„Kokosový olej je na jedné straně velmi doporučován, nabízen v bio obchodech, krásně voní, doporučuje se i pro děti, na přípravu jídel i na pokožku. Na druhé straně se oleje typu kokosový a palmový považují za škodlivé, ostatně jak to i píšete v článku Jak jíst levně a zdravě,“ obrátili jste se na server Vitalia.cz s dotazem: „Jak se orientovat v těchto protichůdných informacích?“
Na příkladu dotazu si můžeme vysvětlit, jak to s těmi tuky vlastně je, které jsou pro nás dobré, a které ne.
Kokosový nebo palmový olej je sice levný, ale zdraví nebezpečný
Vysvětlení, proč ve stravě dávat přednost tukům s nenasycenými mastnými kyselinami proti nasyceným, jsme se věnovali již v článku Šupinatá kůže je příznakem nedostatku tuku v jídle. Naším problémem není tuk, ale spíše typy tuků, které konzumujeme. Právě biochemie, která se odehrává za různými druhy tuků v našem těle, nám pomůže rozlišit mezi dobrým a špatným tukem.
Tropické tuky jsou pro výrobce laciné
Co se vlastně děje v těle po konzumaci tuků s obsahem nasycených mastných kyselin, tedy například zmíněných: kokosového, palmového nebo palmojádrového tuku?
Dnes je většina tuků, které jsou konzumovány, složena z nasycených tuků. Nasycené tuky jsou palivem, které v rámci tuků naše tělo preferuje. Jsou-li využívány jako palivo, dochází k jeho rozkladu na něco, čemu říkáme acetátové fragmenty. Právě z těchto acetátových fragmentů dokáží játra vytvořit cholesterol.
Také odtud se jako palivo používají sacharidy s vysokým glykemickým indexem, dochází též k produkci acetátových fragmentů jako meziproduktů metabolismu, než dojde k jeho úplnému rozkladu na vodu a oxid uhličitý. Taková strava, která obsahuje vysoké množství nasycených tuků a sacharidů s vysokým glykemickým indexem, vede v našem těle k nadměrné produkci a tvorbě cholesterolu a zejména toho tzv. ,,špatného cholesterolu LDL“.
V některých druzích tropických olejů, jako např. kokosový, palmový a palmojádrový, které – jak už lze odhalit z jejich názvů – obsahují velké množství nasycených tuků, nalezneme i další nevhodné a nebezpečné tuky, a to zejména kyseliny palmitové a stearové. Jsou to velmi levné tuky, které většina firem používá ve výrobě různých druhů potravin od pečiva po trvanlivé potraviny – oplatky, smažené výrobky, slané krekry, brambůrky a dále i v krémech, náplních a polevách.
Přečtěte si: Potvrzeno: S pečivem jíme i část vlasů a nehtů
Tyto tuky jsou velmi stálé, stabilní proti vysokému záhřevu, slunečnímu záření, tlaku, vzduchu, teplotě a dalším vnějším vlivům, proti tukům nenasyceným, které velmi rychle např. žluknou a podléhají zkáze. Pro jejich získání a výrobu musí být použity dražší technologické postupy, což se pak výrazně odrazí na koncové ceně výrobku.
Když tuky, tak nenasycené
A co se v těle děje po konzumaci tuků s obsahem nenasycených mastných kyselin? Tyto tuky (mastné kyseliny) obsahují dvojné vazby, kdy jejich uhlíky mezi dvojnými vazbami v řetězci jsou schopny vychytávat vodík z volných radikálů a tím zabránit např. vzniku tumoru rakoviny. Tím dochází v metabolismu k jejich postupnému nasycení.
Tomuto můžeme zabránit i konzumací antioxidantů, které zabraňují oxidaci sloučenin, a tudíž neuvolňují do těla volný vodík, který by mohl napadnout nenasycený tuk. Nenasycené tuky oproti tukům nasyceným nemají žádnou dvojnou vazbu, která by mohla vychytávat volné radikály, a ihned dochází k jejich rozkladu na další metabolity a vzniku např. cholesterolu.
