Že mají dřevokazné parazitické houby, například různé druhy chorošů, léčivé účinky, se ví už i v Evropě dlouho. Co se přitom týká Číny a obecně asijských zemí, tam je tradice využívání léčivých hub jak přímo v léčitelství, tak v gastronomii stará tisíce let. Skutečnost, že Češi nakupují přípravky a extrakty z léčivých hub dovážené k nám ze zahraničí, tak má svou logiku.
Co se dozvíte v článku
Léčivé houby v ČR
Ne všichni ale vědí, že léčivé jedlé houby se pěstují také u nás a že je možné pěstovat si celou řadu druhů těchto hub na zahrádce, nebo dokonce na balkónu či v květináči.
To také někteří lidé činí, obvykle jde ale o hlívy, případně o žampióny, a v poslední době také o exotické druhy hub, známé pod obchodními názvy jako šiitake (shiitake) nebo reishi. Ty obsahují řadu pro tělo potřebných látek, jako jsou beta-glukany, a jejich pravidelná konzumace je tak mimo jiné podporou imunity.
Existuje však i léčivá houba obsahující látky, které ani v šiitake, ani v reishi nejsou. Je to korálovec ježatý (Hericium erinaceus), který mimochodem roste také na území naší země, jeho sběr se ale nedoporučuje, protože jde o vzácnou a chráněnou houbu.
Umělé pěstování léčivého korálovce
I korálovec lze ale pěstovat uměle, a dokonce i průmyslově k přímému prodeji a následné konzumaci. Optimalizací pěstebních procesů se přitom věnuje profesor Ivan Jablonský z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), a dokonce i diplomová práce z roku 2016 (autorkou je Radmila Sobotová).
Vzorky z ČZU jsou v současné době zatím ještě neprodejné, neboť se jejich složení zkoumá v laboratořích, mimo jiné s cílem zvýšit obsah v korálovci přítomných jedinečných látek. Na území naší země však již existuje pěstitel, u kterého si budou moci již za pár týdnů případní zájemci historicky první letošní tuzemskou úrodu korálovců koupit.
Letos bude na prodej 100 kg korálovce
Oním pěstitelem je Rudolf Rýznar, který se pěstování hub dlouhodobě věnuje v obci Kojátky u Bučovic na Přerovsku. Rudolf Rýznar také s ČZU dlouhodobě spolupracuje a letos svou nabídku obohatil právě o korálovce.
První plodnice této houby by měly být k dispozici zhruba na počátku července, druhá „várka“ pak v průběhu srpna letošního roku. Nepůjde ale o velké množství, podle pěstitele bude k dispozici zatím úhrnem přibližně sto kilogramů korálovce. Na „test terénu“ to ale může stačit, uvážíme-li, že váha jedné plodnice se pohybuje mezi deseti až dvaceti dekagramy.
Korálovec ježatý pro zdravá střeva i na dobrou paměť
Uvedené specifické látky, které korálovec obsahuje, jsou přitom erinaciny a herycinony. Ty mimo jiné působí příznivě na mikrobiom ve střevech, což zprostředkovaně ovlivňuje mozkovou činnost. Zatímco příznivý vliv na trávicí trakt je znám poměrně dlouho a díky tomu byl korálovec užíván při zánětech žaludku a střev (podle čínské medicíny „vyživuje“ korálovec pět vnitřních orgánů – játra, plíce, slezinu, srdce a ledviny), skutečnost, že konzumace korálovce zpožďuje neurodegenerativní nemoci, je známa zhruba posledních patnáct let, je už ale ověřena klinickými studiemi. Korálovec je tak prevencí Alzheimerovy či Crohnovy nemoci, výrazně snižuje riziko infarktu, ale také tvorbu volných radikálů a obecně podporuje životaschopnost buněk.
Až na jeden případ, u něhož však nebyla prokázána přímá souvislost s konzumací korálovce, nebyly v žádném případě zjištěny jakékoli nežádoucí účinky.
Znalci doporučují tepelnou úpravu korálovce
I když některé internetové stránky doporučují konzumovat korálovec za syrova, profesor Jablonský doporučuje naopak vždy jeho tepelnou úpravu. I korálovec, stejně jako prakticky všechny rostliny i houby, si na svou obranu vytváří přírodní toxiny, jejichž vliv tepelná úprava paralyzuje.
Uměle vypěstované korálovce nicméně mají podle jeho slov takových nežádoucích látek zhruba o třicet procent méně než plodice přímo z přírody.
Optimálně zralý korálovec má přitom krémovou až nažloutlou barvu, zakoupený vydrží v lednici zhruba pět dní až týden. V současné době se korálovec průmyslově pěstuje pouze v Jižní Korei a Švýcarsku.
ČLÁNKY DO MAILU