Kochleární implantát nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

„Optimální situace je, když se sluchová vada zachytí ještě v porodnici. U dětí s vrozenou hluchotou je nutné provést implantaci co nejdříve. Zvuk s kochleárním implantátem je zcela jiný, avšak děti s vrozenou hluchotou takovou stimulaci nepovažují za něco cizorodého a brzy ji vezmou za svou a zcela přirozenou,“ vysvětluje specialista Jiří Skřivan.

Jak probíhá diagnostika poruch sluchu a kdy se na poruchu zpravidla přichází?

Poměrně složitým diagnostickým postupem, který se poněkud liší, pokud jde o dítě nebo dospělého. Porucha se diagnostikuje buď brzy po narození, pokud je vrozená, anebo brzo po jejím vzniku ve vyšším věku.

Daří se tedy zachycovat případy s neslyšícími dětmi vždy brzy, nebo se setkáváte i s výjimkami, kdy se na poruchu přijde dost pozdě? 

Velmi vzácně, screening novorozenců je dosti propracovaný, třebaže není v ČR celoplošný. Pokud je vysloveno podezření na sluchovou poruchu, závisí na rodiči, zdali nechá dítě podrobit rescreeningu. Ale většinou to probíhá dobře, protože rodičům začne vadit, že dítě nemluví. Optimální situace je záchyt ještě v porodnici a v případě sluchové vady zajištění sluchového vstupu sluchadlem nebo implantátem. FN Motol je jedna z mála nemocnic, třebaže největší v ČR, která obligatorní sluchový screening ještě v porodnici neprovádí. ORL specialisté i neonatologové jsou na něj kompletně připraveni, ale chybí sestry na neonatologii, které by jej prováděly.

Kdy a kde vůbec kochleární implantáty vznikly? Odkdy se s nimi pracuje v České republice? 

Kochleární implantáty byly vyvinuty v 70. a 80. letech, postupně přešly do klinické praxe. U nás se začalo pracovat na české kochleární neuroprotéze v 80. letech, v současné době se používají výlučně vícekanálové systémy zahraničního původu.

Bohužel jsou ceny implantátů na českém trhu různé (toto ve světě není pravidlem), a proto se některé zdravotní pojišťovny uchylují k praxi, že hradí pouze levnější, tedy starší typy implantátů (které jsou stále v sazebníku). Což u dětí není jistě optimální praxe.

Na jakém principu fungují kochleární implantáty a jak to, že umožňují znovu slyšet?

Kochleární implantáty pracují na principu elektrické stimulace zakončení sluchového nervu v hlemýždi. Toto zajišťuje vnitřní, implantabilní část, zevní část pacient dostane za čtyři až šest týdnů po operaci a teprve v tomto okamžiku začne slyšet. Zevní části je s tou vnitřní spojena bezdrátově a zabezpečuje přeměnu zvuku na elektrické signály, které jsou dále digitalizovány a přenášeny do části vnitřní.

Jaká kritéria musí pacient splnit, aby měl nárok na implantát? Je zcela hrazen pojišťovnou? 

Musí být neslyšící nebo těžce nedoslýchavý, musí být motivován, musí mít realistická očekávání, musí být zdráv po psychické stránce. U dětí s vrozenou hluchotou je nutné provést implantaci co nejdříve. Neimplantují se prelingválně neslyšící dospělí, kteří se domlouvají znakovou řečí, implantace je u nich nepřínosná. (Pozn. redakce: prelingválně neslyšící: osoby, které neslyší od narození, nebo u nichž došlo ke ztrátě sluchu před vývojem řeči. Zdroj: ABZ slovník cizích slov)

Proč se domníváte, že je u takových osob implantace nepřínosná? 

Protože jejich synaptické spoje v centrální nervové soustavě byly vytvořeny tak, aby komunikace probíhala výlučně vizuálně na úkor případného rozvoje řeči. Tyto změny jsou v dospělosti v podstatě nevratné.

Slyší pacient s implantátem úplně jako zdravý člověk, nebo je zvuk nějak zkreslen, ztlumen atp.? 