Zastoupení hlavních mastných kyselin v některých tucích
Vepřové sádlo |
palmitová, olejová |
Hovězí lůj |
palmitová, olejová, stearová |
Mléčný tuk |
palmitová, olejová a nižší mastné kyseliny |
Rybí tuk |
linolová, linolenová, EPA,DHA |
Řepkový olej tradiční erukový |
40–50 % erukové, olejová |
Řepkový olej bezerukový |
50 –60 % olejové, 5 % erukové |
Sojový olej |
linolová, linolenová, olejová |
Slunečnicový olej |
linolová, linolenová |
Olivový olej |
linolová, olejová |
Palmový olej |
palmitová, olejová |
Kokosový olej |
laurová, myristová |
Palmojádrový olej |
laurová, myristová |
Ořechový a makový olej |
linolová |
Pro hodnocení kvality tuků na zdraví člověka je posuzujeme podle obsahu důležitých šesti mastných kyselin:
- nasycené – palmitová, stearová (popř. myristová)
- nenasycené – olejová, linolová, linolenová, eruková
Proč tedy nevolit tuky s nasycenými mastnými kyselinami a dát přednost tukům s nenasycenými mastnými kyselinami? Když se podíváme do tabulky, můžeme si dle obsahu kyselin navolit vhodné tuky pro organismus:
Obsah SFA, MUFA, PUFA v různých druzích tuků na trhu
Druh tuku |
% mastných kyselin (% ze sumy celých mastných kyselin) |
||
SFA (nasycené tuky) |
MUFA (mononenasycené tuky) |
PUFA (polynenasycené tuky) |
|
Vepřové sádlo |
25 až 70 |
40 až 70 |
4 až 18 |
Kuřecí sádlo |
30 |
45 |
22 |
Mléčný tuk |
50 až 70 |
25 až 40 |
5 |
Tuk kapra |
25 |
50 |
25 |
Kokosový tuk |
90 |
8 |
1 až 2 |
Olivový olej |
8 až 25 |
55 až 85 |
4 až 20 |
Sojový olej |
15 |
20 |
65 |
Slunečnicový olej |
15 |
15 až 40 |
40 až 70 |
Řepkový olej |
5 až 10 |
50 až 75 |
20 až 40 |
Lněný olej |
10 |
20 |
70 |
Doporučení
- snížit konzumaci stravy s vysokým podílem nasycených tuků a sacharidů s vysokým glykemickým indexem (např. rychlé občerstvení – hamburger v bílé bulce, čínské nudle…)
- zvýšit pohybovou aktivitu
- nahradit špatné tuky (např. palmový, kokosový, palmojádrový tuk) ve stravě dobrými tuky (omega-3 tuky – tučnější ryby, mandle, lněné semínko, avokádo…)
- zvýšit konzumaci vlákniny
- přidat ke stravě antioxidanty – v čerstvém ovoci a zelenině, případně přírodními suplementy (vitamín E, glutation, vitamín C…)
Lipidické složky a doporučení každodenního příjmu pro člověka:
- celkový tuk – 30 % z celkového příjmu potravy
- nasycené mastné kyseliny (kokosový, palmový olej) + trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené pokrmové tuky) méně jak 10 % z celkového tuku
- mononenasycené mastné kyseliny (olejová v olivovém oleji) – 15 % z celkového tuku
- polynenasycené (v rybím tuku) – 7 % z celkového tuku
- poměr omega-3 a omega–6 – nejlépe 5:1
- vitamín E více jak 0,6 mg/g polynenasycených tuků (vitamín E je antioxidant, který zabraňuje oxidaci polynenasycených mastných kyselin a vzniku volných radikálů, vliv na vznik rakoviny)
- cholesterol – méně jak 300 mg
- kyselina linolová 7–10 g
- kyselina alfa linolenová – 1 g
- eikosapentaenová a dokosahexaenová kyselina 350 až 400 mg
Je všechno jinak? Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie