Kloní hlavu, mhouří oči? Možná je vaše dítě tupozraké

Zdá se vám, že vaše dítě při kreslení, čtení nebo prohlížení obrázku v knížce tak nějak podivně kloní hlavu k jedné straně? Nenechávejte to bez povšimnutí a návštěvu lékaře neodkládejte. „Amblyopie neboli tupozrakost je funkční vada zraku, která se projevuje jako snížená zraková ostrost způsobená útlumem zrakového vnímání a nelze ji vykorigovat pomocí brýlí ani čoček ke stoprocentní zrakové ostrosti. Vada postihuje převážně jedno oko, výjimečně obě, a velmi často vzniká jako funkční komplikace šilhání,“ popisuje oční lékařka Gabriela Pilková.

Takové dítě na jedno oko vidí dobře a na druhé výrazně hůř. Někdy je tato vada spojena se šilháním, často ji ale neprovázejí viditelné změny. Tupozrakost je třeba podchytit a léčit co nejdřív, jinak se problémy, které tupozrakost způsobuje, začnou promítat i do dalších mimoškolních činností a běžného života. Dochází totiž ke ztrátě prostorového vidění, člověk se u těžších forem tupozrakosti prakticky stává jednookým.

Operace možná není, řešením je okluzor

Pokud na očním zjistí u vašeho dítěte tuto dioptrickou vadu, je třeba si uvědomit, že tupozrakost nelze řešit žádnou operací, nejčastějším řešením je nasazení okluzoru – prostředku k zakrytí lépe vidoucího oka. „Okluzory pojišťovna hradí podle potřeby (není stanovená frekvence) v cenách dle Úhradového katalogu. Nejčastěji je používán okluzor náplasťový. Lepí se přímo na kůži a zajišťuje tak dokonalé zakrytí. Další možností je okluzor gumový s přísavkou na sklo. U něj ale dítě může „podkukovat“ okolo. Existují i okluzory gelové, plastové či látkové. Je důležité vybrat takový, který bude dítěti vyhovovat,“ uvedl Oldřich Tichý, tiskový mluvčí VZP. Dokonalé zakrytí zdravého oka a přesná korekce oční vady brýlemi jsou základním předpokladem, jak vycvičit tupozraké oko. Jak těžké je toto „vycvičení“ pro malé dítě, jsme se ptali pana Martina, který v dětství okluzor několik let nosil.

„Ihned po zjištění této vady mi lékaři zalepili oko, do doby, než mi byly vyrobeny brýle s okluzorem. To mi byly tři roky. Když mi ho dali na zdravé oko, v první chvíli jsem vůbec nic neviděl. Nosil jsem ho celodenně a stále jsem si ho chtěl sundávat, protože bez něj jsem prostě viděl lépe, navíc se mi pod ním oko potilo… Je to jako kdybyste zdravé oko měli zalepené a tím špatným koukali přes poloprůhledné desky. Neustále mě někdo kontroloval a vysvětloval mi, proč musím mít oko zakryté. Bylo to hodně nepříjemné. První rok jsem okluzor nosil po celý den, další dva roky už se frekvence nošení snižovala,“ podělil se o svou zkušenost pan Martin. Ten s okluzorem prožil prakticky celé dětství. Jeho vada byla lékařkou diagnostikována včas, a proto dnes nosí na jednom oku „jen“ tři dioptrie namísto původních šesti.

Zalepit oko nestačí

Ovšem nošení okluzoru není vše, dítě musí docházet za odborníkem, se kterým cvičí, a pracovat na zlepšení kvality zraku musí i doma. Důležité je tupozraké oko co nejvíce namáhat při jakékoli činnosti, při které se dívá do blízka, samozřejmě po důkladném zakrytí lépe vidoucího oka. Vhodné je prohlížení obrázkových knížek nebo u větších dětí četba, stavebnicové hry, kreslení, navlékání korálků, ale i počítačové hry.

„S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Cvičení je účinné i u starších dětí, ale začne-li se po osmém roku věku, naděje na odstranění tupozrakosti je již velmi malá. V pozdějším věku dítěte už není možné tupozrakost zcela vyléčit, a u dospělých není léčba účinná. Pokud začneme s dětmi cvičit oči v předškolním období, je šance na zlepšení velmi vysoká,“ uvedla pro náš server dříve oční lékařka Gabriela Pilková.

V některých případech je nutné dítě rehabilitovat v léčebně pro děti se zrakovým postižením. „Ambulantní léčbu i rehabilitaci dětí s těžšími vadami v léčebně pojišťovna samozřejmě hradí,“ říká Oldřich Tichý. Ale vždy to tak není, viz náš článek Dioptrická vada nejsou malá prsa. Ale pojišťovny je tak berou.

Při léčbě tupozrakosti je nutná důsledná spolupráce rodičů, očního lékaře, optometristy a zrakového terapeuta. Nezbytné jsou pravidelné kontroly, protože během cvičení často dochází ke změnám (zlepšení) v dioptriích a podle klinického stavu se musí upravovat jak délka cvičení, tak i nošení okluzoru.