Ne. Zvuk je zcela jiný, musí si na něj zvyknout. Děti s vrozenou hluchotou však takovou stimulaci nepovažují za něco cizorodého a brzy ji vezmou za svou a zcela přirozenou.

Jaké jsou další alternativy léčby poruch sluchu? 

Nejznámější jsou sluchadla.

Pak je další skupina, jako jsou kostní implantáty BCI, středoušní implantáty apod. Je toho spousta, ne všechno je možné u nás použít. Tyto zajišťují vstup sluchové informace v podobě vibrací buď přímo do kosti (BCI, bone conduction implant), nebo na středoušní kůstky (středoušní implantáty), anebo přímo do perilymfy vnitřního ucha (tzv. přímý akustický kochleární implantát).

Nosí se implantáty trvale, nebo se sundávají např. na noc, ve vodě, při sportu…? 

Sundávají se dle potřeby, třeba na noc. Pokud si ho člověk sundá, neslyší, pokud si ho nesundá, slyší. Nemusí si ho sundávat, někdo s ním i spí. Pod vodu s nimi lze se speciálním pouzdrem, jinak jsou odolné vůči vlhkosti, třeba při chůzi v dešti apod. Sport nevadí, implantát je odolný vůči oplachu a potu.

Má pacient implantát jen na jednom uchu, nebo na obou? 

Obě varianty platí. Malé děti se u nás standardně implantují oboustranně v jedné době.

Jsou třeba i případy, kdy na jednom uchu má pacient implantát a na druhém sluchadlo? 

Ano, říká se tomu bimodální stimulace. Dokonce může mít v jednom uchu kochleární implantát i sluchadlo v jednom, to je tzv. hybridní stimulace (u nás jich máme zatím pět, velmi vhodné pro poruchu sluchu ve vyšším věku – lidé o tom zatím moc nevědí, potřebovali bychom takových kandidátů více).

V jakém věku je nejefektivnější zákrok provádět? Platí, že čím dříve, tím lépe? Kolik bylo nejmladšímu dítěti, které jste implantoval?

Ano, čím dříve, tím lépe. Malé děti standardně okolo jednoho věku roku, není zcela vhodné implantovat děti mladší šesti měsíců z důvodu operačního a anesteziologického rizika. Nejmladší dítě, které jsem operoval, bylo tři měsíce staré, ale to byl zvláštní případ.

Jak probíhá adaptace na kochleární implantát? Bývá někdy i neúspěšná? 

Vcelku dobře, u každého různě dlouhou dobu. Ve vzácném případě může být neúspěšná, takových případů je málo a snažíme se je omezit pečlivým výběrem kandidátů.

Znamená to, že některé zájemce i odmítnete? Jaké k tomu bývají důvody? 

Ano – odmítáme lidi, kteří mají zisk ze sluchadel, lidi s psychiatrickou diagnózou, prelingválně hluché dospělé (viz výše), ty, kteří nemají realistická očekávání, děti se špatnou rodičovskou podporou apod.

Je nutné po implantaci chodit na pravidelné kontroly apod.? Je nutné o kochleární implantát nějak pečovat? 

Ano. Rehabilitace probíhá v pravidelných intervalech v centru kochleárních implantací, o implantát je nutné se starat jako o jakékoliv jiné technické zařízení.

Kolik lidí v ČR už má kochleární implantát?

Asi tisíc, dětí dvě třetiny, dospělých třetina.

Jaká je čekací doba na operaci?

Na zdejší klinice je čekací doba minimální a odpovídá standardní čekací době na jakoukoliv operaci, tj. asi dva měsíce. Ale dítě předtím musí projít řadou vyšetření a to trochu trvá. Jak je to jinde, nevím.

MUDr. Jiří Skřivan, CSc.

přednosta Kliniky ušní, nosní a krční FN Motol

Zabývá se otolaryngologií v celém spektru, především pak otochirurgií, chirurgií laterální lební base a implantacemi elektronických sluchových náhrad – jak u dětí, tak u dospělých.

Vykonává pedagogickou činnost na 1. a 2. lékařské fakultě UK v Praze. Působí jako školitel postgraduálních studentů a lektor na zahraničních operačních kursech. Je členem České společnosti pro otolaryngologii a Výboru kochleárních implantací.