Názor k článku Kopírujete ve výchově své rodiče? A je vůbec úniku? od jméno není podstatné - Anketa o kopírování výchovy, resp. nabídnuté odpovědi, jsou...

Anketa o kopírování výchovy, resp. nabídnuté odpovědi, jsou divné, zavádějící.

Nelze přeci paušálně říct, že kopíruju výchovu a ještě přidat to velké ALE. Každý přece nutně kopírujeme to, co nám dali rodiče - někdy vědomě, někdy nevědomě, někdy rádi, někdy proti vlastní vůli.

Ve výchově vlastního dítěte se pochopitelně hodně opírám o to, jak jsem sám byl vychováván. To, co s odstupem mnoha let považuji za prospěšné, nadále používám - vědomě a rád. Jiné věci upravuji, protože mi byly nepříjemné, ale svůj smysl měly. A pak jsou věci, kterým se vyhýbám nebo se o to snažím (určité vzorce chování má člověk příliš zaryté pod kůží).

Výchova mých rodičů pochopitelně nebyla dokonalá (stejně jako nikdy nebude ta má), ale přesto tam převažují ty chvíle, na které rád vzpomínám a výchovy rodičů si i přes mnohé chyby velmi vážím.

Takže bych si dovolil čtvrtou možnost:

NĚKDY kopíruji své rodiče a dělám to rád.