Silná generace lidí narozených v 70. letech minulého století žertuje, že ona se důchodu nedočká. Obavy jsou opodstatněné. Zatímco jejich rodiče dosáhli důchodového věku okolo šedesátých narozenin, Husákovy děti si budou muset na svoji pravidelnou penzi počkat o pět až osm let déle. Děvčeti, které se narodilo právě dnes a za předpokladu, že bude mít dvě děti, je vyměřen den odchodu do starobního důchodu na 11. 12. 2091, kdy mu bude 73 let a 8 měsíců. (Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou sice loni prosadila strop pro důchodový věk na 65 letech, toto zastropování bude pravděpodobně jen dočasné, protože už nyní není jasné, kde se vezmou na důchody peníze.)
Není tedy divu, že s prvním lupnutím v zádech, a možná ještě dřív, mladí pokoukávají po tom, jak se finančně zabezpečit na stáří. Kolik peněz by si měli naspořit, aby mohli v klidu dožít a nemuseli čekat na starobní důchod?
Co nás čeká ve stáří
Odpověď není samozřejmě snadná, protože nikdo neví, jaké bude jeho stáří. Kolika se dožije let a jak moc bude odkázán na pomoc druhých. Záležet bude i na tom, jaký je váš životní standard, zda se budete podílet na chodu domácnosti s partnerem, nebo budete odkázáni na lůžko ve zdravotnickém zařízení.
Internista a geriatr Zdeněk Kalvach říká, že v současné době potřebuje lůžko tři až pět procent seniorů ve věku nad 65 let. Osmdesátiletých je to již pětina. Jedním dechem dodává, že situace začíná být kritická: „Silné ročníky stárnou, lidí, kteří jsou odkázáni na lůžko, přibývá. Na druhé straně ubývá daňových plátců. Pokud se nestane nějaká demografická katastrofa, tak je podle propočtů nezbytné postavit do roku 2025 zhruba 32 000 nových lůžek,“ varuje Zdeněk Kalvach. Zatím není jisté, kde se na ně seženou peníze, tedy okolo 33 miliard korun.
Samozřejmě čím víc bude k dispozici lůžek a financí, tím lepší bude i péče. Co si pod tím představit? „Třeba jestli všechny nějak uspí, aby tam nezlobili,“ odpovídá geriatr. Naráží tím na praxi některých předimenzovaných oddělení a domovů pro seniory. Lůžko, to není jen přidat do pokojíku další postel, ale zajistit i odbornou péči a alespoň nějaký komfort.
Do tří let zemřít
Peníze na péči o seniory se bohužel hledají těžko. Priority jsou jinde, takže vyhlídky nejsou zatím příliš pozitivní.
TIP: Hledáte domov pro rodiče s Alzheimerem? Spadnete do černé díry
Zpět tedy k otázce z úvodu, na kolik let si při takové péči vystačíme s naspořeným milionem za předpokladu, že jsme tabulkově stále ještě „mladí“ na důchod? „Náklady na pobyt ve zdravotnických zařízeních jsou 1000 až 1500 korun denně. Pokud by si senior hradil péči sám, milionová úspora vychází na dva až tři roky,“ vypočítává Zdeněk Kalvach.
Kolik platí zdravotní pojišťovny na pacienta v LDN?
Pacient, jehož zdravotní stav vyžaduje pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných, v současné době nic nedoplácí. Veškeré náklady za něj hradí zdravotní pojišťovny.
„Úhrada za ošetřovací den jednoho pacienta v LDN je stanovena paušální sazbou dle náročnosti ošetřovatelské péče v úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví. V průměru tak VZP za péči o jednoho pacienta v LDN zaplatí zhruba 1900 Kč za jeden ošetřovací den. Částka zahrnuje náklady na veškerou poskytnutou péči. Pacient má hrazený samotný pobyt v léčebně, dále stravu, léky, zdravotnický materiál, ošetřovatelskou a zdravotní péči atd.,“ uvádí Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP.
Bude-li senior fit, pokud tedy nebude potřebovat podporu zdravotnického zařízení, a vystačí si s málem (řekněme s rozpočtem ve výši průměrného starobního důchodu, který dnes činní 11 800 Kč), může si dovolit přestat pracovat o sedm let dříve, než mu stát začne starobní důchod vyplácet. Tedy třeba již v necelých 67 letech.
Vše je samozřejmě nanejvýš hypotetické. Dnes nemůžeme vědět, jaký bude svět a společnost za čtyřicet a více let. Stejně tak nevíme, jaký bude sociální systém, jak stoupnou ceny a podobně. Možná se dočkáme nějakého převratného řešení a budeme se těšit z pohodlného důchodu.
Jedno je jasné již nyní: čím lépe na tom budeme zdravotně, tím kvalitnější „zimu“ života máme šanci prožít. Na to bychom měli myslet především.
Odborná spolupráce:
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Internista a geriatr, člen Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. Působí také jako předseda správní rady Cesty domů (domácí hospic a poradna pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny).
ČLÁNKY DO MAILU