Mnoho tendenčních názorů zavrhuje mléko jako potravinu zcela nevhodnou pro lidské jedince. Opírají se přitom o zažité polopravdy, třeba že mléko jiných savců žádný jiný savec nepije, případně že mléko zahleňuje. Šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček však začátkem roku uvedl, že podle oficiálních údajů EU je každý druhý respondent vůči propagandě proti mléku imunní. A to i matky, které děti zásobují mlékem či mléčnými výrobky své potomstvo. V čem je kravské mléko lepší než mateřské, a kdy není vhodné podávat obě mléka souběžně? To jsme se dozvěděli v rámci projektu Bílé plus právě od šéfa mlékárenského svazu.
Rozdíly mezi kravským a mateřským mlékem
„Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby děti byly kojeny alespoň do jednoho roku, a pokud je to možné, aby docházelo k přikrmování mateřským mlékem ještě ve druhém roce dítěte. V praxi to ale vypadá jinak,“ říká Jiří Kopáček. Přestože ze všech stran slýcháme o kojení jako o zcela přirozené činnosti, které zvládne každá matka, některé (zvláště prvorodičky) se prostě nerozkojí. Ať už kvůli zdravotním problémům, nebo z ekonomických důvodů, kdy musí nastoupit do práce. Řešením je tedy zařazení jiného druhu mléka do výživy dítěte. Někdo sáhne po umělé výživě a někdo rovnou zkouší mléko kravské.
„WHO říká, že s konzumací mléka hospodářských zvířat by se mělo začít až v devátém nebo desátém měsíci života. Důvod je hlavně v rozdílném složení mateřského a kravského mléka,“ říká Jiří Kopáček. Jde zejména o rozdílný obsah bílkovin, mléčného cukru a minerálních látek. „Mateřské mléko má sice méně bílkovin než kravské, ale jedná o bílkoviny jiného druhu. Mateřské mléko je tzv. mléko albuminové a obsahuje hodně imonoglobulínů s ochrannými účinky pro dítě, zatímco mléko kravské je kaseinového typu a množství bílkovin je u něj trojnásobně vyšší,“ vysvětluje první z rozdílů šéf ČMSM. Mateřské mléko dále obsahuje mnohem více železa než kravské a do třetice je tu rozdíl v obsahu mléčného cukru, který je u mateřského mléka 1,5× vyšší než u kravského. A to je i jeden z důvodů, proč přechod ke kravskému mléku není tak snadný.
Rozdíly mezi mateřským a kravským mlékem
Pokud tedy žena přestane kojit a dítě ještě nedosáhlo potřebného věku pro konzumaci mléka kravského, jsou do výživy zařazovány výrobky ze skupiny kojenecké a dětské výživy, do které patří zejména adaptovaná sušená mléka, popř. kaše, které je potřeba v přísně sterilním prostředí „obnovovat“ rozpuštěním v kojenecké vodě. Takové výrobky se přizpůsobují jednak složení mateřského mléka, ale i přibývajícímu věku dítěte. „Mělo by platit, že pokud je množství mateřského mléka dostatečné, tedy asi půl litru denně, není třeba do stravy zařazovat mléko jiných savců,“ říká Jiří Kopáček, ale dodává: „Pokud by však byl příjem mateřského mléka nízký, mohl by vzniknout deficit některých živin ve výživě a zároveň by nastal potenciální problém s kvalitou a množstvím bílkovin, pokud by nebyl jiný zdroj živočišných bílkovin.“
K čemu jsou nutrienty z mléka dobré?
Vápník
„Kostra jedince se vytváří od nejútlejšího věku až do zhruba třiadvacátého roku. Pokud přísun vápníku zanedbáme, pak už nám moc nepomůže hojné pití mléka ve třiceti letech. Skelet už je v té době vyvinutý,“ varuje Jiří Kopáček. Je tedy třeba s jeho přísunem začít co nejdříve. Jde o prvek, který se podílí na stavbě páteře, kosterního skeletu a zubů a udržování normálního stavu kostí. Svou nemalou roli sehrává při srážlivosti krve, přenosech nervového signálu, ale i pohybu spermií. „Vápník, který ovlivňuje fyziologické funkce člověka je rozpuštěn v krvi (jde asi o jedno procento). Pokud by ho v těle bylo nedostatek, tak by organismus na krytí fyziologických potřeb začal vytahovat z kostí. To už bychom mluvili o začátku osteoporózy.“
Bílkoviny mléka
„Bílkoviny mléka jsou zase důležité pro růst tkání či svalového hmoty. Mají obrannou funkci, což se projevuje hlavně při srážení krve,“ říká šéf ČMSM. Mléčný tuk má významnou energetickou funkci a pomáhá udržovat tělesnou teplotu.
Mléčný tuk
„Mléčný tuk je někdy kritizován za dvě třetiny obsahu nasycených mastných kyselin. Dnes už se ale věda dívá na mléko jako na komplexní matrici, kde se jednotlivé nutriety ovlivňují vzájemně. Je však dobré připomenout, že v mléčném tuku je i jedna třetina nenasycených mastných kyselin, z nichž některé jsou esenciální. To jsou ty, jež blahodárně působí na náš cévní systém a které si tělo neumí samo vyrobit,“ říká Jiří Kopáček.
Mléčný cukr
Výhodou mléčného cukru zůstává fakt, že nezpůsobuje kazivost zubů, jako je tomu u sacharózy. Stejně jako mléčný tuk je zdrojem energie. „Laktóza se fermentuje na významné metabolity, jako je například kyselina mléčná, která má blahodárný účinek v obraně zdraví jedince. Potraviny s obsahem mléčného tuku jsou snáze stravitelné a příznivě působí na gastrointestinální trakt,“ vysvětluje Jiří Kopáček.
ČLÁNKY DO MAILU