterináři v minulých dnech na farmářském trhu v Benešově.
U sýru oštiepok inspektoři naměřili teplotu 13 °C, přitom mléčné výrobky lze uchovávat maximálně při 8 °C. U tohoto prodejce našli inspektoři navíc celou řadu dalších prohřešků, i jeho tedy čeká pokuta.
Prodej bez chlazení a ochrany před kontaminací není ojedinělý
Toto ale nejsou ojedinělé případy, sami veterináři letos v červnu upozornili, že mezi nejčastější zjištěné závady na farmářských trzích patřily nedostatky v dodržování pravidel správné výrobní a hygienické praxe. „Mezi tato pochybení spadá například nedostatečná ochrana produktů vůči vnější kontaminaci či nedodržení teplotního řetězce,“ uvedl Petr Vorlíček.
O rok dříve při každoroční kontrole farmářských trhů byla přitom situace obdobná. „Nejčastějším problémem byla nedostatečná ochrana nabízeného produktu před kontaminací. Mezi opakující se závady patřilo nedodržení teplotního řetězce a nedostatky v dokladech k nabízeným produktům. Setkali jsme se však také s prodejem prošlého zboží či potravin, které již vykazovaly známky kažení,“ komentovala tehdy ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy SVS v Praze Kateřina Březinová.
Jde přece o vaše zdraví
Od roku 2016 se přitom každý prodejce i zákazník může seznámit s desaterem SVS, které jasně a stručně popisuje, jak a co lze prodávat a za jakých podmínek. Nedodržení stanovených teplot totiž ovlivňuje celkovou úroveň kontaminace a bezpečnost potraviny, což může pro zákazníka představovat významné zdravotní riziko.
Pokud tedy narazíte na prodejce, který nedodržuje pravidla bezpečného prodeje, lze jej na prohřešky upozornit nebo se řídit doporučením Petr Vorlíčka: „V takovýchto případech se můžete obrátit na příslušnou krajskou veterinární správu, která uskuteční kontrolu.“
ČLÁNKY DO MAILU