Svěže zelenou rostlinu znali už ve starověku a tehdy používali především její semena. Dnes je stále rozšířenější přísadou do pokrmů, jejíž specifická chuť má své skalní příznivce i odpůrce. Koriandr má vysoký obsah vitamínu K a podle lidové medicíny dokáže ulevit při potížích s trávením.
Co se dozvíte v článku
Někomu chutná jako prostředek na nádobí
Zvláštní chuť koriandru setého (Coriandrum sativum) nemusí vyhovovat každému, a i když si ji třeba později zamilujete, ne vždy je to láska na první ochutnání. Mnoho lidí vnímá jeho chuť a aroma třeba jako citrón nebo limetku, ale je řada takových, kteří koriandr popisují jako prostředek na nádobí, jak prokázala studie z roku 2012.
Vše je spojeno s rostlinným genem, který produkuje některé specifické aldehydy, které se používají také v řadě mýdel a odmašťovačů. Bylo také zjištěno, že vnímání chuti koriandru je spojeno i s lidskými geny a jejich variantami.
Koriandr v hrobce faraóna Tutanchamona
Koriandr si užívali lidé už ve starověku. Za nejstarší archeologický nález koriandru se dá považovat asi 15 semen, nalezených v izraelské jeskyni Nachal Chemar poblíž Mrtvého moře. Jejich stáří se odhaduje na 6000 až 8000 let.
Lahvička s koriandrem byla nalezena také v hrobce faraóna Tutanchamona, a protože tato rostlina neroste ve volné přírodě v Egyptě, badatelé tento nález považují za důkaz, že koriandr cíleně pěstovali už starověcí Egypťané. Ebersův papyrus, slavný egyptský lékařský text datovaný do období okolo roku 1550 před naším letopočtem, popisuje léčebné i kulinářské využití této rostliny.
V antickém Řecku ho podle všeho pěstovali i pro výrobu parfémů a také ho využívali hned dvojím způsobem: semena jako koření a listy jako bylinu. Později ho zmiňují například slavný lékař a „otec medicíny“ Hippokratés (asi v roce 400 před naším letopočtem) a lékař, botanik a lékárník Pedanius Dioscorides (65 našeho letopočtu).
Koriandr v gastronomii
Všechny části rostliny jsou jedlé, ale čerstvé listy a sušená semena jsou části, které se tradičně využívají v kuchyni.
Listy teplem ztrácejí na chuti
Listy jsou složkou mnoha pokrmů, jako třeba chutney, salátů, salsy anebo guacamole, dále se hodí do polévek, masitých jídel anebo k rybám a mořským plodům. Teplo snižuje výraznost jejich chuti, proto se často používají jen čerstvé do hotových pokrmů anebo se do nich přidávají těsně před koncem vaření.
V indických a asijských receptech je však obvyklé, že se velké množství listů vaří spolu s jídlem.
Listy se po oddělení od rostliny rychle kazí a při sušení nebo zmrazení ztrácejí své aroma, proto je vhodnější používat je čerstvé.
U semen naopak zahřátí zvýrazní aroma
Semena mohou být celá anebo v mleté formě, jejich pražení či zahřívání zvyšuje chuť, vůni i štiplavost. Obsahuje ho například koření garam masala a kari z Indie.
Mimo Asii se semeno koriandru často používá při kvašení zeleniny, v některých částech světa se přidává do klobás, do chleba anebo při vaření určitých typů piva. Tehdy se k nim často doplňuje i pomerančová kůra, aby spolu nápoji dodaly citrusový charakter.
Semena koriandru jsou také jednou z důležitých rostlin používaných k ochucení ginu.
Kořeny koriandru mají intenzivnější chuť než listy a najít se dají v různých asijských kuchyních, hlavně pak v thajských pokrmech, jako jsou polévky nebo kari pasty.
Mexický koriandr je příbuzný, ale ne stejný
Koriandr může být zaměňován s rostlinou máčka smrdutá (Eryngium foetidum), která má podobnou chuť i aroma, avšak obojí je u ní o něco silnější než u koriandru. Patří do stejné čeledi miříkovité (Apicenae), ale je z jiného rodu.
Lidově se této bylině říká mexický koriandr, culentro nebo culantro. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky a Karibiku, a proto je typická pro pokrmy z tohoto regionu. Ale protože se pěstuje po celém světě, neschází ani například v asijských jídlech.
Lidová medicína používá koriandr na lepší trávení
Koriandr se uplatňuje v lidovém léčitelství jako prostředek příznivě ovlivňující trávení. Má pomáhat při bolestech břicha, pocitu plnosti nebo nadýmání a bývá doporučován také v čajové směsi spolu s kmínem.
Tato vlastnost se využívá rovněž v kuchyni při úpravě tučných pokrmů, kdy přidaný koriandr může pomoci zmírnit obtíže po jejich konzumaci.
Obklady z koriandru se považují za způsob, jak si ulevit při revmatických bolestech kloubů.
Koriandr obsahuje vysoké množství vitamínu K, dále má poměrně hodně vitamínů C a A i vitamínů skupiny B. Je v něm obsaženo i celkem dost manganu, draslíku a železa. Připisují se mu tradičně také afrodiziakální účinky. Je však třeba používat ho aspoň zpočátku opatrně, protože u citlivějších osob může, jako prakticky každá jiná rostlina či bylina, způsobit alergickou reakci.
Jak pěstovat koriandr
Pokud chcete mít koriandr stále čerstvý po ruce, je poměrně snadné si ho vypěstovat třeba za oknem, na balkóně anebo na zahrádce. Tam se vysévá ideálně až v druhé polovině května, kdy nehrozí prudké ochlazení, a sice do řádků vzdálených od sebe asi 25 až 30 centimetrů. Vyklíčí zhruba za 3 týdny podle počasí, je třeba ho hojně zalévat. Vzrostlé rostlinky pak také potřebují rovnoměrně vlhký záhon.
V prvních dvou případech, tedy na parapet či na balkón, je třeba připravit nádobu o průměru aspoň 30 cm (anebo cca půl metru širokou) a zhruba čtvrt metru hlubokou. Dno se vyplní umělým kamenivem keramzitem, které se zasype substrátem pro pěstování bylin. Na něj se rozsypou semínka a zakryjí se 0,5 až 1 cm vysokou vrstvou substrátu. Opět pravidelně zvlhčujeme, a když rostlinky mají 10 až 15 cm, může se začít se sklizní lístků.
Po dvou až třech měsících přestávají růst, a tak ještě před uvadnutím je možné zasít novou várku. Neuškodí, pokud do misky pod nádobou přidáváme pravidelně vodu, aby si jí rostlina mohla načerpat tolik, kolik potřebuje. Lze si však pořídit i vzrostlejší koriandr přímo v květináči.
ČLÁNKY DO MAILU