Letní prázdniny jsou v Německu pouze šest týdnů a každý rok začínají, respektive končí v jiném termínu. Systém je nastaven tak, aby se spolkové země vystřídaly jak na dovolených, tak i na silnicích. V některých zemích tedy začal školní rok již na začátku srpna, zatímco jinde děti usednou do lavic až v půlce září.
Vzhledem k letošní pandemii je začátek školního roku spojen s určitými obavami: přinese intenzivní setkávání desítek dětí v uzavřených třídách zvýšený nárůst případů onemocnění? Pomohou hygienická opatření, případně jaká? Vydrží nápor nově nemocných nemocnice?
Odpovědi na tyto i další otázky se teprve dozvíme, ale na to, jaký je školní rok v čase korony v praxi, se můžeme podívat právě do částí Německa, ve kterých už školní rok běží. Například do hlavního města Berlína.
Srpen v Berlíně je ve znamení roušek ve školách
Německá virologická společnost varovala na začátku školního roku před podceňováním role dětí při šíření viru a upozornila na nutnost prevence: „Nedostatečná prevence a opatření mohou vést k rychlému šíření nemoci, a tedy i k uzavření škol,“ cituje její prohlášení agentura DPA. O tom, jak přísná mají být opatření, rozhodují jednotlivé spolkové země samy.
Rodiče žáků v berlínských školách se tak krátce před návratem do lavic (v Berlíně začal nový školní rok 10. srpna, pozn. red.) dozvěděli, že si děti musejí kromě penálu a svačiny přibalit do aktovky i roušky.
Roušky si děti musejí nasazovat pouze ve společných prostorech, tedy na chodbách, schodištích, případně školních knihovnách a v jídelně ve frontě na oběd. K dalším doporučením patří časté větrání, pravidelné mytí nebo i dezinfikování rukou a samozřejmě nejskloňovanější slovo roku „der Abstand“ neboli odstup. Děti také sedí v lavicích po jednom a měly by se vyvarovat bližšího kontaktu bez nasazených roušek.
Roušky mají vlastní, pokud ji ale zapomenou doma, musí se škola postarat a roušku zapomnětlivci dát ze zásob, které dostala od úřadu. Ředitelé škol varují, že se zásoby již po prvním týdnu velmi ztenčily a apelují na rodiče, aby opravdu každé ráno zkontrolovali, zda má jejich dítě alespoň dvě čisté nebo jednorázové roušky v aktovce.
Roušky v Německu
Až na výjimečné situace nezavedlo Německo nikdy povinnost nošení roušek venku (např. na ulicích, v přírodě atd.).
Naopak povinné nošení roušek ve všech uzavřených prostorech (obchody, úřady, nemocnice atd.) a ve veřejné dopravě platí bez přestávky od konce dubna 2020.
Potvrzený případ = zavření školy, nebo ne?
První školy si již mohly vyzkoušet v praxi hygienický plán v případě potvrzeného případu v jejich instituci. Jen v prvním týdnu po začátku školního roku hlásilo osm berlínských škol případy onemocnění COVID-19.
Školy se v těchto případech neuzavírají, pouze jsou ti, kteří přišli do přímého kontaktu s infikovaným, posláni do karantény nebo testováni. „Vycházíme z toho, že k přenosu onemocnění dochází až po zhruba patnácti minutách přímého kontaktu. Není tedy důvod uzavírat celé školy, ale jen jednotlivé skupiny,“ říká senátorka pro vzdělávání Sandra Scheeresová s tím, že se hygienické plány mohou měnit a reagovat na aktuální situaci.
Na kritiku některých rodičů, kteří by upřednostňovali preventivní uzavření škol, reaguje tím, že děti mají hned vedle ochrany zdraví právo i na vzdělávání a připomíná i psychologický aspekt a důležitost socializace.
Experiment s nejasným koncem
Návrat dětí do lavic je vlastně sociálním experimentem a co přinese, je velkou neznámou. Rovněž samotní virologové jsou zvědaví, s jakou silou se bude nyní koronavirus šířit a jak agresivní případně bude.
Uzavření všech škol v Německu, jak tomu bylo na jaře, je nyní až krajním řešením. Další zvažovanou možností jsou menší skupiny, tzn. střídání dětí ve školách. Proti tomu stojí ekonomické dopady, kdy si někteří rodiče nemohou dovolit (častou) práci z domova.
ČLÁNKY DO MAILU