Amalgámové plomby do dvou let skončí. A pojišťovny přestanou plně hradit dospělým zubní výplně

Kdo má bílé plomby bezplatně

V současné době mají bílé výplně na kterémkoliv zubu hrazené jen děti do 15 let věku a těhotné ženy. Pojišťovny zaplatí zpravidla jednu výplň jednou ročně.

U dospělých a dospívajících od 15 let hradí pojišťovny bílou plombu jen na předních zubech. Jde o jedničky, dvojky, trojky, a to u horní i dolní čelisti. A i u nich existuje časový a množstevní limit.

Kdo chce plombu na pojišťovnu, musí počítat s tím, že si nevybere, jaký materiál stomatolog použije. Na přední zuby jde samopolymerující kompozit nebo fotokompozit. Na stoličky u těhotných žen a dětí do 15 let pak skloionomerní cement. Při opravě kazů stoliček u dospělých a dětí nad 15 let je hrazená pouze výplň amalgámem.

V současné době je péče nastavena tak, že si pacient buď zvolí plně hrazenou variantu, nebo si materiál zaplatí sám. Varianta v podobě částečné úhrady z veřejného zdravotního pojištění, při které část materiálu a práce hradí pojišťovna a zbytek si doplatí pacient, u plomb není možná.

Zákaz amalgámu přijde do dvou let

Používání amalgámu v zubních ordinacích ovšem brzy skončí. Jak upozornila nezisková organizace Arnika, konec černých výplní souvisí s revizí evropského Nařízení o rtuti, jenž rozšiřuje plošný zákaz používání této chemikálie na zdravotnictví a další oblasti průmyslu.

Rozšíření zákazu nabývá účinnosti od ledna 2025. Česko, Slovinsko a Bulharsko ale požádalo o výjimku, proto mají na přijetí zákazu čas do ledna 2027. „Na rozdíl od jiných zemí, v nichž nejsou zubní výplně hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, je nutné přijmout legislativní úpravu, na jejímž základě bude nastaven vhodný systém úhrady jiných typů výplní. S ohledem na délku legislativního procesu by bylo problematické, aby tuto změnu ČR stihla do 1. ledna 2025 a dostatečně se na ni připravil celý systém,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Podle mluvčího bude legislativa připravena tak, aby v tuzemsku začal zákaz amalgámových plomb platit nejpozději k polovině roku 2026.

Přečtěte si také:

Jaké plomby, kdy a komu hradí zdravotní pojišťovny

Jak se změní úhrady

Server Vitalia.cz požádal ministerstvo, aby vysvětlilo, co zákaz černých plomb bude znamenat pro pacienty. Tedy jak se změní úhrady výplní z veřejného zdravotního pojištění.

Odpověď je jednoznačná: „Zachovat plnou úhradu z kompozitních materiálů plánujeme pouze u dětí,“ potvrzuje Ondřej Jakob. Ministerstvo plánuje, že nově budou bílé plomby na celém chrupu plně hrazenédo 18 let. Dnes je to jen do 15. narozenin.

Se zákazem amalgámu tedy zmizí plně hrazené plomby pro těhotné ženy a dospělé u řezáků a špičáků. Podle ministerstva ale ani oni po konci amalgámu nebudou muset hradit vše ze svého.

Plnou úhradu vystřídá částečná

Ministerstvo uvádí, že dospělým a dospívajícím zachová částečnou úhradu. Nový systém by měl vypadat tak, že nastaví úhradový strop a do jeho výše materiál plomby zubaři zaplatí zdravotní pojišťovna.

Ministerstvo doplňuje, že maximální úhrada se bude odvíjet procentuálně od úhrady stanovené u dětí. Výše úhrady bílé plomby pro dospělé musí být stanovena alespoň ve výši 40 procent plné úhrady bílé plomby, na kterou budou mít nárok děti do 18 let, podotýká Ondřej Jakob.

Dodává také, že úhrada plomb u dětí a dospívajících bude zpočátku nastavena zhruba na současné úrovni platby za amalgám. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera nyní samotná úhrada amalgámové plomby činí 662 korun bez doplatku pacienta.

Budoucí úhrady by tedy mohly vypadat tak, že lékaři za bílou plombu u dítěte pojišťovna zaplatí necelých sedm set korun. U dospělých by pak úhradový strop činil 40 procent této částky, tedy zhruba 265 korun.

V obou případech jde ale o částku, která materiál i práci u bílých plomb nepokrývá. I lepší amalgám vyjde nejméně na tisícikorunu, za fotokompozit pojišťovny hradí nyní zubařům 1077 korun. Navíc lze předpokládat, že pojišťovny budou hradit opět zpravidla jednu plombu jednou ročně.

Pacienty čekají doplatky

Kdo zaplatí rozdíl mezi skutečnou cenou a úhradou? V případě dětí ministerstvo tvrdí, že úhrada pokryje základní materiál (tím je cement) a práci bílé výplně, takže doplácet u základní varianty nebude nutné. 

