Kolik Čechů je závislých na alkoholu? 40 % pije rizikově, říká adiktolog o průzkumu

Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze se ve svém posledním výzkumu zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali.

„Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum Miroslav Barták z Kliniky adiktologie.

Jaké jsou výsledky výzkumu?

Kolik Čechů je závislých na alkoholu? 40 % pije rizikově

Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u 3 % populace.

Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u 25 % respondentů, rizikové pití u 40 %.

Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem respondentů a respondentek. Muži ovšem obecně dosahují vyššího skóre než ženy.

Nejvíc se pije pivo, víno je hned za ním

„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem,“ popisuje zjištění Miroslav Barták a dodává, že s výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži.

Podle nasbíraných dat necelá třetina respondentů preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, 6 % destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné.

Statisticky významné jsou rozdíly mezi muži a ženami; zatímco muži preferují pivo (43 %), ženy víno (35 %). „Zdá se, že se zvyšující se mírou výskytu problémů se snižuje podíl vína, roste podíl piva a narůstá nevyhraněnost v typu preferovaného nápoje, rozdíly ale nejsou statisticky významné,“ doplňuje doktor Barták.

Velká města jsou na alkohol střídmější

V posledních 12 měsících respondenti nejčastěji pili alkohol doma. Přes 70 % respondentů pilo také v hospodě nebo restauraci, na zahradě nebo během posezení u domu a na návštěvě u někoho jiného.

V hospodě či restauraci pilo více respondentů v menších a středně velkých sídlech (od 1000 do 99 000). Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) a v malých sídlech (pod 1000 obyvatel) se pilo méně. Ve volné přírodě a venku se pilo nejvíce v sídlech od 1000 do 19 999 obyvatel.

Kdy se pije nejvíce?

Pokud jde o měsíce v roce, tendence k vyššímu pití je v letních měsících a během prosince. „Respondenti nejvíce konzumují alkohol na Silvestra a také během zahraničních dovolených, zejména je nárůst patrný u mladších věkových skupin. Muži ve výrazně větší míře pijí na Silvestra a o Velikonocích, což souvisí se zvyklostmi spojenými s těmito svátky. Z doprovodných činností je konzumace alkoholu nejvíce spojena se sledováním filmů či sportu,“ připomíná Miroslav Barták.

Z průzkumu také vyplynulo, že obecně respondenti nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem. Nejčastějšími společníky při pití alkoholu jsou kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku. U kamarádů a vlastní rodiny s narůstajícím věkem společné časté pití klesá. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.

Respondenti nejčastěji uváděli pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli. Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně. Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let celkově omezují pití, ale konzumují alkohol rovnoměrně během celého týdne.

Kardinální otázka: proč pijeme alkohol?

„Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ říká Miroslav Barták. Průzkum ale ukázal i další podněty k pití alkoholu: „Podíváme-li se na motivace k pití z hlediska jejich rozdělení na sociální motivaci, úzkost, depresi, konformitu, tak nejvíce respondentů spadá do kategorie motivace sociální a nejméně do kategorie dosažení konformity. Patrné je, že s klesajícím věkem se tyto motivace snižují.“

Pro zhruba 30 % respondentů platí, že pokud se ostatní opijí, zvyšuje se pravděpodobnost, že se také opijí. Podle adiktologa se ale paradoxně pouze zhruba 10 % respondentů domnívá, že je jejich konzumace alkoholu ovlivněna ostatními.

Pijáci znají rizika alkoholu lépe než abstinenti

Část otázek se zaměřovala na úroveň zdravotní gramotnosti. Celkem 10 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní, 18 % problematickou, na druhou stranu 73 % dostatečnou.

Experti upozorňují, že lidé s vysoce problematickou konzumací alkoholu zdánlivě paradoxně vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti. Podle autorů průzkumu to může být způsobeno kontaktem těchto lidí se zdravotními službami, které již v důsledku své závislosti vyhledali.

„Pro velké množství respondentů (zhruba jednu třetinu) je složité posoudit, zda jsou informace o zdravotních rizicích v médiích hodnověrné, což je v dnešní době závažné zjištění,“ říká doktor Barták.

S tím, že je pití alkoholu zdraví prospěšné, souhlasí méně než 10 % respondentů. Jen mírně přes 10 % respondentů souhlasí, že pití je součástí moderního životního stylu. K této tezi se hlásí zejména mladí do 24 let. „Tato zjištění si do budoucna určitě zasluhují odbornou pozornost, jakkoliv se nejedná o zásadně rozšířené názory,“ soudí adiktolog.

Zhruba dvě pětiny respondentů pak zcela souhlasí nebo spíše souhlasí, že současná česká protialkoholní politika je úspěšná. „Většina respondentů souhlasila s výroky politiků týkajícími se ochrany dětí před prodejem a podáváním alkoholu. Respondenti sice zdůrazňují osobní odpovědnost jednotlivce, ale i tak více než polovina z nich souhlasí, že by na alkoholických nápojích měla být natištěna varování o škodlivých účinících alkoholu,“ popsal postoje veřejnosti doktor Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.