Koronavirus a domácí násilí: opatření skončila, volání o pomoc stále přibývá

Někteří však zažívali mnohem horší situace – byl jim zamezen přístup k internetu, telefonu nebo financím, byli po celou dobu doma ponižováni, biti, týráni nebo nuceni poslouchat, jak je ubližováno někomu jinému.

Sami doma…

Podmínky nouzového stavu jsou živnou půdou pro domácí násilí. „Pokud bylo agresorovi a jeho oběti v době nouzového stavu zamezeno chodit do zaměstnání, věnovat se běžným aktivitám nebo opouštět bydliště z důvodu karantény, je zde jistě větší riziko, že při dlouhodobém, takřka neustálém vzájemném kontaktu stoupá riziko napadení,“ říká Blanka Ráčková, případová manažerka z Bílého kruhu bezpečí.

Oběti v době nouzového stavu rovněž měly menší možnost vyhledat pomoc nebo si zjistit informace o domácím násilí. Důvodů je hned několik – oběť byla pod neustálým dohledem agresora v domácnosti, neměla přístup například k internetu nebo telefonu.

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Sociální služby a neziskové organizace, jejichž činností je pomáhat obětem domácího násilí a poskytovat o této problematice informace, v době nouzového stavu musely omezit svou činnost – služby byly poskytovány pouze na dálku (telefonicky, e-mailem, případně online přes různé aplikace), zastavil se příjem osob do azylových domů pro osoby v krizi, některé organizace byly nuceny svou činnost v době krizové situace úplně zastavit.

Omezená pomoc v době nouzového stavu

Samotné organizace se v začátcích nouzového stavu samy potýkaly s problémy, jak zajistit a koordinovat své služby s ohledem na různá opatření vlády. Například společnost Acorus, stejně jako mnoho dalších organizací a firem, nedostatek ochranných pomůcek (například roušek) řešila samovýrobou.

„Přenastavili jsme služby poradny tak, aby byly dostupné co největšímu počtu klientek i v době omezení osobních kontaktů,“ vysvětluje situaci Jaroslava Chaloupková, ředitelka Acorusu. Tato organizace nabízí několik služeb pro osoby ohrožené domácím násilím, mezi nimi je i jeden „krizový pokoj“ v azylovém domě. Tento pokoj slouží jako pomoc vyhrazená pro ženu s maximálně třemi dětmi v akutní krizové situaci. Krizový pokoj musel však v době nouzového stavu sloužit jako místo určené pro případnou izolaci, a nemohl tak být využíván ke svému účelu.

Nárůst počtu telefonů od obětí domácího násilí

Přestože některé organizace v době nouzového stavu nezaregistrovaly zvýšený počet hovorů (důvodem může být omezení některých dalších služeb), Linka pomoci obětem Bílého kruhu bezpečí zaznamenala nárůst nových případů o pětatřicet procent oproti stejnému období v minulém roce. Tento nárůst může znamenat nejen větší výskyt domácího násilí (následkem vzrůstajícího stresu a konfliktů mezi partnery), ale může signalizovat i větší snahu obětí řešit tyto problémy.

Nárůst počtu hovorů se netýká jen nových zájemců o službu, takzvaných „prvokontaktů“, ale i osob, které již dříve služby daných organizací využily. Pandemií se zesílily a vystupňovaly stávající problémy – odtržení od blízkých osob, nemožnost docházet k psychologovi, nutnost stýkat se s bývalým partnerem při jeho návštěvě dítěte (z důvodu pozastavení poskytování služby asistovaného setkávání jinou organizací) a podobně.

A co je možná zarážející – nárůst stále nekončí, ani po ukončení nouzového stavu.

Opatření skončila, volání o pomoc stále přibývá

Jaroslava Chaloupková z Acorusu popisuje aktuální zkušenosti: „Evidujeme velký nárůst poptávky jak po poradenství, tak po pobytových službách, hlavně po ukončení nouzového stavu – až o pětasedmdesát procent více prvokontaktů na nonstop lince.“

Důvodem tak vysokého nárůstu může být rozvinutí agresivního chování jedince pod velkým stresem vůči oběti, která se rozhodla po ukončení nouzového stavu svou situaci okamžitě řešit.

Další možností je podle odborníků zvyšující se intenzita a četnost agrese nebo manipulace agresora vůči oběti, která se až nyní odhodlala požádat o pomoc.

TIP: Jak přežít s psychopatem v karanténě. Vyzkoušejte KVÍZ: Poznáte psychopata?

Poznáte psychopata?

Spustit kvíz

Výzkum: samotné fyzické násilí je jen špičkou ledovce

Zvyšující se počet případů a situace nahrávající domácímu násilí zapříčinily, že se tato problematika opět dostala více do povědomí české veřejnosti. Zaměřil se na ni také výzkum Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s neziskovými organizacemi.

Téměř dvouměsíční výzkum Domácí násilí za COVID-19: Když z pasti není úniku (a pomoc funguje jen někdy) ukázal, že „fyzické násilí s viditelnými důsledky je pouhou špičkou ledovce domácího násilí. Daleko častěji se jedná o opakující se dlouhodobou kombinaci psychického, fyzického, sexuálního i ekonomického násilí a manipulace,“ jak uvádí v tiskové zprávě Blanka Nyklová, odborná pracovnice Sociologického ústavu AV ČR.

Nouzový stav ukázal na určité mezery v poskytování pomoci obětem různých forem násilí, hlavně ze strany státních institucí, jako jsou policie, soudy a orgány sociálně-právní ochrany dětí. Například institut vykázání agresora (policie má právo vykázat agresora z jeho obydlí na dobu deseti dnů, předpokládá-li se možnost dalšího útoku vůči oběti), nástroj prevence domácího násilí, vzhledem k opatřením nebylo možné leckdy použít. Orgány často kontraproduktivně vyzývaly pouze ke smíru. Pokud již byl institut vykázání použit, bylo nutné potenciálnímu pachateli najít krizové lůžko, aby byla dodržena nařízení vlády. Bohužel, pokud chtěla oběť odejít od agresora (mnohdy i s dětmi) a sehnat krizové ubytovaní, aniž by porušila nařízení vlády (zákaz návštěv mimo určených výjimek), byla situace mnohem složitější.

Nové formy pomoci

Závěrem lze říci, že koronavirus sice ukázal mezery v českém systému pomoci obětem domácího násilí, ale současně objevil i další metody pomoci – například chatové nebo skypové poradenství. Informace najdete na stránkách organizací nabízejících pomoc.