U dospělých se ovšem pacient doplatku nevyhne. „Nebude si hradit vše, ale pouze rozdíl mezi stanovenou maximální úhradou a cenou stanovenou poskytovatelem zdravotní služby,“ vysvětluje Ondřej Jakob. Tento princip nyní ve stomatologii u výplní nefunguje, jinde ve zdravotnictví je ale možný. Třeba u očkování či voperování pojišťovnami nehrazených nitroočních čoček.

Výše pacientova doplatku bude záležet na výběru materiálu i náročnosti jeho zpracování. Za kolik mají zubaři plomby prodávat a na kolik má vyjít jejich práce, stát (s výjimkou úhrad) neurčuje, cena je dána nabídkou a poptávkou. Obojí se tedy může u jednotlivých ordinací značně lišit a bude záležet, zda ceník pacienti akceptují, protože žádné limity v něm zubařům stát nenastavuje. Už dnes si můžete zvolit bílou plombu za pár stokorun, ale i několik tisícikorun. Rozvolnění úhrad pak může teoreticky vést k ještě větší pestrosti nabídky materiálů i služeb.

Přečtěte si také:

Dětské pasty dopadly špatně. Je v nich málo fluoridu, některé obsahují titanovou bělobu

V praxi to bude znamenat, že zdravotní pojišťovny už klientům nebudou určovat, jaký materiál pro bílou plombu mají zvolit. Budou-li chtít pacienti úhradu, budou si moci typ plomby vybrat, aniž by o pár stokorun z pojišťovny přišli. Zároveň ale dentistům se smlouvami budou za výplň zdravotní pojišťovny hradit u každého klienta stejnou částku. Z toho plyne, že doplatky z kapsy pacienta se budou lišit. Rozdíly přitom mohou být značné.

Podle Ondřeje Jakoba ale není vyloučeno, že úhradový strop bude nakonec vyšší než pár stokorun. Jednak bude záležet na velikosti kazu (u menších plomb, u nichž bude práce levnější, pojišťovny přispějí na materiál více) a pak také na kondici celého systému veřejného zdravotního pojištění. Když bude dostatečně bohatý, budou pojišťovny lidem hradit více. 

„Ministerstvo zdravotnictví se zároveň snaží, aby úhrada bílé plomby významně rostla a přibližovala se tržním cenám nesmluvních poskytovatelů. Jaká výše úhrady bude stanovena po novelizaci zákona, bude primárně záviset na jednání mezi plátci a poskytovateli péče, kde v rámci dohodovacího řízení by tyto úhrady měly být stanoveny, a to tak, aby byla zajištěna dostupnost péče,“ dodává mluvčí rezortu.

S ohledem na to, že zubní kaz je považován za onemocnění, kterému lze do značné míry předejít prevencí, tedy správným čištěním a preventivními kontrolami, nejde s vyšším stropem úhrad automaticky počítat.

Přečtěte si také:

Ani dvakrát denně, ani dvě minuty. U čistění zubů se nemusíte držet zaběhlých pravidel

Za prevenci příspěvky navíc

Maximální úhrada ale nebudou jediné peníze, které budou moci dospělí či těhotné ženy od pojišťoven na bílé plomby získat. Ministerstvo plánuje, že v tomto směru uvolní pravidla pro vyplácení příspěvků z fondů prevence pojišťoven. Dnes z těchto peněz zájemci mohou žádat např. příspěvky na dentální hygienu. Proplácí se ale až zpětně a za rok zpravidla pouze jednou v určitém limitu.

Přečtěte si také:

Co nového proplatí pojišťovny: Příspěvky na genetiku i vakcínu proti oparu

Podobně by v budoucnosti mohli zájemci zpětně dostávat také bonusy na bílé plomby. Podmínkou ovšem bude, že nezanedbají prevenci. Tedy jednu zubní preventivní prohlídku za rok a k ní případně druhou zubní prohlídku, na kterou zájemci ke stomatologovi mohou i po zavedení tzv. agregované platby, aniž by měli zdravotní potíže.

„Zákon v zásadě předpokládá, že příspěvek bude tím vyšší, čím více bude pojištěnec dodržovat preventivní opatření, tedy zejména chodit na pravidelné prohlídky,“ upřesňuje Ondřej Jakob.

Z jeho vyjádření ale napřímo vyplývá, že ministerstvo pozmění současný systém bonusů. Minimálně u zubní péče. Ondřej Jakob totiž hovoří o vytvoření „osobního účtu“, na němž budou pojištěnci virtuální peníze přibývat v závislosti na tom, jak svědomitě bude plnit prevenci, a to nejen tu zubní, ale také např. u praktického lékaře nebo gynekologa.

Někdo si tak bude moci dovolit příspěvek, jenž mu pokryje i celý rozdíl mezi maximální úhradou a doplatkem, jiný na takové peníze nedosáhne. Záležet ovšem samozřejmě bude opět na ceně zvoleného materiálu a na tom, kolik ročně pacient bude potřebovat plomb.