Koronavirus: k podpůrné léčbě COVID-19 se využívají i volně dostupné léky

Onemocnění koronavirem SARS-CoV-2 označované nověji COVID-19 (COrona VIrus Disease 2019) se objevilo poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Odsud se poté rozšířilo do celého světa.

Šíří se nepravdivé zprávy o koronaviru

V současné době lze na internetu a v médiích najít spoustu dezinformací a falešných zpráv. V následujícím přehledu jsme se pokusili zrekapitulovat situaci a doplnit několik informací o možné terapii či prevenci tohoto onemocnění. Nicméně za optimální terapii je zodpovědný vždy ošetřující lékař a následující informace nemohou nahradit konzultaci s lékařem, resp. Krajskou hygienickou stanicí.

Zde uvádíme několik nepravdivých informací získaných na internetu, Facebooku, YouTube, Twitteru atd., které se podle dostupných informací nezakládají na pravdě:

• Falešná zpráva, že americká vláda již vytvořila a patentovala vakcínu pro koronaviry před několika lety, sdílená s několika tisíci uživateli Facebooku.
• Naprosto nesmyslné je tvrzení, že „koronavirus unikl omylem z nějaké výzkumné laboratoře“, případně byl úmyslně vypuštěn.
• Při léčbě infekcí koronavirem je vhodné užívat vysoké dávky vitamínu C.
• Falešné zprávy (tzv. hoaxy) o účinnosti některých doplňků stravy, které nejsou podloženy žádnými odbornými studiemi.
• Virus se může přenést pomocí zásilek z Číny.

Pro uvážlivé hodnocení situace s výskytem koronaviru a jeho nebezpečnosti lze dobře využít informace z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA. Aktuální výskyt koronaviru a počty nakažených osob lze zjistit přehledně např. na webu Gisaid.org.

Přenos a prevence přenosu koronaviru

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Šíří se kapénkami až na vzdálenost čtyři až pět metrů, setrvává na površích, kde zůstává infekční ještě několik hodin. Vstupní branou do organismu je ústní a nosní dutina a také oční sliznice.

Jako základní ochranné pomůcky by měly tedy být používány respirátory třídy FFP3, latexové jednorázové rukavice a speciální brýle či masky chránící dokonale oči.

Při vyloučení močí může virus přežívat dva dny. Při vyloučení stolicí asi týden. Nicméně podle zkušeností s viry ptačí chřipky a SARS jsou tyto viry velmi citlivé k dezinfekci chlorem i UV zářením, proto nehrozí kontaminace pitné vody.

Pro účinnou desinfekci se doporučuje používat virucidní gely, mýdla a roztoky. Pro osobní hygienu rukou je rovněž dostačující správně provedené mytí rukou zásaditým mýdlem po dobu minimálně čtyřiceti sekund. Alkoholové desinfekční přípravky by měly obsahovat minimálně 60 % ethanolu, lihobenzínu nebo izopropylalkoholu. Velmi účinný je rovněž 0,1% roztok chlornanu sodného (SAVO), případně 0,05–0,2% roztok benzalkonium chlorid nebo 0,5% roztok peroxidu vodíku.

Galerie: Jak si umýt ruce, abychom se zbavili virů

• 
• 
• 

Dalších 8 fotografií

Příznaky

U infikovaných lidí se příznaky onemocnění projeví v průměru za pět až šest dní; inkubační doba se však pohybuje od jednoho do čtrnácti dnů.

Průběh onemocnění COVID-19 může být asymptomatický až závažný s pneumonií a úmrtím. Analýzou dostupných dat od pacientů s COVID-19 bylo zjištěno, že u přibližně 80 % případů probíhá onemocnění s lehkým průběhem, bez pneumonie nebo s nezávažnou pneumonií a většina nemocných se zotavuje. U 14 % pacientů s COVID-19 je evidován závažný průběh onemocnění a 6 % případů má kritický průběh onemocnění. Převážná většina nejzávažnějších průběhů onemocnění a úmrtí se vyskytla u starších osob a osob s jiným základním chronickým onemocněním.

Nejčastěji hlášeným klinickým příznakem u hospitalizovaných pacientů je horečka, dále kašel, dušnost, myalgie a únava. Typické jsou i snížené hladiny T-lymfocytů, zjištěné u 45 % pacientů. Méně častými příznaky mohou být průjem a zvracení.

Více informací naleznete na ourworldindata.org/coronavirus.

Diagnózu je ale vždy nutné potvrdit specifickým diagnostickým testem na koronavirus (PCR test).

Seznam laboratoří pro vyšetřování původce COVID-19 zveřejňuje Státní zdravotní ústav.

Rizikové skupiny pacientů

Skupinu s nejvyšším rizikem komplikací a úmrtí představují pacienti ve věku nad šedesát let a pacienti s primárními onemocněními, jako je hypertenze, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění (astma, CHOPN…), imunodeficientní a onkologičtí pacienti.

Infekce u dětí se zdá být poměrně vzácná a její průběh mírný. Pouze 2,4 % ze všech potvrzených případů tvořily děti ve věku do devatenácti let. Velmi malá část ve skupině do devatenácti let pak měla závažný (2,5 %) či kritický průběh nemoci (0,2 %).

Těhotné ženy nejsou podle doposud dostupných informací ohroženy koronavirem více než běžná populace a rovněž u nich nebyl zaznamenán vážnější průběh onemocnění než u běžné populace. Je předpoklad, že stejně jako u viru chřipky není teratogenní, resp. doposud nebyla potvrzena možná teratogenita.

Terapie

Pro infekci COVID-19 není vyzkoušena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní koronavirem by měli zahájit symptomatickou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta.

V Číně jsou v kauzální terapii koronaviru zkoušena různá antivirotika, nicméně doposud chybí informace o jejich úspěšnosti. Mnohá z těchto léčiv jsou zatím dostupná pouze v některých stádiích klinického zkoušení. Konkrétně se jedná o tyto léčivé látky – Actemra, Galidesivir, Lopinavir, Oseltamivir, Remdesivir, Regeneron a další.

Několik firem se snaží vyvinout účinnou vakcínu, ať už de novo, nebo modifikací vakcín proti MERS apod. Dle dostupných informací však mohou být teoreticky dostupné nejdříve na konci letošního roku.

Uvažuje se o několika možných terapeutických alternativách a možnostech léčby, některé se již testují v praxi.

Podpůrná terapie

K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky, množství symptomů onemocnění COVID-19 se dá úspěšně léčit. Vysokou účinnost léčby potvrzuje na svých stránkách i Světová zdravotnická organizace. Analgetika, antipyretika, expektorancia atd. není nutno zmiňovat, zaměříme se dále na protivirově působící volně prodejná léčiva.

Lékořice hladká (Glycyrrhiza glabra)

V roce 2003 proběhla studie, porovnávající účinnost ribavirinu, 6-azauridinu, pyrazofurinu, kys. mycophenolové a glycyrrhizinu proti dvěma kmenům koronaviru (FFM-1 a FFM-2) získaných od pacientů se SARS. Glycyrrhizin byl nejúčinnější v inhibici replikace virů. Glycyrrhizin také inhiboval adsorpci a penetraci virů do buněk. Nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19. 

Nabízí se tak možnost využití extraktů lékořice k pomocné léčbě COVID-19. Nejsnazší cestou je magistraliter příprava Mixtury solvens (Rp. Ammonii chloridi 2,5; Liquiritiae extracti sicci 2,5; Aquae conservantis 95,0; M.f. sol., ad vitr. fusc.; D.S. 3–4 x denně 1 polévkovou lžíci v teplém čaji). Komplikací je, že extractum liquiriae je v současné době ve výpadku.

Pelargonium sidoides

Antivirový účinek EPs® 7630 je založen na inhibici replikace virů. Extrakt potlačuje proliferaci virů a tak působí proti šíření infekce. Doplňkový antivirový účinek EPs® 7630 se zakládá na modulaci nespecifického imunitního systému. In vitro studie ukazují účinnost vůči influenza A viru (H1N1, H3N2), lidskému respiračnímu syncyciálnímu viru, lidskému koronaviru typu HCo-229E, parainfluenza viru a coxsackie viru.

Studie nebyly prováděny se SARS-CoV-2, žádný lék nemá doposud studie na to, že je účinný proti koronaviru COVID-19. Pelargonium sidoides může zmírnit průběh, zabránit sekundární infekci apod., nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19.

Hořec drsný (Gentiana scabra)

Několik studií prokázalo, že extrakt z kořene hořce drsného (Gentiana scabra) inhibuje replikaci SARS-CoV. V ČR registrované léčivo Sinupret, obsahující extrakty z kořene z hořce žlutého, květů černého bezu, nati verbeny, květů prvosenky a natě šťovíku, vykazovaly ve studiích účinnost vůči influenza A, Chile 1/83 (H1N1) viru (FluA), původci prasečí chřipky A/California/07/2009 (H1N1) (pFluA), původci parainfluenzy typu 3 (Para 3), lidskému respiračnímu syncyciálnímu viru, rhinoviru typu B (HRV 14), coxsackie viru subtypu A9 (CA9) a adenoviru C subtypu 5 (Adeno 5). Studie nebyly prováděny se SARS-CoV-2, léčivo může zmírnit průběh onemocnění, zabránit sekundární infekci apod., nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19. Tyto informace platí pro originální léčivo, složení doplňků stravy není známé; přestože se často odvolávají na klinické studie originálních léčiv.

Vitamín D

Studie jednoznačně prokazují vliv nedostatku vitamínu D na snížení obranyschopnosti organismu. Vitamin D je zásadní aktivátor adaptivní imunitní odpovědi a bez dostatečného zásobení vitaminem D se T-lymfocyty při předložení antigenu neaktivují. V momentu, kdy je T-lymfocytům prezentován cizí antigen, hledají přítomnost vitaminu D, a není-li v dostatečném množství v okolí přítomen, T-lymfocyty nejsou schopny se aktivovat.

Vliv suplementace vitaminu D při akutních onemocněních respiračního traktu, ale i jako prevence těchto onemocnění, je podpořen několika studiemi a obzvláště v zimním období je jednoznačně doporučován, ale nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19.

Beta-glukany

Beta-glukany (β-glukany) jsou heterogenní skupinou látek, které se skládají z molekul glukózy vzájemně spojených β-glykosidovými vazbami. Studie zabývající se ovlivněním fagocytózy, hladinou cytokinů a odpovědí na protilátky potvrzují, že podávání beta-glukanů významně snížilo příznaky chřipkové infekce a snížilo i úmrtnost na zvířecích modelech.

Preventivní podávání beta-glukanů může ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh. Nelze je však pokládat za kauzální terapii COVID–19.

Doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí 250–500 mg.

Acetycystein

Expektorans, které kromě expektoračního efektu zvyšuje množství glutathionu a následně také zlepšení buněčné imunity. Zde je nutné zmínit adekvátní léčbu onemocnění dýchacích cest, kdy je nutno zajistit dostatečnou a kvalitní expektoraci, obzvláště u koronavirových infekcí, tím se snižuje riziko sekundárních plicních infekcí.

Doporučuje se užívat v dávkách 1200–1800 mg denně.

Další možnosti

Další možná pomocná léčiva a doplňky stravy, které by měly mít pozitivní efekt na prevenci, ale i při terapii onemocnění koronavirem COVID-19, jsou selen a zinek. Neexistuje k nim však dostatek studií. Při této volbě lze doporučovat tyto látky v uvedených doporučených dávkách:

• Selen v denní dávce 50–100 mcg, jako antioxidant a důležitá součást peroxidáz.
• Zinek v denní dávce 30–50 mg, jako antioxidant.

Závěrem

„Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.“

Karel Čapek

Lidové noviny, 29. 1. 1931